5 teorií, jak vzniká záhadný kulový blesk: Podle jedné jde o díru v časoprostoru

Plazmový oblak, UFO, hořící koule křemíku, optická iluze i díra v časoprostoru. Jaké teorie o příčině vzniku kulového blesku jsou mezi vědci nejuznávanější a které se řadí mezi šílené fantasmagorie? Badatelé si nad původem kulového blesku lámou hlavy již od roku 1753, kdy zabil při pokusu experimentujícího fyzika, jež se snažil zachytit klasický blesk. Odhalte tajemství ohnivých koulí.

5 teorií, jak vzniká záhadný kulový blesk: Podle jedné jde o díru v časoprostoru
5 teorií, jak vzniká záhadný kulový blesk: Podle jedné jde o díru v časoprostoru

Vysvětlení, jak vznikají „ohnivá koule“ o velikosti pomeranče až fotbalového míče, které občas procházejí zdmi, patří ke stále nevyřešeným záhadám moderní vědy. Svítivě bílé, žluté, ale i červené až modrofialové koule se pohybují v různých směrech, často v okolí elektrických zařízení a vodičů. 

Při střetu s lidmi dochází k popáleninám a svědci kulového blesku zažívají úzkost i pocit, jakoby v jeho blízkosti docházelo k deformování prostoru. Může zmizet po pár sekundách či minutách bezhlučně, anebo může svůj odchod doprovodit výbuchem, který klidně rozmetá i rodinný dům.

Jak vzniká kulový blesk? 

Teorie původu kulového blesku jsme seřadili sestupně od té v současnosti nejvíce uznávané až po ty nejztřeštěnější.

1. Vedlejší produkt úderu klasického čarového blesku do půdy

Nejvíce výzkumníků se aktuálně přiklání k vysvětlení, že kulový blesk vzniká během bouřky jako následek rány běžného blesku do země. Většina druhů půd obsahuje křemík, jehož sloučeniny jsou schopné pohltit velké množství energie.

Při zásahu bleskem se oxid křemičitý v půdním podloží začne řetězit a vytvářet z nanovláken strukturu podobnou chomáči vaty. Křemíkové částice postupně ztrácejí světelnou a tepelnou energii, jinými slovy hoří a svítí. Až se energie vyčerpá, kulový blesk zmizí. Nevyzpytatelný pohyb kulového blesku lze vysvětlit tím, že onen chomáč vaty má podobnou hustotou jako okolní vzduch. 

Ve prospěch této teorie mluví první zachycené optické spektrum kulového blesku z roku 2012, které na kameře ukazuje křemíkové čáry. Toto vysvětlení poprvé formulovali novozélandští vědci teprve v roce 2000. Vadou na kráse křemíkové teorie je skutečnost, že neposkytuje žádné objasnění toho, jak taková struktura dokáže procházet pevnými překážkami.

2. Koule žhavého plazmatu

Plazma bývá považováno za čtvrté skupenství hmoty. Na rozdíl od pevných látek, kapalin a plynů díky volným elektronům reaguje na přítomnost elektromagnetického pole. Zatímco v celém vesmíru najdeme spoustu útvarů z plazmatu (mlhoviny, hvězdy, galaxie), naše planeta představuje neplazmatickou oázu. 

Nicméně, plazma najdeme asi 60 km nad povrchem Země v ionosféře, kde sluneční záření přetváří plyn do podoby plazmatu v silně elektricky vodivém prostředí. Kombinací vysokého tlaku, vysoké teploty a elektromagnetického pole v dráze obyčejného blesku během bouřky vzniká plazmový útvar s vlastnostmi kulového blesku. 

Na rozdíl od křemíkové teorie tak můžeme objasnit případy kulových blesků, které doprovázely při letu dopravní letadla nebo se objevily přímo v kabinách letících strojů. V těchto situacích totiž nedochází ke styku s půdou bohatou na křemík. Navíc elektrický původ kulového blesku umožňuje vysvětlit schopnost procházet pevnými předměty. 

3. Optická iluze po obyčejném blesku na sítnici

Když se zahledíte do hledáčku snímajícího fotoaparátu, vaše záři oslepené oči na malý moment uvidí světelnou skvrnu. Když pozorovatel otočí hlavou, světelný bod se rozmaže do čáry. Podobným způsobem má prý vznikat i kulový blesk, pokud člověk upřeně sleduje normální blesky za bouřky.

4. Miniaturní černé díry

Podle některých astrofyziků se záření vycházející z malých černých děr velmi nápadně podobá elektromagnetickému vyzařování kulových blesků. Černé díry vlastně představují takovou malou zkratku v časoprostoru, protože ve středu díry dochází k zakřivení prostoru i času.

5. Boží hněv či projev přítomnosti mimozemšťanů

V minulosti si kulové blesky pro své řádění párkrát vybraly i kostely, takže věřící v raném novověku v nich proto mnohdy spatřovali boží trest za bezbožné chování společnosti. Protože tehdy patřily kostely k nejvyšším budovám ve městech, nemůžeme se moc divit, že se modlitební chrámy staly také terčem kulových blesků. 

V moderních dějinách už boží zásah s pomocí kulového blesku vyšel z módy, aby ho nahradili mimozemšťané, kteří ke kulovým bleskům sahají, když o sobě chtějí dát vědět. Toto vysvětlení se dá ale také obrátit. Žádní ufoni se s námi nepokoušejí komunikovat. Většina svědectví o UFO totiž popisuje právě kulové blesky mylně považované za létající talíře.

Výčet zmíněných teorií o původu kulového blesku představuje jen takovou drobnou "ochutnávku" toho, co různé moudré i nemoudré hlavy dokázaly vymyslet při hledání odpovědi této záhady. Existuje jich ještě celá řada.