Elektřina ze sýru? V olympijském Albertville vědí, jak na to

Jak už jsme vám několikrát ukázali, elektřina se dá vyrábět mnoha způsoby. Uhelné a jaderné elektrárny sice prozatím nepatří do minulosti, ale možností, jak šetrným způsobem získávat elektrickou energii, přibývá. Podívejte se na další originální nápad, který byl v říjnu uveden do praxe ve francouzském Albertville.

Elektřina ze sýru? V olympijském Albertville vědí, jak na to
Elektřina ze sýru? V olympijském Albertville vědí, jak na to

Elektřina ze sýru? Ne, neděláme si z vás předsilvestrovské vtípky, ostatně jsme vás již v minulosti informovali, že elektrický proud lze kromě tradičních způsobů získávat také z poměrně nečekaných až bizarních surovin. Jednou z nich je právě i sýr, respektive vedlejší produkt při jeho výrobě – syrovátka.

Město Albertville se nachází ve francouzských Alpách.

Olympiáda a syrovátková elektrárna

Originální nápad byl zrealizován v alpském městečku Albertville. Nevelké horské město s necelými 20 tisíci obyvateli se nachází v Savojsku a proslulo jako dějiště zimních olympijských her, které v roce 1992 pořádala Francie. Nyní se Albertville opět ocitlo v hledáčku veřejnosti, a to právě díky netradiční formě získávání elektřiny. 

Sedmdesátikiloví cvalíci pro gurmety

Sýry různých tvarů, vůní a chutí jsou gastronomickou pýchou labužnických Francouzů. Pro region, v němž se Albertville nachází, je typická výroba sýru beaufort. Základní surovinou pro výrobu tohoto typu sýru je mléko získávané od krav, jež se pasou na horských pastvinách. A že ho není potřeba málo – na jeden kilogram sýru se ho nezřídka spotřebuje i 10 litrů.

Sýrárna ve francouzských alpách.

Mléko spolu s dalšími ingrediencemi poté projde přesným výrobním postupem, jehož výsledkem jsou velké sýrové bochníky – největší z nich mohou vážit až 70 kilogramů. Gigantické sýry poté ve speciálních sklepních či dokonce jeskynních podmínkách zrají až 6 měsíců. Složitým procesem tak vznikne pevný aromatický sýr s prasklinami, jehož plná chuť připomíná ořechy s nádechem karamelu. Pokud byste si ale chtěli pořídit celý bochník, pravděpodobně se nedoplatíte. Ostatně kdo potřebuje zásobu sýru na celý zbytek života. 

Syrovátka: dříve odpad, dnes poklad

Ale zpět k elektřině. Když obyvatelé Albertville uvažovali, jak by se dala využít syrovátka, která vzniká při výrobě sýru, přišla společnost Valbio s nápadem přetransformovat ji v elektrickou energii. Výsledkem je syrovátková elektrárna, která v říjnu zahájila svůj provoz. Energie, kterou by měla být schopná během roku vyprodukovat, by se měla pohybovat kolem 2,8 milionu kWh. Díky tomu by mohla elektřinou pohodlně zásobovat až 1500 albertvillských obyvatel.

Syrovátka je tekutina, která zbyde po sražení mléka při výrobě tvarohu či sýrů. Jedná se o mléčné sérum, které vzniká při odstranění kaseinu z mléka. Kasein je hlavní protein vyskytující se v mléce savců. Ačkoliv byla syrovátka dříve považována za nežádoucí odpad, jedná se o látku, která obsahuje velké množství vitamínů a zdraví prospěšných minerálních látek. Své uplatnění proto nalezla v nejrůznějších výživových doplňcích, ale také v kosmetice.

Platíte za elektřinu víc, než byste chtěli? Prozkoumejte, kolik byste mohli ušetřit. Spočítat úsporu

Co se děje v kravském břiše?

A jak se syrovátky vznikne elektřina? Při výrobě sýru beaufort se využívá plnotučné mléko, vedlejšími produkty pak jsou smetana a syrovátka. Smetana se stává základem pro přípravu másla, čerstvého sýru ricotta či proteinového prášku, který se využívá jako doplněk stravy.

Do odstředěné syrovátky se zatím přidají speciální bakterie, jež vyvolají kvašení. Produktem kvasného procesu, podobného tomu, jaký se odehrává v útrobách nebohých kraviček, je metan. Bioplyn ze skupiny uhlovodíků je veden do motoru, který ohřívá vodu na teplotu 90 °C. Produktem překvapivě jednoduchého chemického procesu je elektrická energie