Světová energetika v roce 1973 a 2012: Co se změnilo a kdo se stane příští velmocí?

Kdo maže, ten jede. Kdo vyrábí a dodává lidem nejvíce energie, ten vládne světu. Energetický sektor patří ke klíčovým odvětvím národních ekonomik, protože světovou velmoc určuje kromě kontroly světových financí i moc nad energetickými zdroji. Podle statistiky Mezinárodní energetické agentury už pomalu končí čas dominance Spojených států amerických. Kdo je nahradí v pozici energetické velmoci?

Světová energetika v roce 1973 a 2012: Co se změnilo a kdo se stane příští velmocí?
Světová energetika v roce 1973 a 2012: Co se změnilo a kdo se stane příští velmocí?

Složení celkové primární energetické nabídky na světě se za posledních 40 let proměnilo. V palivovém mixu se dala pomalu na ústup ropa, jejíž podíl na světové nabídce primárních energetických zdrojů klesnul o 17 procentních bodů (p.b.) na 36% podíl.

Změna světového palivového mixu pro výrobu energie

Ropu nahradila zejména energie z atomu (+  8 p.b.), zemního plynu (+ 7 p.b.) i biopaliv (+ 3 p.b.). Celková energetická nabídka se více než zdvojnásobila, když poskočila z 6 106 milionů tun ropného ekvivalentu (Mtoe, jednotka energie, kterou vydá 1 milion tun ropy při spalování) na 13 371 Mtoe.

Nejvíce primárních zdrojů energie měla v roce 2012 Čína

Pomyslné centrum energetické mapy se od 70. let minulého století postupně přesunulo od zemí OECD v čele se Spojenými státy do Asie. Zemi energetickými zdroji oplývající se stala v roce 2012 Čína. Zatímco ve Spojených státech mohli využít 2 140 Mtoe, v zemi vycházejícího slunce to bylo 2 909 Mtoe. Pro porovnání, v České republice jsme měli k dispozici 43 Mtoe, v sousedním Německu to bylo 313 Mtoe a u slovenských bratří 17 Mtoe. 

Změna podílů na primárních zdrojích energie podle světových regionů

Z obrázku výše lze krásně vidět, že příchod „čínské energetické nadvlády“ je záležitostí posledních několik dekád. Kdo více vyrábí, může také více spotřebovávat. Zatímco v roce 1973 ukrojili Číňané 8% podíl na celkové spotřebě energie, v roce 2012 už na ně „zbyl“ podstatně větší kus energetického dortu. Čínský podíl na spotřebě energie překročil dokonce 19 %.

Změny podílů ve spotřebě energie podle světových regionů

Uhelná velmoc, která prozatím neřeší emise CO₂

Čínská vláda aktuálně investuje jak do rozvoje jaderných reaktorů, tak do stavění výrobních kapacit pro energii z obnovitelných zdrojů. Její hlavní síla ale spočívá ve výrobě energie z uhlí. Uhelné elektrárny dodaly v roce 2011 energii pro 69 % celkové čínské spotřeby.

Využívání tohoto špinavého zdroje energie přineslo Číně další první příčku, i když vůbec nejde o žádný zápis do síně slávy, spíš naopak. Čína totiž překonala Spojené státy americké ve znečišťování ovzduší vypouštěním oxidu uhličitého (CO₂). Smog trápí mnohá čínská velkoměsta, proto se čínská vláda rozhodla snížit výrobu energie z uhlí, aby pokryla v roce 2017 už jen 65 % spotřeby Číňanů.

Čínská elektřina pochází z uhlí i vodních elektráren

V roce 2012 vděčili čínští odběratelé za elektrický proud dvěma hlavní zdrojům. V uhelných elektrárnách měla Čína ukryto 66 % instalovaného výkonu pro výrobu elektřiny, 22 % pak připadlo na vodní elektrárny. Jaderné zdroje zastoupily pouze jedno 1 % a větrné elektrárny 5 %. Čínská budoucnost by měla být ale méně špinavá. Do roku 2040 by měl podíl výkonu z uhelných elektráren podle současných plánů klesnout na 52 %. Naopak zvýšit by se měly výrobní kapacity u jaderných elektráren (z 1 % na 7 %) a větrných parků (z 5 % na 12 %).