Špión za volantem: Ve Fordu se řidič převlékl za sedačku kvůli vývoji autonomních aut
Přízraky na silnicích, auta, která na první pohled nikdo neřídí, mohli v srpnu spatřit obyvatelé amerického města Arlington v Severní Virginii. Jenže takové vozy podle zákona do dopravního provozu ještě nesmí. Kdo záhadnou šedou dodávku zkoumal blíže, objevil, že ze středu sedadla čouhají lidské ruce. Automobilka Ford tak testovala reakci okolí na jízdu samořídicího vozu.
Úvodní fotografie: Ford
„Ale no tak, uhni mi z cesty,“ křičel na pomalu se rozjíždějící dodávku Ford Transit Connect jeden netrpělivý řidič za ní. Když ji předjel, aby ještě víc zplísnil loudavého šoféra, místo další porce nadávek jen překvapeně zvolal: „Sakra, vždyť v tom autě nikdo není.“ Ale pletl se.
Za volantem totiž seděl řidič maskovaný za sedačku. Tělo měl potažené falešným čalouněním v barvě sedadel a jeho hlavu skrývala dutá hlavová opěrka. Pomocí prodloužených páček ovládal volant zespodu tak, aby to nikdo neviděl.
Do tajné operace Opona se zapojilo šest špiónů za volantem
Autonomní vozy stále budí mezi veřejností rozpaky. Mnozí se ptají, jak jim robotické auto pokyne rukou nebo mrkne očima, že mohou přejít přechod, nebo jak zjistí, že právě nečekaně vběhli řidiči do cesty, když jim nebude moci dát jasný signál vztyčeným prostředníčkem?
Stejné otázky vrtaly hlavou i technikům z Fordu a vědcům z polytechnické univerzity Virginia Tech. Nejdřív zvažovali, že samořídicí auto ukáže na displeji na vrchu čelního skla textové zprávy nebo obrazové symboly.
Nakonec ale dali přednost světelné signalizaci, protože už ji účastníci dopravního provozu po celém světě dobře znají (světla při odbočování a brzdění) a navíc nehrozí problémy s jazykovou bariérou nebo nepochopení symbolů.
Tým šesti testerů pak v převlečení za sedačku projížděl hustý provoz s množstvím křižovatek i chodců ve městě Arligton a simuloval jízdu autonomního vozu. Společná akce Fordu a Virginia Tech dostala tajný název Opona (Curtains). Odkazuje k americké pohádce Čaroděj ze země Oz, ve které iluze skončí, jakmile lidé odhrnou oponu.
2900 najetých kilometrů v převleku za sedačku
Dodávka vezoucí řidiče v přestrojení dávala najevo tři různé záměry. Když se dvě bílá světla pohybovala po panelu od středu ke stranám a zpět, dávalo auto přednost. Stálé světlo uprostřed značilo mód autonomní jízdy. Rychlé blikání signalizovalo přípravu k rozjezdu.
Jádro výzkumu spočívalo ve sledování reakcí okolí, proto auto vezlo skryté kamery, které zachytily 150 hodin videozáznamu na necelých 2900 najetých kilometrech. Výsledky právě podrobně zkoumají vědci. Jak se cítili samotní maskovaní řidiči „v roli“ sedadla?
Nejdřív se mi to zdálo trochu zvláštní a nepohodlné. Ze začátku jsme zkoušeli jízdu na testovací dráze, abychom si zvykli na nastavení všeho potřebného a specifické držení rukou na spodní části volantu. Pak už stačilo jen trochu přidat klimatizaci a byl jsem připraven vyjet.
- Andy Shaudt, „herec“ v roli sedadla a zároveň vedoucí výzkumného týmu Virginia Tech
Tesly s Autopilotem jezdí jako nezdvořáci, tvrdí profesor
Ford i ostatní automobilky, které si brousí zuby na prodej autonomních vozů, budou muset najít společný jazyk, kterým jejich chytrá auta budou komunikovat s lidskými účastníky provozu. Světelná signalizace na čelním skle nebo jinde na automobilu by mohla ukazovat směr, kterým se lze vydat.
V nedávné minulosti proběhly i další výzkumy, které ukazují, že samořídicí auta se mají ještě hodně co učit. Například profesor z univerzity ve Stockholmu, Barry Brown, sledoval, jak ostatní řidiči vnímají jízdu elektromobilů Tesla, které využívají Autopilot (částečné řízení robotem).
Anketa
Zjistil, že autonomní přejíždění mezi pruhy Tesly považují ostatní řidiči za neslušné. Autopilot se totiž klidně natlačí před vozidlo, které zjevně ve svém jízdním pruhu zrychluje. Řidič z masa a kostí v takovém momentě už zvedá prostředníček, ale v samořídicím autě mu nemá kdo toto „laskavé gesto“ opětovat.
