Řádění blesků: Odrovnaly celý fotbalový tým, ale vybírají si hlavně rybáře

Každou vteřinu udeří na zemský povrch přibližně stovka blesků. Na koho přichází smrt z oblaků nejčastěji? Lidé už dávno netráví celý den na polích, kde zemědělce častokrát překvapila průtrž mračen s hromobitím a blesky. Počet obětí zasažených bleskem proto výrazně klesl. V moderní době hněv z nebes nejvíce schytávají kupodivu rybáři. Podívejte se, kde na světě udeří nejvíce blesků.

Řádění blesků: Odrovnaly celý fotbalový tým, ale vybírají si hlavně rybáře
Řádění blesků: Odrovnaly celý fotbalový tým, ale vybírají si hlavně rybáře

Koho děsí bouřky a chtěl by před blesky utéct, měl by se odstěhovat nejlépe na Antarktidu nebo si pronajmout kajutu v ledoborci brázdícím vody Severního ledového oceánu. Tam se totiž s blesky skoro nesetkáte. Naopak bouřkové období téměř nepřestává ve střední Africe, v demokratické republice Kongo. V průměru tu udeří 70 blesků na jeden kilometr čtvereční za rok. Pro porovnání 1 km² v České republice „schytá“ pouze 3 blesky za rok.

Výskyt blesků po celém světě 

Zdroj: NASA, údaje od 1995 do 2003, Legenda: černá + teplé odstíny = nejvíce blesků na km² za rok, studené odstíny = menší výskyt blesků.

Když blesky fandí fotbalu

Jeden případ za všechny, proč si z hrozby blesků v Kongu moc srandu nedělají. V roce 1998 udeřil blesk na fotbalové hřiště během probíhajícího zápasu. Kromě třiceti popálených diváků zasáhl elektrický výboj všech 11 hráčů hostujícího týmu a na místě je zabil. Jejich soupeři z domácího týmu jakoby zázrakem vyvázli bez jediného zranění. Fotbaloví fanoušci se pak navzájem začali obviňovat z čarodějnictví.

Blesky v číslech:

Co přitahuje blesky? Rybáři i lidé v kempech, ale hlavně muži

Ve Spojených státech si organizace pro výzkum počasí (National Weather Service) dala práci s vytvořením statistiky mapující úmrtí způsobené blesky mezi lety 2006 a 2013. Vylezly z ní zajímavé výsledky. Z celkových 261 smrtelných setkání Američanů s blesky jich dvě třetiny proběhly při nějaké venkovní volnočasové aktivitě.

Nejvíce to schytávají hlavně rybáři a lidé, kteří se motají kolem vody (plavání, ležení na pláži, jachtaření i jízda na člunu nebo loďce) či kempují někde v přírodě. Zcela překvapivě elektrické výboje přitahuje převážně jedno pohlaví. Podle americké studie totiž 81 % všech smrtelně zasažených bleskem tvořili muži. Jak si to vědci vysvětlují?

Blesky se rády strefují do výškových budov, stožárů, vysílačů nebo vodárenských věží, ale těch pár centimetrů výšky navíc u mužů asi nerozhoduje. Podle jedné teorie muži prostě tráví více času venku, podle druhé častěji ignorují nebezpečné situace a odmítají omezovat svůj pohyb kvůli relativně málo pravděpodobné hrozbě.

Živý „hromosvod“ přežil 7 zásahů bleskem

Štěstí v neštěstí měl správce přírodního parku Roy Sullivan z Virginie. Blesky si ho zřejmě vybraly jako cvičný terč, protože mezi lety 1942 až 1977 to do něj napálilo dokonce sedm blesků. Shořely mu vlasy, přišel o prst, dvakrát projel elektrický proud jeho hlavou, ale pokaždé vyvázl mírně otřesený ale živý. Sullivan si kromě přezdívky „hromosvod“ vysloužil i zápis do Guinesssovy knihy rekordů. Muže, kterého neskolilo sedmero ničivých blesků, nakonec zlomila smrt manželky. Krátce poté, co ho žena opustila, spáchal sebevraždu.

Před bleskem neutečete ani na záchodě

Když si blesk zamane, nepomůže vám ani, že jste schovaní v budově s hromosvodem. Před pár lety uhodil blesk do Nataši Timarovičové, když si v koupelně rodinného domu čistila zuby. Elektrický výboj se k ní dostal, když hltala tekoucí vodu z kohoutku. Blesk si totiž zrovna lebedil ve vodovodních trubkách.

Platíte za elektřinu víc, než byste chtěli? Prozkoumejte, kolik byste mohli ušetřit. Spočítat úsporu

Žena měla navíc obuté gumové přezuvky, proto se výboj nemohl uzemnit průchodem přes dolní končetiny do podlahy. Proud tudíž musel Natašino tělo opustit skrze její pozadí. Gumové boty jí vlastně zachránily život. Bez nich by Nataša asi zásah bleskem vůbec nepřežila.