Projekt Unequal Scenes: Dron zaznamenal tenkou hranici mezi bohatstvím a bídou

Zmínky o nůžkách, které se povážlivě rozevírají mezi bohatými a chudými, se v poslední době stávají novinářským klišé. Jihoafrický fotograf Johnny Miller pořídil s využitím dronu výmluvné fotografie Kapského města a okolí, které lépe než slova ilustrují, jak v praxi vypadají propastné sociální rozdíly. Ve skutečnosti nedělí slumy od luxusních rezidencí žádné propasti, ale mnohdy jen desítky metrů.

Projekt Unequal Scenes: Dron zaznamenal tenkou hranici mezi bohatstvím a bídou
Projekt Unequal Scenes: Dron zaznamenal tenkou hranici mezi bohatstvím a bídou

Zdroj úvodní forografie: www.unequalscenes.com

Pro drony, kvadrokoptéry a nejrůznější bezpilotní letouny je charakteristické mnohostranné využití. Levnější modely si lidé a nadšení modeláři pořizují čistě pro zábavu, případně aby mohli šmírovat sousedy, zatímco sofistikovanější a výkonnější nacházejí uplatnění například při monitorování krajiny v těžko přístupných lokalitách a terénech. 

Dron naruby: Fleye překvapí zaobleným tvarem i výkonným procesorem

počet hlasů: 4

Drony se využívají také k vojenským účelům, ve válečných konfliktech se osvědčily jednak jako těžko zpozorovatelní slídilové, ale také jako zbraně, které dovedou s velkou přesností zasáhnout i živé terče. Stejně tak využívají chytré nástupce letadélek na dálkové ovládání i bezpečnostní experti, kteří s jejich pomocí mohou z ptačí perspektivy sledovat daný cíl.

Gravitace už není pro člověka omezením: S dronem Flike doletíte klidně i do práce

počet hlasů: 6

Technologické společnosti, jako jsou třeba Google či Amazon, mají s drony do budoucna velké plány, protože se jim bezpilotní stroje jeví jako ideální, spolehliví a relativně levní kandidáti pro přepravu drobnějších nákladů a zásilek, kteří si hravě poradí s dopravní zácpou a podobnými zádrhely, na něž jsou motorová vozidla krátká.

Nenápadný pozorovatel sociálních propastí

Johnny Miller, fotograf z Jihoafrické republiky, využil dron poměrně banálním způsobem. Vytvořil s pomocí létajícího stroje letecké snímky a videosekvence zachycující Kapské město, které je s více než milionovou populací druhým největším sídlem JAR, a jeho okolí.

Golfové hřiště, které nese jméno Papwy Sewgoluma, jihoafrického golfisty indického původu, se nachází na dostřel od chudinské čtvrti.

Ze vzniklých fotografií je patrné, že mezi obyvateli velkoměsta panují značné sociální nerovnosti, a proto dostal umělecko-sociální projekt, který Miller ze snímků vytvořil, název Unequal Scenes, tedy v překladu „Nerovné scény“ či „Nerovné záběry“. Dron tak v rukou fotografa upozornil na skutečnost, která z tradičního pozemského pohledu není až tolik patrná, ale o to více vystoupí na povrch z leteckých snímků.

Skupinu rezidencí u jezera Michelle (vpravo) chrání před okolním světem elektrický plot.

Zatímco část obyvatel Kapského města žije v domech s rozsáhlými zahradami a bazény, několik desítek či stovek metrů od nich se lidé tísní v chatrčích s vlnitými plechy suplujícími střechy. A hned vedle rozsáhlého golfového hřiště s perfektně zastřiženým trávníkem panuje podobně neutěšená situace.

Anketa

Která globální společnost plánuje šířit internet pomocí dronů a balónů?

JAR čelí strašákům z minulosti

Autor projektu se domnívá, že za výraznými rozdíly, které panují v jihoafrické společnosti, stojí dodnes palčivá politika apartheidu, jejímž cílem bylo záměrně udržovat skupiny obyvatel oddělené. Apartheid byl v JAR oficiálně uplatňován v letech 1948 - 1994 a v jeho důsledku docházelo ke státem řízené segregaci bělošského a černošského obyvatelstva země.

Součástí politiky apartheidu byla cílená segregace městských prostorů. Silnice, koryta řek, pásy neobydlených oblastí a další bariéry byly konstruovány a upravovány tak, aby udržely lidi oddělené. 22 let po pádu apartheidu mnoho z těchto překážek a nerovností, které v té době vznikly, stále existují. A tak se extrémně bohaté a privilegované komunity často vyskytují  jen několik metrů od chatrčí a života v žalostných podmínkách.

- Johnny Miller, fotograf a autor projektu Unequal Scenes

Přímo v Kapském městě děli dva různé světy často jen ulice.

Systém zajišťoval více práv pro bělochy, zatímco černošští obyvatelé neměli přístup do restaurací, kin, parků, pláží, škol, nemocnic a jiných zařízení a veřejně přístupných míst určených bělochům.

Kromě vzrůstajících sociálních nerovností apartheid, který je dnes považován za zločin a porušení lidských práv, vnesl do společnosti i značné napětí a vlny nepokojů i násilností. A negativním důsledkům rasistické politiky JAR čelí, jak dokazuje projekt Unequal Scenes, dodnes.