Podle studie bude v roce 2030 každé páté nové auto v ČR jezdit na elektřinu

Rozvoj elektromobility v České republice bude nejspíš za státy západní Evropy o několik let zaostávat. Zatímco v roce 2020 bude západoevropské silnice brázdit 5 % až 10 % čistých elektromobilů či plug-in hybridů, po českých cestách budou jezdit přibližně 3 % těchto vozů. Jaké hlavní překážky u nás zatím brání rychlejšímu rozvoji elektromobilů?

Podle studie bude v roce 2030 každé páté nové auto v ČR jezdit na elektřinu
Podle studie bude v roce 2030 každé páté nové auto v ČR jezdit na elektřinu

Poradenská společnost Roland Berger na konci minulého roku zveřejnila analýzu elektromobility v České republice. Vyplynulo z ní, že v roce 2030 se bude na českých silnicích a dálnicích prohánět asi čtvrt milionu elektromobilů a plug-in hybridů.  

V ČR máme skvělé podmínky pro elektromobily

Při porovnání se zahraničím máme ideální podmínky pro vytvoření fungující infrastruktury pro osobní vozidla na elektrický pohon, protože velká česká města od sebe dělí relativně krátké vzdálenosti, což představuje ideální „terén“ pro elektroauta.

Vzdálenosti mezi velkými českými městy

Zdroj: prezentace Tomáše Chmelíka o trendech elektromobility zveřejněná na Energosummitu 18. 11. 2014

Navzdory vhodnému rozmístění českých měst ale rychlému startu elektromobilů zatím brání několik překážek. Autoři studie spatřují hlavní brzdy v omezené nabídce elektromobilů, nízkém počtu nabíjecích stanic a malé zkušenosti zákazníků. 

O plošnou celorepublikovou výstavbu páteřní sítě veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta se stará společnost ČEZ. Projekt Elektromobitlita ČEZ počítá do budoucna s vytvořením míst na doplnění energie elektromobilů na každých 50 až 60 kilometrech. 

Podle Tomáše Chmelíka, experta na elektromobilitu ze společnosti ČEZ, po nalezení vhodné lokality pro postavení nabíjecí stanice energetické společnosti často naráží na neochotu majitelů daných pozemků do něčeho podobného se pouštět. Záleží na přístupu všem zúčastněných stran. Někdy se povede postavit nabíjecí stanici i za velmi krátkou dobu jako třeba půl roku, jindy může trvat jenom samotné vyřízení povolení pro stavbu tři čtvrtě roku.

Platíte za elektřinu víc, než byste chtěli? Prozkoumejte, kolik byste mohli ušetřit. Spočítat úsporu

CNG vozidla by elektromobilům konkurovat neměla kvůli vyšším emisím CO₂ 

Na rozvoj elektrických vozů tlačí z velké míry zákony Evropské unie, které snižují limity emisí CO₂ pro osobní automobily. K výraznějšímu rozvoji elektromobility v celoevropském kontextu dojde až po roce 2020, neboť bez masivnější elektrifikace již nebudou výrobci automobilů schopni dosáhnout nového emisního cíle pro rok 2025 na úrovni cca. 75 g CO₂/ km, který je nyní ve hře, ale ještě nebyl schválen.

Emisní limity CO2 pro auta v EU

Osobní a lehké užitkové vozy nově uváděné na trh by měly splňovat do roku 2015 emisní požadavek max. 130 gramů CO2 na ujetý kilometr. Od roku 2021 by měl průměrný emisní limit pro nová auta vyrobená jednou automobilkou klesnout až na 95 g CO2/ km. O ještě přísnějších pravidlech účinných od roku 2025 případně 2030 se v současnosti jedná.

Zejména kvůli snaze o omezení emisí CO₂ se nedá předpokládat, že by elektromobilům výrazně konkurovaly vozy na stlačený zemní plyn (CNG). Auta na CNG totiž vypouštějí pouze o 20 % méně oxidu uhličitého než spalovací motory.

Proti emisním cílům ostře vystupují zástupci evropských automobilek

Otázkou ovšem zůstává, jestli Evropská unie od ambiciózních cílů ve snižování emisních limitů neupustí kvůli přetrvávající hospodářské stagnaci. Regulace emisí CO₂ totiž prodražuje výrobu automobilů, což ohrožuje pozici evropských automobilek na světovém trhu

Největší ztráty by pocítil hlavně německý, italský a francouzský automobilový průmysl. Z ekonomického hlediska podpoře elektromobilů příliš nenahrávají ani aktuálně velmi nízké ceny ropy. Zástupci evropských automobilek se již nyní hlasitě bouří proti zavádění přísnějších emisních limitů. V Německu, Itálii i Francii patří automobilový průmysl k tahounům národních ekonomik. Právě snížení konkurenceschopnosti evropských aut kvůli vyšším výrobním nákladům by se mohlo negativně projevit zpomalením růstu či poklesem HDP těchto klíčových zemí EU.