Velká pyramida, nebo velká elektrárna? Staří Egypťané možná znali elektrický proud!

Kdesi v Gíze, v poušti, kde je země tak vyprahlá, že doslova slyšíte, jak skomíravým hlasem podobným Meluzíně prosí o kapičku vody, svítí obrovským žárem jedna z největších pyramid světa a prosvěcuje nekonečnou tmu vesmírné prázdnoty. Je záchranným bodem pro všechny ztracené duše v době, kdy Re, bůh slunce, svádí svůj noční boj s Apopem, a zhasíná až s příchodem nového dne. Jak je to možné?

Velká pyramida, nebo velká elektrárna? Staří Egypťané možná znali elektrický proud!
Velká pyramida, nebo velká elektrárna? Staří Egypťané možná znali elektrický proud!

Starověký Egypt nás se svými hieroglyfy, mumiemi, skaraby a pyramidami asi nikdy nepřestane překvapovat.  Vše, co je s ním spojeno, je zahaleno pod rouškou tajemství. Jak se asi Egypťanům povedlo osvětlit chodby svých monumentálních staveb?   

Původní teorie, že využívali zrcadel, byla praktickými pokusy vyvrácena. Světlo odrážené od leštěných kovových ploch by na osvětlení členitých a hluboko položených místností nestačilo. Už v sestavě několika málo zrcadel by se světlo rozptýlilo, o tom se můžete přesvědčit i sami ve svém sklepě. Voskové svíce nebo louče by zase zanechaly stopy na stěnách, byly by od nich začouzené. Chybí zde také úchyty na stěnách. Barevné obrazy a reliéfy ve spletitých chodbách chrámů a pyramid se ale za tmy vytvářet nedaly…

Kvíz: Co víte z historie elektřiny? Zkuste, zda byste měli o čem si povídat s Teslou

počet hlasů: 6

Existuje několik bájí a vědeckých teorií

První z nich je Báje o Atlantitě. Vypraví o bohovi moudrosti jménem Thovt. Narodil se ve vzdálené zemi na západě, ve městě, jehož břehy omývalo nezkrotné moře, a údajně vynalezl písmo, jazyk i matematiku a naučil egyptský lid psát a číst. Byl také dobrý v astronomii a astrologii. Jeho život byl celkem poklidný, ale jednoho dne se prý slunce v jeho domovině zatemnilo. Thovt v této těžké situaci pomohl ostatním bohům dostat se pryč do jiných zemí a přinesl lidem lotosový květ, z kterého opět vzešlo světlo.   

Objekt na nástěnné malbě nápadně připomíná žárovku.

Je doopravdy možné, aby Thovt dal lidem elektřinu podobně jako řecký hrdina Prométheus oheň, nebo je to jen blábol? V Hathořině chrámu v Dendeře, který najdete 60 km severně od proslulého střediska Luxor, existují výjevy, jež pravdivosti legendy nasvědčují. Reliéfy na stěnách zde připomínají dnešní žárovky. Jsou to velké průhledné baňky se žhavicím vláknem v podobě hada. Z jejich strany pak vybíhá další had podobný izolovanému kabelu.

Znali starověcí Egypťané elektřinu? To bohužel nevíme. Zato známe způsob, jak za ni ušetřit v současném Česku. Srovnat dodavatele

Archeologové tuto interpretaci odmítají. Předměty podle nich nejsou žárovky, nýbrž posvátný květ lotosu, uvnitř něhož klikatý had symbolizuje Mléčnou dráhu na noční obloze. I proto byly reliéfy z Dendery egyptology pojmenovány jako ,,Hadí desky“. Had stoupající vzhůru z lotosového květu byl vždy pro egyptské kněží „světlonošem“.  

Situace se změnila, když se záhadné předměty našly také na starých papyrech. Na nich se totiž baňka o podivný sloup přímo opírá a její patice je s ním zřetelně propojena. Jasně vidíme i celý elektrický obvod: z jednoho konce sloupu vede drát k patici s uchycením vlákna v baňce, z druhého jsou vztyčeny jakési podpěry v podobě paží držících vlákno za druhý konec. Díky tomuto vyobrazení se v minulosti bláhové teorie začaly jevit mnohem reálnějšími.

Projekt Unequal Scenes: Dron zaznamenal tenkou hranici mezi bohatstvím a bídou

počet hlasů: 7

Sloupy elektrického napětí, spínače i izolátory

Žárovkami to ale nekončí. V Hathořině chrámu se našly také výjevy připomínající izolátory elektrického napětí. Archeology byly označeny jako „neznámé posvátné objekty džed“. Ve většině vyobrazení vypadají prakticky stejně – na delším válci je v horní části střídavě nasunuto několik užších a širších prstenců. Existují v nejrůznějších velikostech, od téměř kapesního provedení až po objekty velké jako člověk.

Sloupy džed mohly mít ve „staroegyptské elektrotechnice“ velmi významnou úlohu. Jsou totiž velmi podobné první baterii, kterou okolo roku 1800 sestavil italský fyzik Alessandro Volta, tzv. Voltovu sloupu.  

Chrám v egyptské Dendeře.

Dánský inženýr Tons Brunés tvrdí, že celý chrám v Dendeře je postaven proto, aby zprostředkoval vědění. „Podle našeho přesvědčení symbolizují tyto obrazy, především pak hadi v buňkách, elektřinu. Jeden had má hlavu otočenou dopředu a druhý dozadu, což by mohlo být symboly pro plus a minus,“  tvrdí Brunés.  

Lithium nad zlato. Bude se cenný kov ve velkém těžit i na českém Cínovci?

počet hlasů: 22

Americký spisovatel Charles Berlitz zase vidí ve výjevech reliéfů z Dendery elektrické lampy. „Tyto žárovky jsou pomocí kabelů připojeny ke krabičkám, k jakýmsi spínačům. Výkon lamp ještě zesilují izolátory vysokého napětí,“ vysvětluje Berlitz.  

Velká pyramida jako obří generátor

Spekulace potvrzují domněnku, že pyramida v Gíze opravdu mohla vyrábět elektřinu, což by vysvětlovalo její gigantické rozměry. Speciálně tvarované chodby a komory by sloužily jako citlivý a zároveň výkonný elektrický obvod. Vyrobená energie se mohla distribuovat na různá místa na Zemi. Pokud by se tato teorie potvrdila, významně by to pozměnilo dějiny a vůbec celé nahlížení na dávnou civilizaci Egypta.

Jak si Egypťané ve spletitých chodbách svých staveb svítili?

Existuje ale mnoho rozdílných názorů. Někdo říká, že jelikož žárovky, výbojky a jiná elektrická svítidla (snad s výjimkou primitivních obloukovek) vyžadují vytvoření vakua, je jejich používání ve starověku velice nepravděpodobné. Výroba je příliš vzdálená možnostem tehdejší techniky, a proto nemožná. Známý švýcarský záhadolog Erich von Däniken zde samozřejmě opět větří mimozemšťany. Co myslíte vy? Je opravdu možné, že staří Egypťané svítili v pyramidách pomocí elektřiny?