Podmořské elektrárny: Čína chce získat čistou energii z hlubin oceánu

Ekonomický boom sice dovolil průměrné čínské rodině koupit si čtyři vymoženosti: televizi, rádio, kolo a pračku, ale zároveň dusí většinu obyvatel měst smogem z uhelných elektráren. Čína se proto pustila spolu s ostatními státy do závodu o ovládnutí podmořských proudů a přílivových vln pro výrobu velkého množství elektřiny. Možná vybudují druhou Velkou čínskou zeď. Ale pod vodou.

Podmořské elektrárny: Čína chce získat čistou energii z hlubin oceánu
Podmořské elektrárny: Čína chce získat čistou energii z hlubin oceánu

Doteď to byla Evropská unie, která stála v popředí snah o spoutání podvodního světa za účelem získání ekologicky čisté elektřiny z moří a oceánů. Podle společnosti Siemens by jednou přílivové a podmořské elektrárny mohly zásobovat energií více než 250 milionů domácností po celém světě. Mnoho investorů ze Západu ale nyní upíná oči k 17 tisíc kilometrů dlouhému pobřeží Číny, které nabízí ideální podmínky pro start podobných projektů. Samotná čínská vláda investovala od roku 2010 částku 160 milionů dolarů do vývoje technologií pro podmořské elektrárny.

Přílivová elektrárna

Přílivové elektrárny využívají energii mořského přílivu a odlivu, který je důsledkem působení slapových sil měsíce a slunce. Voda přílivu a odlivu je zde přiváděna k vodní turbíně, která pohání generátor, která pak vyrábí elektrickou energii.

Druhá „Velká čínská zeď“ může stát pod vodou

Číňané spolu s osmi nizozemskými firmami zkoumají možnost použít k výrobě elektřiny obrovskou podvodní zeď posetou řadami vodních turbín, které by poháněla energie přílivu a odlivu. Zeď by se táhla v kolmém směru od pobřeží více než 30 kilometrů do širého oceánu se zakončením hlavicí ve tvaru písmene T. Přílivová elektrárna by musela stát v místech, kde přílivové vlny plynou podélně s pobřežím, aby šlo využít rozdílných výšek vodní hladiny po obou stranách nádrže kolem zdi k zrychlení průtoku vody a roztáčení turbín. Čepele turbín jsou navrženy tak, aby nepřestavovaly nebezpečí pro ryby a další mořské živočichy. 

Podmořské přílivové elektrárny mohou stát i v Evropě

Celý projekt je momentálně ve fázi předběžných příprav, kdy se má rozhodnout o tom, zdali je vůbec technicky i finančně uskutečnitelný.  Samotná stavba podmořské Velké čínské zdi by zabrala nejméně dalších deset, proto bychom si museli ještě dlouho počkat na konkrétní výsledky. Podle současných plánů by měla taková přílivová elektrárna vyrobit stejné množství energie jako dva a půl jaderných reaktorů. Kdyby se projekt setkal s úspěchem, mohly by podobné podmořské zdi vyrůst i u korejského poloostrova nebo v Evropě, kde najdeme také jedna z mála pobřeží s rovnoběžnými přílivovými vlnami.

Čína: největší producent skleníkových plynů i investor do obnovitelných zdrojů energie

S rozvíjející se ekonomikou stoupá čínská spotřeba elektřiny. Dnes Číňané odeberou 15 % z celosvětového koláče elektrické energie a část své domácí poptávky musí zabezpečit z dovozu. V roce 2050 by měli odebrat dokonce více než 21 % světové elektřiny. Přestože energie vyrobená z moří a oceánů je stále nákladnější než z klasických zdrojů, Číňané věří, že při nalezení správného nápadu se jim jejich investice několikanásobně vrátí. Inspirovat by se mohli rovněž v Japonsku. Zdejší vědci hledají investory pro elektrárnu na Měsíci, která by měla sloužit jako nevyčerpatelný zdroj energie.