Obnovitelné zdroje energie: Kolik za ně zaplatí průměrná česká domácnost?

Zelená elektřina z větru, slunce nebo biomasy něco stojí. Kateřinu Jacques stála její politickou kariéru, ale neméně draze za ní mohou platit i někteří odběratelé. Podívejte se, kolik energie vyrobily obnovitelné zdroje energie (OZE) a jak vysoký „sponzorský dar“ jste poslali přírodě ve formě příspěvku na OZE, který tvoří část účtu za elektřinu.

Obnovitelné zdroje energie: Kolik za ně zaplatí průměrná česká domácnost?
Obnovitelné zdroje energie: Kolik za ně zaplatí průměrná česká domácnost?

obnovitelný zdroj energie

Přírodní zdroj energie, který budeme moci využívat další tisíce až miliardy let a který se dokáže částečně nebo úplně obnovit bez přispění člověka. Patří sem energie větru, slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu.

Zapište si do kalendáře, ropa nám dojde v roce 2047, zemní plyn v roce 2068, a když už vašim vnukům a vnučkám nepředáte jinou životní moudrost, tak jim aspoň vyřiďte, že uhlí jim vydrží jen do roku 2140. Takovou vizi představil portál Europe´s Energy. Předpovědi se samozřejmě různí. Na rozdíl od klasických fosilních zdrojů energie, OZE by teoreticky měly vydržet tisíce a miliardy let. Navíc se v přírodě samovolně obnovují bez potřeby zásahu člověka.  

Patří sem široké spektrum energie získané z fotovoltaických, větrných a vodních elektráren, stejně jako z bioplynových stanic nebo biomasy. Trochu exoticky na nás může působit energie získaná z geotermálních aktivit (erupce sopek, gejzírů, horké prameny atd.) nebo při přílivu a odlivu. Od stavby elektráren využívajících obnovitelné zdroje odrazují často vysoké investiční ale i provozní náklady. Evropská unie se snaží řešit tento problém štědrou dotační politikou.

Výkupní ceny pro OZE se v roce 2014 snížily. Bez dotací zůstane fotovoltaika a bioplyn

U nás hrála dlouho hlavní roli energie z vodních elektráren, ale v roce 2012 ji v objemu vyrobené energie předběhla milovnice všech skandálů, fotovoltaika. Raketový vzestup na výsluní zaznamenala i energie získávaná spalováním bioplynu. Boom nových hvězd na poli obnovitelných energií se pokusil zastavit nedávno stát, když z dotačních programů na rok 2014 vyškrtnul právě majitele fotovoltaických elektráren a bioplynových stanic. Navíc u ostatních zdrojů energie se podpora snížila.

Cíle Evropské unie: 20% podíl OZE na spotřebě energie v roce 2020

V oblasti životního prostředí si EU nejspíš ve spolupráci s numerology stanovila pro rok 2020 tři cíle: 20% redukce oxidu uhličitého, 20% podíl OZE na spotřebě energie a 20% zvýšení energetické účinnosti.  Česká republika se při této iniciativě zavázala, že v roce 2020 budou obnovitelné zdroje produkovat 13 % z konečné spotřeby energie. V současné době to vypadá, že český cíl dohodnutý s EU splníme v roce 2020 na více než 100 %, protože již rok 2012 s 11,4% podílem OZE na spotřebě vypadá nadějně.

Odkud se vzala položka cena za podporu výkupu elektřiny z OZE na vašem ročním vyúčtování? Energetický regulační úřad (ERÚ) oznámí její výši na každý nadcházející rok podle údajů o výkupních cenách a předpokládaném výkonu elektráren využívajících OZE k výrobě energie.  Od roku 2006 se platba toho příspěvku zvýšila dokonce pětinásobně. Letos poplatek činí 495 korun. Reálně ale spotřebitel zaplatí necelých šest stovek, protože na příspěvek se nabalí ještě daň z přidané hodnoty (DPH).

Jak zatížil příspěvek na OZE rodinné rozpočty?

Podpora zelené energie rozhodně nepředstavuje nějakou drobnou almužnu. Klasická česká domácnost, která elektřinou ani netopí, ani neohřívá vodu, přispěje v roce 2014 na čistější životní prostředí částkou 1497 korun. V roce 2010 přitom příspěvek na OZE ukousnul jen třetinu této sumy. Nejhlouběji do peněženky sáhnou rodiny, které vytápějí ve svých domcích přímotopy. Zaplatí přibližně desetkrát tolik.