Polsko zavře uhelné doly, začne stavět jaderné elektrárny
Těžba uhlí v Polsku bude ukončena v roce 2049. Takový výstup má několikadenní jednání polské vlády s odbory, které se odehrálo na konci září v Katovicích. Stát zároveň přislíbil, že se postará o pracovníky, kteří v důsledku ukončení těžby přijdou o práci. Polsko bylo poslední zemí EU, jež výrazně oddalovala odklon od fosilních paliv.
Polští představitelé uhlí dlouho bránili
Ještě před měsícem plánovalo Polsko konec těžby uhlí na rok 2060. Čelilo kvůli tomu kritice ze strany Evropské unie i ekologických aktivistů. Ti poukazovali především na stav ovzduší, který patří k nejhorším v Evropě. V Polsku se mimo jiné nachází uhelná elektrárna Bełchatów – největší znečišťovatel ovzduší v Evropě, ale také zdroj pětiny elektřiny v zemi.
Hlavní představitelé o konci „doby uhelné“ dlouho nechtěli slyšet. Polský prezident Andrzej Duda na konci roku 2018 během Světové klimatické konference OSN v Katovicích mimo jiné uvedl, že využívání uhlí není v rozporu s ochranou klimatu. Zároveň dodal, že země má zásoby uhlí na příští dvě století. Silnou pozici uhlí v Polsku deklaruje i výrok Dominika Kolorze, zástupce odborů ve Slezském regionu, který po dohodě o ukončení těžby v roce 2049 mluvil o „podepsání likvidace jednoho z nejdůležitějších oborů průmyslu v historii Polska“.
Jediný stát EU, který se nezavázal k uhlíkové neutralitě
Polsko byla jediná země EU, která v roce 2019 nesouhlasila s deklarací, v níž členské státy vyjádřily záměr stát se do roku 2050 uhlíkově neutrální. Naši severní sousedé si v Unii vyjednali výjimku, jež jim umožňuje pozdější připojení k deklaraci. Poláci chtěli o dalším postupu jednat – termín se jim zdál příliš ambiciózní s ohledem na to, že 80 % vyprodukované energie v zemi pochází právě z uhlí. Jen pro pořádek – uhlíkově neutrální stát je ten, který vykompenzuje tolik emisí, kolik vyprodukuje. Kompenzace může probíhat například prostřednictvím výsadby stromů.
Proti uhlí začíná hovořit i ekonomický faktor
Aktualizovaná energetická strategie polského ministerstva klimatu hovoří o tom, že by se podíl uhlí měl oproti současným 80 % snížit na hodnotu mezi 37–56 % v roce 2030. V roce 2040 počítá polská vláda s 11–28 %. Podle mnohých polských komentátorů jde jen o první termín, který má utišit tlaky z Evropské unie. Konec těžby uhlí očekávají ještě dříve, především z ekonomických důvodů – náklady na těžbu i spalování uhlí totiž rostou a to nejen v důsledku rostoucích cen emisních povolenek.
Naopak ekonomická výhodnost obnovitelných zdrojů v posledních letech výrazně roste. Sami výrobci elektřiny tak mají zvýšenou motivaci přecházet na zelené zdroje. Uhelný průmysl v Polsku se navíc potýká se sníženou spotřebou energie v důsledku pandemie koronaviru. V některých dolech došlo z důvodu nákazy mezi horníky k přerušení těžby. PGG, polský těžařský koncern a jedna z největších evropských uhelných společností, vykázal za loňský rok ztrátu ve výši 400 milionů zlotých (cca 2,4 miliardy korun). V letošním roce přišla firma podle odhadů o tržby ve výši nejméně 2,7 miliardy zlotých (více než 16 miliard korun).
Na doly je v Polsku navázáno 80 tisíc pracovních míst
Tematika zavírání dolů je v Polsku velmi citlivá i z jiného důvodu – doly zajišťují práci pro zhruba 80 tisíc Poláků. Spolu s jejich rodinnými příslušníky se jedná o nezanedbatelnou voličskou skupinu. V některých místech již docházelo k protestům horníků proti plánovanému zavírání dolů. I proto se polská vláda snažila před aktualizováním energetické strategie nalézt společnou řeč s odbory. To se jí nakonec podařilo. Stát se mimo jiné zavázal k tomu, že se postará o horníky a další pracovníky, jejichž služby nebudou nadále potřeba.
Nemělo by docházet k žádnému povinnému propouštění, po ukončení těžby se zaměstnanci přesunou do míst, kde budou jejich schopnosti a zkušenosti dále využitelné. K energetické transformaci napomohou finanční prostředky z Evropské unie, pro niž je zelená politika jednou z hlavních priorit.
Uhlí by mělo vystřídat jádro
Polská vláda spolu s odbory a těžařským koncernem PGG probrala také konkrétní plán na ukončení těžby v jednotlivých dolech. Jako jedny z posledních budou fungovat doly Jankowice a Chwalowice, naopak mezi prvními by se měl uzavírat důl Pokoj ve Slezské Rudě. Náhradou za uhlí při výrobě elektrické energie budou obnovitelné zdroje a také jádro. Již dříve byl ohlášen záměr vybudovat největší solární elektrárnu v zemi – konkrétně na území bývalého uhelného dolu Brudzew. Nyní po schválení aktualizované energetické strategie avizovala polská vláda investice ve výši 150 miliard zlotých (téměř 900 miliard korun) do vybudování prvních jaderných elektráren v zemi.
