Kontroverzní experiment s elektrickými šoky odhalil temná zákoutí naší mysli

Proč se obyčejní lidé během druhé světové války dopouštěli zvěrstev? Vysvětlení hrůz holokaustu hledal americký psycholog Milgram při experimentu za použití elektrických šoků. Podle výsledků většina lidí bude slepě poslouchat autoritu, i když jim přikáže zabít nevinného člověka. Jak slavný pokus probíhal a proč stále vyvolává bouřlivé debaty?

Kontroverzní experiment s elektrickými šoky odhalil temná zákoutí naší mysli
Kontroverzní experiment s elektrickými šoky odhalil temná zákoutí naší mysli

Nacisté souzení během Norimberského procesu za genocidu se při obhajobě bránili tím, že jenom dělali to, co jim nařídil někdo ze shora. Psycholog Stanley Milgram sledoval soud s vysoce postaveným nacistou Adolfem Eichmanem, který nařídil smrt několika milionů židů a hájil se úplně stejně. 

Široká veřejnost tehdy věřila, že typickou vlastností německého národa je přehnaná poslušnost k autoritám a to jim stačilo jako vysvětlení. Milgramovi ale začalo vrtat hlavou, jestli bychom se tak v podobně vyhrocených podmínkách nechovali všichni.

Chová se průměrný člověk jako „průměrný nacista“?

První experiment se odehrál v roce 1961 na univerzitě v Yale se skupinou 40 dobrovolníků, kteří se domnívali, že se účastní pokusu zaměřeného na testování paměti. 

Organizátor experimentu v lékařském plášti pokaždé zavolal dvojici a předstíral, že losuje rozdělení rolí na učitele a žáka. Učitelem se díky zmanipulovanému losu stal vždy dobrovolník. „Vylosovaný“ žák pouze hrál zinscenované divadlo. Představte si, že jste se ocitli v kůži dobrovolníka. Vidíte, jak neznámého člověka v roli žáka odvádějí do vedlejší místnosti, kde ho připoutávají ke křeslu a připevňují mu elektrody na paže.

Pak se zavřou dveře. Výzkumník vás posadí před 30 tlačítek s napětím od 15 voltů (V) do 450 V. Čtete popisky jako 15 V – lehká rána nebo 300 V – nebezpečí. U posledních dvou tlačítek (435 a 450 V) vidíte pouze záhadné tři křížky. Student se snaží zapamatovat dvojice slov. Když špatně odpoví, máte ho potrestat elektrošokem. 

Nepřestávejte, vědecký pokus musí pokračovat

Výzkumník vás přesvědčuje, že tak testují vliv bolesti na učení a rány sice studenta bolí, ale nejsou nebezpečné. Po každé další chybě musíte dát silnější ránu. Za dveřmi se nejdříve ozývá naříkání, pak výkřiky, zoufání, že taková bolest se nedá vydržet, bušení do stolu a úpěnlivé prosby o ukončení experimentu. 

Přesto vás výzkumník bez hnutí brvou pobízí, ať pokračujete dál, že nemůžete přestat. Co uděláte? Ještě netušíte, že vědec i žák celou scénku sehráli, žádné elektrošoky do vedlejší místnosti neputují a jedinou věcí, která se zkoumá, je vaše poslušnost vůči autoritám. Skutečná dávka elektřiny o napětí 450 V by totiž člověka zabila. Ke konci experimentu se hrané výkřiky změní v hrobové ticho, takže pokusná osoba nabyde dojmu, že druhý člověk upadl do bezvědomí nebo zemřel.

Většina by udělila smrtící dávku elektrošoků

Při prvním experimentu dvě třetiny účastníků využily celou škálu šoků až k poslednímu tlačítku s hrozivým popisem XXX. Navíc žádný z dobrovolníků se nezastavil dříve než po překročení hranice 300 V. Pokus vědci zopakovali ještě několikrát v různých zemích a došli k podobným výsledkům. Experiment se nebálo dotáhnout do konce průměrně 61 až 66 % lidí v roli učitele. 

Podle Milgrama jeho výzkum ukázal, že obyčejný člověk se nevzbouří proti příkazům od autority, i kdyby mu nařizoval zabít nevinnou oběť. Výsledky se dají interpretovat tak, že uvnitř každého z nás se skrývá bachař z koncentračního tábora, který jenom čeká, až ho povolají do služby.

Zkoumaní jedinci dostali během pokusu podezření

Jeho kritici se snažili nejdříve napadnout validitu pokusu v nepřirozeném laboratorním prostředí. Pak ale našli silnější kalibr. Při rozhovorech s účastníky experimentu zjistili, že někteří dobrovolníci vědecké divadlo prokoukli a vědomě se pak zapojili do „hry“. Své pochyby si ověřili, když tajně zmáčkli tlačítko se slabším elektrošokem, ale z vedlejší místnosti se přesto ozval hlasitější křik. O věrohodnosti celého pokusu vedou psychologové spory dodnes.