Niels Bohr: „Otci atomu“ za Nobelovku postavili potrubí na stáčení piva až do domu

Dánský fyzik otevřel cestu k poznání mikrosvěta, struktury atomu, ale také přispěl k tomu, že Američané vyhráli nad nacisty v závodě o to, kdo dřív vyrobí atomovou bombu. Za vědecké úspěchy dostal Nobelovu cenu, což odměnil nedaleký pivovar Carlsberg tím, že propojil jeho dům s pivovarem, aby si mohl fyzik natočit pivo, kdykoli si zamane. Proč musel utíkat před nacisty za druhé světové války?

Niels Bohr: „Otci atomu“ za Nobelovku postavili potrubí na stáčení piva až do domu
Niels Bohr: „Otci atomu“ za Nobelovku postavili potrubí na stáčení piva až do domu

Za co získal dánský vědec Nobelovu cenu a pivo zdarma skoro na celý život? Vyřešil paradox Rutherfordova planetárního modelu atomu. Podle tohoto modelu obíhaly elektrony vysílající elektromagnetické záření atomové jádro podobně, jako planety krouží kolem Slunce. Jenže při oběhu by musely elektrony ztrácet energii, až by se nakonec bez náboje zřítily přímo do jádra atomu. 

Za vědecké objevy pivo až do domu

Bohr přišel s konceptem oddělených energetických hladin, ve kterých se elektrony pohybují. O energii přicházejí pouze při přechodu z jedné energetické hladiny do druhé, proto nedochází ke kolapsu celého atomu. Jeho objev známe pod názvem první kvantový model atomu, a přestože dnes už je překonán, v roce 1922 za něj Bohr získal Nobelovu cenu.

Niels Bohr (1885 - 1962)

Dánský fyzik, který položil základy kvantové mechaniky a rozpracoval Bohrův model atomu. Za výzkum struktury atomu získal Nobelovu cenu v roce 1922. Po útěku z nacisty ovládané Evropy se v USA podílel na vývoji jaderné bomby. Po konci války bojoval proti válečnému zneužití jaderné energie.

Protože v rodné Kodani bydlel nedaleko místního pivovaru Carlsberg, za odměnu mu vybudovali také vlastní potrubí, které spojovalo pivovar a jeho dům. Dánské pivo si tedy mohl natočit, kdykoli na něj dostal chuť.

Podivuhodný mikrosvět

Objekty v mikrosvětě se někdy chovají jako částice, jindy jako vlnění, proto klasické fyzikální zákony selhávají při popisu polohy a pohybu mikroobjektů, které se přesunují ve skocích.  Vše, co o mikrosvětě dokážeme zjistit, má potom jen povahu určité pravděpodobnosti, nikoli konečných výsledků. Tak zněl kodaňský výklad kvantové mechaniky, jehož hlavním advokátem se stal Bohr spolu s Erwinem Schrödingerem. S pravděpodobnostním charakterem mikrosvěta se naopak nikdy nesmířil třeba Einstein, který po dlouhých debatách s Bohrem prohlásil, že „Bůh nehraje v kostky“.

Jaderní fyzici ve službách války

V 30. letech 20. století se Dán vrhnul na výzkum jaderné fyziky a obohatil ho o kapkový model atomového jádra. Před začátkem druhé světové války se povedlo Evropanům provést první experimenty se štěpnou reakcí uranu 235. Díky informacím o evropských pokusech od Bohra to zakrátko zvládli i Američané. Spolu s Brity pak rozjeli vlastní výzkum na výrobu atomové zbraně, zatímco se schylovalo ke světové válce.

Na jaře 1940 vtrhli nacisté do Dánska a zahájili okupaci. Bohr měl díky matce židovské kořeny, přesto odmítal zemi opustit. Díky jeho pomoci uniklo spárům nacistů několik perzekuovaných vědců, které skrze univerzitu vyslal do zámoří. V září 1941 se s Bohrem setkal jeho starý přítel a bývalý žák, Werner Heisenberg, který tehdy vedl německý jaderný program. Přestože verze toho, co se mezi nimi odehrálo, se liší, Bohr nabyl dojem, že Němci stojí pár kroků od sestavení první jaderné bomby. Své obavy Bohr zřejmě sdělil také Američanům.

Před nacisty uniká na rybářské bárce do Švédska

Za dva roky se do zatykače Gestapa dostal také Bohr a jeho bratr. Dánský odboj ale Bohrovu rodinu varoval a umožnil jim na rybářském člunu zmizet přes průliv Oresund do neutrálního Švédska, které přijalo desítky tisíc uprchlíků z Dánska. Protože hrozilo, že Hitler zabere i Švédsko, Bohr je nucen znovu utíkat. Ze Švédska prchá v trupu letounu, který převáží diplomatickou poštu do Skotska. 

Zkoumat atom spolu s Rusy? Neblázněte, pane Bohre

Konec války už tráví ve Spojených státech prací na tajném projektu Manhattan, kde spolu s týmem vědeckých špiček jaderné fyziky vyvíjí atomovou bombu. Nakonec se ostře staví proti jejímu svržení na japonská města, ale jeho názor nerozhoduje. Neúspěšně se také snaží přesvědčit tehdejší leadery USA a Británie, Roosvelta a Churchila, aby v jaderném výzkumu pokračovali v široké spolupráci se všemi ostatními státy, včetně Sovětů. Churchil se mu jen vysměje. Zbytek života Niels Bohr tráví propagací mírového využívání jaderné energie. 

Za jeho celoživotní přínos vědě mu v Dánsku udělili řád slona, což představuje ekvivalent rytířského titulu pro Dány.