Recept na správný led pro hokejovou arénu? Vodu trochu „přisolíme“

Zdá se vám, že bruslaři na kluzišti v ledové hale padají jako shnilé švestky? Možná za to vůbec nemůže odfláknutý trénink nebo nešikovnost sportovců, ale špatný led. Příprava kvalitní ledové plochy je totiž umění. Vyrobit dokonalý led není jako nalít litry vody do velké vany a pak zapnout tlačítko mrazit. Na co všechno musí správci zimních stadionů myslet?

Recept na správný led pro hokejovou arénu? Vodu trochu „přisolíme“
Recept na správný led pro hokejovou arénu? Vodu trochu „přisolíme“

Plocha, po které se klubko hokejistů žene za pukem, je jen špičkou pomyslného ledovce. Pod ní se totiž skrývá spleť potrubí, betonu a dalších izolačních a podkladových vrstev. Vlastně se v podzemí zimních stadionů schovává taková malá továrna s chladicím zařízením.

Solný roztok zajistí, aby potrubí nezamrzlo

Když se provrtáme nejníž, narazíme na pískový nebo štěrkový podklad. Nad ním leží zahřívaná betonová vrstva, která zajišťuje, aby zem pod halou nezamrzla. O stupeň výš najdeme izolační vrstvu.

Ta funguje jako takové nárazníkové pásmo, když se ledová masa vlivem změny teplot roztahuje, či smršťuje. Na izolační vrstvu už navazuje samotná železobetonová nádrž, do které se napouští solný roztok nebo jiná nemrznoucí směs. Klidně i několik kilometrů dlouhé potrubí sem přivádí nezamrzající tekutinu při teplotě - 9˚C. 

Ledová plocha spolyká desítky kubíků vody 

Pak na scénu dorazí skupina pracovníků v montérkách. Stříkacími hadicemi pokryjí hrací plochu několika tisíci litry vody. Je třeba nanést více než 10 různých ledových vrstev.

Platíte za elektřinu víc, než byste chtěli? Prozkoumejte, kolik byste mohli ušetřit. Spočítat úsporu

U každé se čeká, až zamrzne na správnou teplotu, proto se celý proces několikrát opakuje. Na ledovou plochu pro jednu hokejovou halu se spotřebuje 45 až 57 tisíc litrů vody a kolem 30 tisíc litrů nemrznoucí směsi.

Jaké potíže mohou z kvalitního ledu udělat břečku?

Správci zimních stadionů musí neustále sledovat vlhkost vzduchu, který proudí do haly zvenku. Když se totiž studený vzduch v prostoru hokejové arény smísí s čerstvým vzduchem z venkovního prostředí, může docházet k tvorbě mlhy na ledové ploše. Zápas na zamlženém kluzišti by si diváci v předních řadách hlediště moc neužili, proto se cirkulace vzduchu a teplota v hale pořád kontroluje.

Nejchladnější led potřebují rychlobruslaři

Čím je ledová plocha chladnější, tím rychleji brusle klouže po povrchu. Proto vás asi příliš nepřekvapí, že tzv. rychlý led se připravuje pro hokejisty a rychlobruslaře. Naopak na pomalém ledu sportovci snáze udrží rovnováhu, takže vyhovuje jízdám krasobruslařů a skotačení neprofesionálních bruslařů.

Vhodná teplota ledového povrchu pro různé sporty
lední hokej - 5 ˚C nebo i nižší
krasobruslení - 3 ˚C
curling - 4 ˚C
rychlobruslení - 8 ˚C
volnočasové bruslení veřejnosti - 2 ˚C

Chlazení ledové plochy tradičně spořádá největší kus celkové spotřeby elektřiny zimního stadionu. Většinou chladící systém odebere zhruba 50 % proudu pro celou halu.