Proč cena elektřiny zdražila 8krát od roku 1991? Studie našla tři „pachatele“

Kdyby bylo zdražování cen elektřiny považováno za zločin, detektivové by při svém pátrání našli tři hlavní „pachatele“: deregulaci cen v 90. letech, spekulaci na komoditních burzách předcházející finanční krizi a zavádění příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů. Kterého pachatele by pomyslný soud nakonec zprostil viny, protože by musel uznat významné polehčující okolnosti?

Proč cena elektřiny zdražila 8krát od roku 1991? Studie našla tři „pachatele“
Proč cena elektřiny zdražila 8krát od roku 1991? Studie našla tři „pachatele“

Kdyby byl Sherlock Holmes na stopě českému zdražování cen elektrické energie za posledních 23 let, možná by tento případ kvůli malému počtu mrtvol přenechal svému pomocníkovi Watsonovi. Navíc tam, kde není žádná mrtvola, není ani zločin. Čeští odběratelé možná nějakou tu „kapku krve“ uronili, ale ceny elektřiny mají k fyzické likvidaci svých „obětí“ hodně daleko. 

Na českého Watsona si zahrál energetický odborník Bronislav Bechník, který hledal příčiny zvyšování cen elektřiny od roku 1991 do začátku roku 2014 ve své studii. Místo snímání otisků prstů a ohledávání místa činu se prohrabával statistickými daty o složení konečných cen elektřiny pro průměrné české domácnosti. To znamená odběrná místa s roční spotřebou 2 MWh v nejrozšířenější distribuční sazbě D02d a zároveň domácnosti, které využívají nejvíce elektrický bojler (tedy spotřeba 4,5 MWh za rok v sazbě D25d). 

První viník, deregulace cen, by trestu unikl

Co Watson prošetřující „energetické zločiny“ vyšťoural? Nejvyšší cenové skoky zažili čeští odběratelé ve třech různých obdobích. V průběhu devadesátých letech ceny elektrické energie pádily rychlostí bankovního lupiče na útěku. Mezi rokem 1991 a 1992 narostla cena v sazbě D02d o závratných 65 %. V následujících letech (mezi roky 1993 až 2002) pak šplhala každý rok v průměru o více než 14 %. 

Děsivý nárůst cen elektřiny ale dohánělo postupné zvyšování průměrné mzdy. V letech 1995 až 1997 byla dokonce elektřina v poměru k průměrné mzdě levnější než v roce 1991. Prvního pachatele zvyšování cen by soud tedy nejspíš propustil kvůli výrazným polehčujícím okolnostem. Na konci 90. let se do růstu cen promítlo i zvýšení sazeb DPH pro dodávku elektřiny z 5 % na 22 %.

Druhého pachatele v roli finančních spekulantů by propustili na podmínku

Další etapu zdražování elektřiny zažili čeští odběratelé mezi roky 2006 až 2009. Energetický Watson vyzkoumal, že pro domácnosti se cena zvyšovala průměrně o 8,2 % v sazbě D02d a o 10,3 % v sazbě D25d. Hlavní vinu nesou obchodníci na finančních trzích, kteří při nákupu akcií energetických firem i elektřiny jako komodity sázeli na zvyšující se cenu. 

Proč ani oni nenavléknou vězeňský mundúr? Jejich právníci vy totiž nejspíš uspěli s argumentem, že šlo o roky před finanční krizí, kdy se celá ekonomika přehřívala, a finanční spekulanti ve fázi investiční mánie racionálně očekávali růst cen. Vypuknutí krize totiž nikdo nemohl dopředu přesně očekávat, a proto ani nikdo netušil, že se finanční trhy přehřívají. Finančním spekulantům by tak nikdo u soudu neprokázal záměr, tudíž by je nikdo nemohl odsoudit. Bez prokázání úmyslného zavinění totiž čin nenaplňuje znaky trestného činu.

I třetímu pachateli by pomohly polehčující okolnosti

Od roku 2011 se začalo projevovat zdražení cen elektrické energie kvůli rostoucí výši příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů. Účty za elektřinu ale nevystoupaly do žádných závratných výšin. V nejrozšířenější sazbě D02d cena v průměru poskočila pouze o necelé 3 % za rok v období od r. 2011 do r. 2013.

Na druhou stranu právě rozšíření obnovitelných zdrojů (OZE) tlačí ceny elektrické energie na burzách dolů. Spolu s hospodářským poklesem proto ekologicky čisté zdroje způsobují snižování ceny silové elektřiny (komodity obchodované na burze). Silová elektřina patří k neregulovaným složkám plateb za elektřinu. Podle Bechníka se podíl příspěvku na podporu OZE se v současnosti pohybuje kolem 10 % z ceny elektřiny v sazbě D02d a kolem 15 % v sazbě D25d.

Cena elektřiny rostla rychleji než průměrná mzda

Jaký je tedy závěr celého vyšetřování? Našli jsme tři hlavní viníky (deregulaci cen, přehřívání ekonomiky a finančních trhů i zvyšování podpory pro OZE), ale ve vězení neskončí nakonec žádný. Navíc závažnost „trestného činu“ zvyšování cen elektřiny do značné míry kompenzoval nárůst průměrné mzdy. Když se podíváme na poměr cen elektrického proudu k průměrné mzdě v roce 1991 a 2014, ceny elektřiny rostly rychleji a to o 22 procentních bodů.