Satanovo dílo i všelék, tak vnímali lidé elektřinu v 19. století

Lidé jí dávali za příčinu morální úpadek, rozšiřování zločinu, ale zároveň představovala magickou sílu, která dokázala rozpohybovat mrtvoly při vědeckých pokusech před publikem. Dříve nebyla elektřina neviditelným zdrojem energie jako dnes, v prvních elektrických rozvodech jste mohli slyšet praskání a často od nich létaly jiskry. Veřejnost se přela o to, jestli nový vynález pochází od boha nebo ďábla.

Satanovo dílo i všelék, tak vnímali lidé elektřinu v 19. století
Satanovo dílo i všelék, tak vnímali lidé elektřinu v 19. století

Zatímco dnes se strachujeme, abychom ani na minutu nebyli bez proudu, v minulosti představa elektřiny v domácnosti naháněla lidem spíše hrůzu. Přestože se koncem 19. století objevily takové vynálezy jako žárovky, elektrické tramvaje, telefony či automobily, proces elektrifikace domácností probíhal pomalu nejenom kvůli nedostatku peněz a technické náročnosti, ale také kvůli strachu z nové technologie.

Světlo žárovky z vás může udělat slepce

Thomas A. Edison sestrojil první žárovku v roce 1879. Uběhlo třicet let a pouze desetina amerických obydlí byla připojena do elektrické sítě. V denním tisku jste se totiž mohli dočíst, že čtením knih za svitu žárovky by mohl čtenář oslepnout. V prvních restauracích s elektrickým osvětlením jste mohli najít cedule, které ubezpečovaly své hosty, že svícení elektřinou nepůsobí negativně na zdraví ani nenarušuje zdravý spánek. Světlo z prvních obloukových lamp popsal spisovatel Robert Louis Stevenson (autor román Ostrov pokladů) jako „odporné, mimozemské, pro oči nesnesitelné a vhodné pro noční můry“.

Noční osvětlení svítí pro zločince a prostitutky

V poznámkách amerického novináře z roku 1900 jsme se mohli dočíst, že někteří sice přivítali technologický pokrok s otevřenou náručí, neuvědomili si, jaké skryté nástrahy a nebezpečí sebou elektřina přináší. Podle něj lidé, kteří už neusedají večer pospolu ke svíčce, ale každý v jiném pokoji ke své žárovce rozbíjejí pospolitost rodiny a komunity.

Elektrické lampy osvětlují noční ulice jen, aby kriminální živly mohly snáze páchat zločiny a mladí mužové mohli navštěvovat vykřičené domy. Elektrické tramvaje sice urychlují dopravu do centra, ale taky usnadňují mládeži z předměstí cestu do ruchu velkoměsta, kde se jen opíjejí do němoty. Nit suchou nenechal žurnalista ani na telefonu. Prý pouze umožňoval odosobněnou komunikaci na dálku, kde se ztrácel pocit důvěrnosti.

Elektřina „oživovala“ mrtvoly, ale také zabíjela zvířata a lidi

Kromě přirozené nedůvěry k nové technologii strach z elektřiny mezi veřejnosti podporovaly vědecké experimenty na mrtvých tělech. Profesoři fyziky zkoušeli vlastnosti elektrického proudu tak, že do právě usmrcených odsouzenců k smrti pouštěli elektrické šoky. Mrtvoly s ještě neztuhlými svaly otevíraly oči, hýbaly svaly nebo připomínaly dýchajícího člověka. Pokusy se v první polovině 19. století prováděly před širokou veřejností. Mnozí pak věřili, že elektřina dokáže oživit mrtvé. Mary Shelleyová na tom vystavěla dnes již hororovou klasiku Frankenstein. Umělý člověk je probuzen k životu právě za použití „mystické“ elektřiny.

Edison popravoval zvířata, aby porazil konkurenci

Pokusy na mrtvých ale vypadaly jako nevinné žertíky v porovnání s praktikami, které používal slavný vynálezce Edison, aby očernil konkurenční vědecké objevy. Americký tvůrce mnoha patentů sice objevil stejnosměrný elektrický proud, ale Nikola Tesla ho trumfnul s popsáním střídavého proudu. Střídavý proud zvládal přenos na dlouhé vzdálenosti, zatímco stejnosměrný stačil pouze na krátké.

Edison chtěl ale za každou cenu protlačit svůj patent, proto se pustil do negativní reklamy střídavého proudu. Překřtil ho na proud smrti a veřejnými popravami zvířat za pomoci střídavého proudu se snažil dokázat jeho nebezpečnost. Nejdříve používal zatoulané kočky a psy, ale brutální praktiku vyzkoušel třeba i na slonech.  Později podpořil zavedení trestu smrti skrze elektrické křeslo, protože doufal, že odstrašující příklad smete střídavý proud na smetiště dějin. Panika se sice mezi lidmi šířila a Edison tedy na krátko vyhrál, ale dnes většina elektrických obvodů využívá právě Teslova objevu kvůli jeho lepším vlastnostem.

Elektroterapie měla léčit psychické choroby i sexuální problémy

Navzdory obecné nedůvěře k elektřině se lidé neváhali stavět do fronty v lékařských ordinacích, aby podstoupili tzv. elektroterapii. To znamenalo, že na různé části těla pacienta doktor připnul elektrody, které pak vedly elektrický proud. Tato léčba měl fungovat na všelijaké neduhy, od kašle přes nespavost a zápal plic až k epilepsii, depresím a neplodnosti. Postupně se ale od elektroterapie upouštělo a dnes se využívá velmi zřídka.