Vše o elektřině

Valerij Legasov: Hrdina z Černobylu s tragickým osudem. Co ho dohnalo k sebevraždě?

Když ráno 28. 6. 1986 v moskevském Kurčatovově institutu atomové energie zazvonil telefon, život anorganického chemika Valerije Legasova se jednou provždy změnil. Povolali ho k vyšetření „nějaké nehody“ v Černobylu, která rozhodně nesmí zastavit jaderný program v Sovětském svazu. Za 2 roky nato se prvotřídní vědec oběsil, ale zanechal po sobě poznámky, které vypráví pravdivý příběh o katastrofě.

Valerij Legasov: Hrdina z Černobylu s tragickým osudem. Co ho dohnalo k sebevraždě?
Valerij Legasov: Hrdina z Černobylu s tragickým osudem. Co ho dohnalo k sebevraždě?

Úvodní fotografie: Valerij Legasov, Foto: IAEA Imagebank [CC BY-SA 2.0], via Wikimedia Commons

Do speciální vládní komise na řešení situace v Černobylu se Legasov dostal spíš souhrou náhod. Jaderná energie nebyla zrovna jeho parketa, věnoval se více fyzikální chemii a výbušninám. Jenže ostatní kolegové z Kurčatovova institutu se specializací na jadernou fyziku si v osudný den zrovna užívali dovolené.

Legasov volil mezi dráhou básníka a vědce

Valerij Alexejevič Legasov se narodil 1. září 1936 v městě Tula na západě dnešního Ruska. Ve škole patřil mezi vynikající studenty. Přestože koketoval s myšlenkou věnovat se psaní poezie, nakonec si zvolil vědeckou kariéru. Cítil, že tak bude společnosti více prospěšný než jako básník.

Jared Harris ztvárnil Valerije Legasova v populární minisérii Černobyl.

Postupně se vypracoval až na zástupce ředitele věhlasného Kurčatovova institutu. Ústav pod utajením vyvíjel i jaderné zbraně. Zdejší vědci sice odsouhlasili uvedení do provozu problematických jaderných reaktorů RMBK 1000, které stojí také v Černobylu, ale současně upozorňovali na jejich nestabilní chování při kriticky nízkém výkonu. Jenže důležité informace podléhaly utajení a k operátorům sovětských jaderných elektráren se nikdy nedostaly.

9 faktů o špičkovém seriálu Černobyl

Navrhoval zrušit oslavy 1. máje v Kyjevě

Po příjezdu do Černobylu si Legasov rychle uvědomil závažnosti celé situace a snažil se přesvědčit vedení komunistické strany, aby spustili urychlenou evakuaci blízkého města Pripjať s necelými 50 tisíci obyvatel. Místopředseda Rady ministrů Boris Sčerbina se nakonec rozhodl město evakuovat. O jeho příběhu se dočtěte v článku: Boris Ščerbina: Profil muže, který řešil katastrofu v Černobylu

Přesto chemika uvnitř sžíral pocit viny, jelikož věděl, že evakuace probíhá natrvalo a lidé se za 3 dny nevrátí do svých domovů, což se jim všichni včetně Legasova snažili namluvit. Vědec chtěl Moskvu dotlačil i k odvolání prvomájového průvodu v Kyjevě, ale neuspěl.

Respektovaný v zahraničí, doma odpadlík

Při odstraňování následků havárie pracovníci nezůstávali v okolí Černobylu kvůli zvýšené radiaci déle než 14 dní. Legasov tu ale trávil téměř bez přestávky mnohem delší dobu, ačkoli si dobře uvědomoval rizika nemoci z ozáření.

Valerij Legasov na konferenci Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni 1986

Valerij Legasov hovořil o příčinách havárie v Černobylu na mezinárodní konferenci IAEA ve Vídni v r. 1986 dokonce 5 hodin. Zdroj:IAEA Imagebank [CC BY-SA 2.0], via Wikimedia Commons

V srpnu 1986 pořádala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) konferenci  ve Vídni, kam pozvali sovětskou delegaci, aby vysvětlili příčiny hrůzného neštěstí. Legasov v čele delegace prezentoval výsledky 400stránkové zprávy, ve které hlavní vina za havárii padala na bedra chybujících pracovníků elektrárny. Nicméně zmínil také chyby v konstrukci reaktorů RMBK 1000 či laxní dodržování bezpečnostních pravidel. Světoví odborníci jeho podrobnou analýzu ocenili, ale doma ho přijali chladně.  

Víte, kdo stál v čele speciální komise pro vyšetření příčiny havárie v Černobylu? To mě zajímá!

Rozhovor Valerije Legasova pro americkou TV stanici NBC krátce vídeňské konferenci

V akademické obci se stal černou ovcí, protože podle komunistických špiček prozradil světu příliš mnoho. Kolegové se mu posmívali a při volbách do vědecké rady Kurčatovova institutu už na něj nezbylo místo. Kromě toho jako jediný z vyšetřovací komise neobdržel tehdy nejvyší státní vyznamenání Hrdina socialistické práce.

Vyšel mu až opakovaný pokus o sebevraždu

Odstrčeného vědce ani tolik netrápilo, že upadl v nemilost režimu. Stále ho sužoval pocit viny. Na vídeňské konferenci přece jen zamlčel některé detaily. Navíc se na jeho zdravotním stavu začaly podepisovat následky ozáření. V květnu 1987 se pokusil zabít předávkováním. Napoprvé ho ještě zachránili, ale 27. dubna 1988, den po 2. výročí katastrofy, ho našli oběšeného v jeho bytě.

Nejlepší i nejkontroverznější příběhy o Černobylu: Které filmy stojí za zhlédnutí?

Dožil se 51 let. Dopis na rozloučenou nezanechal, ale ve svých denících zachytil necenzurovaný příběh černobylské havárie. Právě smrt chemika přiměla sovětské jaderné inženýry upravit kontrolní tyče v reaktorech RMBK, aby nepředstavovaly zbytečné nebezpečí. Ocenění Hrdina Ruské federace Legasovi udělil tehdejší prezident Boris Jelcin až posmrtně v roce 1996. Vědec je pohřben v Moskvě na Novoděvičím hřbitově, kam se nyní ukládají ostatky významných ruských osobností.

Zajímavosti ze života Valerije Legasova

Profil osobnosti: Valerij Legasov
datum narození: 1.9.1936
národnost: sovětská/ruská
profese: anorganický chemik
čím se nejvíce proslavil: člen vládní komise pro řešení Černobylské havárie, navrhnul evakuaci Pripjati i zrušení prvomájových oslav v Kyjevě
další přínos: po své smrti zanechal nahrávky popisující problematickou konstrukci jaderných reaktorů RBMK-1000, díky tomu došlo k úpravám v reaktorech
datum úmrtí: 26. 4. 1988 (ve věku 51 let)

 

Valerij Legasov - Citáty ze seriálu Černobyl