Lena Okajimová žila v dětství v málo obydlené části Japonska, odkud se často daly pozorovat padající hvězdy. Jenže když se později přestěhovala do Tokia, kde světelný smog znesnadňuje koukání na noční oblohu, musela se své oblíbené aktivity vzdát. Z hlavního města toho nebylo moc vidět. Proto založila startup ALE, který se specializuje na „vesmírnou zábavu.“ Co chystá pro olympijské hry?
Úvodní fotografie: AdobeStock, ilustrativní fotografie
Japonská národní vesmírná agentura (JAXA) vynese k oběžné dráze Země příští rok v březnu nezvyklý mikrosatelit. Uvnitř bude skrývat náklad s 400 kuličkami o poloviční velikosti ping pongového míčku. Když po vypuštění malé částice doputují do mezosféry, při jejím průchodu se jasně rozzáří, než shoří na prach stejně jako většina meteoroidů.
Světelným čarám protrhávajícím černou noční oblohu lidově říkáme padající hvězdy (odborně meteory), i když s hvězdami moc společného nemají. Jde o pohyb úlomků z komet nebo drobných zbytků po kolizích menších vesmírných těles. Tyto padající objekty se nazývají meteoroidy. Dosahují velikosti zrnka písku až několika metrů.
Při vstupu do atmosféry za velké rychlosti se většina meteoroidů rozžhaví a nakonec vypaří. Jen zřídka větší z nich cestu překonají a dopadnou na zemský povrch. Tím „povýší“ na meteority. Skupina více padajících hvězd čili meteorů tvoří meteorický déšť.
Celá podívaná bude pro pozorovatele na modré planetě téměř k nerozeznání od opravdového meteorického deště. Akorát světla zazáří o pár sekund déle a o něco intenzivněji, aby se jimi mohli pokochat i lidé z metropolí.
Startup ALE (Astro Live Experience) hodlá dodat nebeskou show na zakázku nejen nechutně bohatým, ale počítá i se zájmem festivalů, zábavních parků nebo pořadatelů velkých sportovních a společenských akcí. Brousí si zuby i na zahajovací ceremoniál letních olympijských her v Tokiu za 2 roky. Úplně poprvé má ale umělý meteorický déšť okouzlit obyvatele Hirošimy na jaře 2020.
Tým z ALE spustí projekt SkyCanvas (nebeské plátno) nejdříve se dvěma mikrosatelity, jež budou obíhat Zemi ve výšce 500 km. Každý satelit se zásobou 400 kuliček zajistí 20 až 30 podívaných a vydrží ve vesmíru přibližně dva roky.
Tušíte, jak dlouho vydrží LED žárovka, která se proletěla skoro až do vesmíru?
Zatímco ohňostroje bouchají někde ve výšce 0,5 km nad zemí, takže jejich světla zahlédnou lidé do vzdálenosti 5 km, umělý meteorický déšť probleskující ve výšce 60 až 80 km potěší diváky v okruhu s poloměrem dokonce 100 kilometrů. Padající hvězdy někde nad Vysočinou si tak vyfotí i z pražských či brněnských balkonů.
Inženýři z japonského startupu doufají, že simulování meteorických dešťů obohatí kromě diváků také vědu. Pohyb těles v mezosféře stále trochu zahaluje rouška tajemství, protože sem velmi obtížně proniká nějaká technika. Družice se vznášejí mnohem výš, letadla zase létají příliš nízko. Získané poznatky snad přispějí k sofistikovanější manipulaci s kosmickým smetím.
Vědátoři z ALE zkoumají i možnost přeměnit zastaralé nefunkční družice, kterými lidé zaplevelili oběžnou dráhu, na obří padající hvězdy. Pokud vám připadají jejich plány mírně pošahané, snad vás uklidní, že s nimi spolupracují i japonské univerzity, státní organizace i japonská vesmírná agentura JAXA.
Zdroj: the Japan Times
Víte, jaká je průměrná cena plynu v roce 2026? Co ovlivňuje cenu plynu? Podívejme se, jak nejlépe můžete za plyn ušetřit.
Chcete přesný postup, jak odstoupit od smlouvy s dodavatelem energií, jaké je třeba dodržet lhůty a na jakých formulářích žádost podat?
Tarif D56d slouží hlavně domácnostem s tepelným čerpadlem. Zajímá vás, jaké nároky musíte pro sazbu D56d splňovat a ceny u největších dodavatelů?
