Stephen Hawking: Nejjasnější hvězdu fyziky proslavily i role v Simpsonech a Futuramě

Neslavnější fyzik současnosti žil kvůli zákeřné nemoci od svých 21 let s vizí, že může velmi brzy umřít. Stephen Hawking řekl, že smrti se nebál, ale nikdy na ni ani nespěchal, protože toho zamýšlel ještě tolik stihnout. Nesplnil si velký sen podívat se do vesmíru, ani si nestihl zahrát hlavního záporáka v Bondovce, po čemž taky toužil. Odhalte životopis vědce s nezdolným smyslem pro humor.

Úvodní fotografie: Stephen Hawking ve stavu beztíže se cítil jako Superman. Zdroj:James Vaugh na Flickeru 

Hawking jednou prohlásil, že více než jeho vědecké teorie ho proslavily malé roličky v populárních seriálech. Sám sebe si zahrál ve Star Treku, kde v krátkém úryvku porazil své spoluhráče (nadporučíka Data z vesmírné lodi USS-Enterprise-D, Einsteina a Newtona) v pokeru.

Objevil se i v Teorii velkého třesku a kreslené postavičce propůjčil svůj počítačový hlas ve Futuramě a v Simpsonech.

Stephen Hawking: Životopis nejzářivější hvězdy současné vědy

Frank a Isobel Hawkingovi se krátce před porodem svého syna přestěhovali z Londýna do Cambridge, aby unikli hrozbě bombardování, jež se vznášela nad britskou metropolí začátkem druhé světové války. 8. ledna 1942 se narodil Stephen do rodiny, která navzdory nedostatku peněz kladla velký důraz na dobré vzdělání.

Oba rodiče měli titul z Oxfordu. Matka Isobel studovala v době, kdy univerzitní vzdělání pro ženu ještě bylo něčím výjimečným. Stephen měl dvě mladší sestry a adoptivního bratra. Celou rodinu považovali jejich známí za mírně řečeno výstřední. Rodinné večeře se například často odehrávaly bez jediného prohozeného slova. Hawkingovi mlčky jedli zahloubáni každý do své knihy.

Mladého Stephena okouzlila matematika, ale ve svých 17 letech začal studovat na univerzitě v Oxfordu fyziku a chemii, protože tehdy se tam matematika nevyučovala. Podle svých slov se tam prvních 18 měsíců cítil sám a znuděný. Akademické studium mu připadalo totiž směšně jednoduché.

Obrat nastal, když se Stephen stal členem veslařského klubu. Spřátelil se s ostatními studenty a díky své veselé povaze se stal brzy oblíbeným.

Nemoc připoutala Hawkinga na vozík, ale nikdy ho nesrazila k zemi

Krátce před plánovanou svatbou s Jane Wildeovou, kterou Hawking poznal na univerzitě, se nadějný fyzik dozvěděl zprávu, jež by mnohé srazila na kolena. Po několika pádech na schodišti byl převezen do nemocnice, kde mu v jeho 21 letech diagnostikovali amyotrofickou laterální sklerózu (ALS) s vyhlídkou, že nejspíš nepřežije další 2 roky.

ALS se projevuje postupnou ztrátou kontroly nad pohyby svalů. Více než 20 let se dožije pouhých 5 % lidí zasažených touto nemocí. Do 5 let od diagnózy umírá 75 % pacientů.

Wildeovou tyto černé předpovědi od svatby neodradily a později spolu měli tři děti. Hawking později řekl, že právě vztah s jeho první manželkou mu dal důvod proč dál žít.

Stephen Hawking
Vždycky se dívejte vzhůru ke hvězdám a ne dolů na své boty.

Průběh Hawkingovy nemoci

• 1959: Stephen se stává stále více nešikovným a neohrabaným
• začátek 60 let: Hawking párkrát spadne na schodišti
• 1963: diagnóza s vyhlídkou na brzkou smrt do 2 let
• konec 60. let: Hawking si pomáhá při chůzi berlemi
• 1968: pohyb pouze na invalidním vozíku. (Hawking si oblíbil divokou jízdu a občas naschvál najížděl do studentů.)
• konec 70. let: problémy s lícními svaly a tudíž i s řečí
• 1985: kvůli zápalu plic a potížím s dýchaním je provedena fyzikovi tracheotomie (otevření průdušnice a zavedení umělého otvoru z krku pro umožnění dýchání). Tím přichází Hawking o možnost mluvit. Díky speciálnímu přístroji, který ovládá ručním ovladačem dokáže fyzik vyslovit 15 slov za minutu s použitím amerického přízvuku, na který si vědec tak zvykl, že ho nechtěl vyměnit ani, když byly později dostupné jiné varianty
• od 2005 ovládal Hawking hlasový přístroj pouze pohybem jednoho lícního svalu

Hawking překonal Newtona i Einsteina

Britský vědec se nejvíce šťoural ve fyzikálních teoriích, které se točily kolem gravitace, kosmologie, kvantové teorie a termodynamiky. Kvůli jeho teoretickému zaměření nikdy nezískal Nobelovu cenu, jelikož ta je udělována hlavně za experimentální potvrzení objevů.

Na co tedy Stephen Hawking přišel? V době, kdy teorie velkého třesku ještě patřila mezi jednu z více možných vysvětlení, jak vznikl vesmír, Hawking z ní udělal „mainstream“, který zapáleně zpochybňují občas jen mormoni a další náboženské sekty.

Stephen Hawking
Einstein se mýlil, když řekl, že Bůh nehraje v kostky. Úvahy o tom, že černá díra emituje částice, nasvědčují, že bůh nejenže v kostky hraje, ale občas je hází i tam, kde je nikdo nemůže vidět.

Einstein dříve vyslovil myšlenku singularity, místa, kde je časoprostor nekonečně zakřiven a obrovské množství hmoty je stlačeno do jediného malého bodu, ale nikdy neprokázal, že takové místo skutečně existuje. Právě Hawking spolu s kolegou Rogerem Penrosem ukázal, že singularita patří mezi jednu z „životních fázi“ černých děr.

Potvrdili, že Einsteinova teorie relativity vlastně odhaluje vznik vesmíru v minulosti, protože právě uvolněná singularita stála za rozpínáním našeho známého vesmíru a tedy na počátku velkého třesku.

Ženy zůstaly pro Hawkinga větší mystérium než černé díry

Paralyzovaný fyzik odhalil i mnohá tajemství černých děr. Předtím se mělo za to, že gravitačnímu poli černé díry nemůže nic uniknout. Hawking ale ukázal, že díry emitují gama a rentgenové záření, což může za určitých podmínek vést ke kolapsu a zániku černé díry. Jde o tzv. Hawkingův efekt neboli kvantové vypařování černých děr.

Hawking byl díky své nepříjemné nemoci ušetřen jak zbytečné administrativy svých vědeckých projektů, tak různých činností v domácnosti, a měl tak spoustu času na bádání.

Jeho ženě Jane proto v různých obdobích vypomáhali asistenti a zdravotní sestry. K jedné z nich, Elaine Masonové, se Hawking natolik upnul, že pomoc od ostatních sester pak odmítal. Tehdejší manžel Masonové setrojil hlasový syntetizátor, díky kterému slavný fyzik opět získal hlas.

Po 26letém manželství s Jane se Hawking rozvedl, aby si mohl vzít právě Elaine v roce 1995. Po 11 letech a domněnkách, že Elaine nehybného fyzika psychicky zneužívala, ale skončilo i druhé Hawkingovo manželství. Vědec prohlásil, že největší záhadou pro něj zůstávají ženy.

Hawkingovy sny: Zahrát si padoucha v Bondovi a letět do vesmíru

Stephen Hawking zemřel 14. 3. 2018 ve věku 76 let v Cambridge ve svém domě a překonal tak všechny prognózy lékařů. O jeho pozoruhodném životě bylo natočeno několik filmů.

Před 4 lety ho ve filmu Teorie všeho, který ukazuje slavného vědce z pohledu jeho první manželky, ztvárnil herec Eddie Redmayne. Hawking na Redmayneův účet šibalsky prohlásil, že Eddiemu bohužel chyběla Hawkingova hezká postava.

Loni v rozhovoru pro časopis Wired Hawking dokonce prohlásil, že by si rád střihnul roli hlavního záporáka v nějaké Bondovce. Jelikož jezdí na kolečkovém křesle a mluví počítačově generovaným hlasem, skvěle by se prý na takovou roli hodil.

Také se toužil podívat do vesmíru a měl slíbeno od firmy Virgin Galactic Richarda Branson, že ho tam zadarmo dostanou na palubě vesmírné lodi SpaceShipTwo.

To sice už nestihl, ale v roce 2007 zažil stav beztíže v upraveném Boeingu 727 v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Pár minut létal, dle svých vlastních slov, jako Superman. 

Citáty Stephena Hawkinga

• Pokud nás jednou navštíví mimozemšťané, výsledek tohoto setkání bude stejný, jako když Kryštof Kolumbus připlul na americký kontinent. To ale moc dobře pro indiány nedopadlo.
• „Vaše teorie o vesmíru zakřiveném do podoby donutu je velice zajímavá, Homere. Asi ji budu muset ukrást.“ dialog z epizody Simpsonů z roku 1999, kde Hawking daboval svou kreslenou postavičku.
• Mozek člověka považuji za počítač, který přestane pracovat, když jeho součástky doslouží. Žádné nebe ani posmrtný život pro rozbité počítače neexistuje. Je to jen pohádka pro lidi, kteří se bojí tmy.
• Můj cíl je prostý. Chci plně pochopit vesmír, proč funguje tak, jak funguje a proč vůbec existuje.
• Bůh možná existuje. Ale na to, abychom vysvětlili vznik vesmíru, se obejdeme i bez něj.
• Jsme jen pokročilé plemeno opic na menší planetě obíhající kolem průměrné hvězdy. Ale přesto dokážeme pochopit vesmír. To z nás dělá něco velmi výjimečného.
• Když mi bylo 21 let, veškeré mé očekávání kleslo na nulu. Vše, co se v mém životě stalo potom, jsem považoval za bonus.

Stephen Hawking: zajímavosti ze života teoretického fyzika

• V žebříčku 100 největších Britů všech dob, který v roce 2002 sestavila televize BBC na základě lidového hlasování, se Hawking umístil na 25. příčce. (První skončil Sir Winston Churchill.)
• Asi není překvapivé, že na střední škole dostal přezdívku Einstein.
• Rád divoce jezdil na svém invalidním vozíku a schválně najížděl do studentů, kteří se pohybovali po univerzitním kampusu.
• Objevil se v několika populárních seriálech (Teorie velkého třesku, Simpsonovi, Star Trek nebo Futurama).
• Pro cestovatele časem jednou uspořádal party, na kterou nechal připravit láhve chlazeného šampaňského a občerstvení. Nikdo ale na akci nepřišel. Hawking totiž pozvánky poslal až zpětně. Chtěl tak vtipně ukázal na to, že cestovat časem zpátky do minulosti, podle něj není možné.
• Jeho kniha Stručná historie času, která chce vysvětlit vznik vesmíru „po lopatě“ neodbornému čtenáři, se stala bestsellerem. Obsahuje pouze jedinou rovnici. Einsteinovu: E = mc2.

Profil osobnosti:	Stephen Hawking
datum narození:	8. 1. 1942
národnost:	britská
profese:	teoretický fyzik
čím se nejvíce proslavil:	teorie časoprostoru, který začíná ve Velkém třesku a končí černou dírou
další přínos:	objev záření emitovaného černými dírami (Hawkingův efekt) a další kosmologické teorie
slavný citát:	Netuším, jaké mám IQ. Lidé, kteří se chlubí tímto číslem, jsou ubožáci.
přezdívka:	Einstein
datum úmrtí:	14. 3. 2018 (ve věku 76 let)