Valerij Legasov: Hrdina z Černobylu s tragickým osudem. Co ho dohnalo k sebevraždě?

Ve vašem domě nesvítí ani jedno světlo. Nehřeje topení, neteče voda, nefunguje telefon, lednička, televize – zkrátka nic, co je poháněno elektrickou energií. Nefungují semafory a auta nejezdí, protože v provozu nejsou ani čerpací stanice. Zní to jako začátek apokalyptického filmu? Tak nějak by vypadal blackout. Zjistěte, zda nám hrozí i v České republice.

Požár ve strojovně proměnil plovoucí hrozbu studené války, sovětskou ponorku Komsomolec se dvěma torpédy nesoucími plutonium, ve vrak na dně Norského moře před více než 30 lety. Přesto vědci nyní zjistili, že z ní pořád uniká nadprůměrné množství radioaktivních látek. Podle týmu norských a ruských výzkumníků to ale neznamená žádné důvody k obavám. Proč se nemusíme bát malého podmořského Černobylu?

Nemělo to být nic těžkého. Zkušený organizátor Boris Ščerbina měl navštívit elektrárnu Černobyl, kde došlo k výbuchu a vypořádat se s následky. Až na místě zjistil hrůzný rozsah havárie, která navždy změnila i jeho život. Přitom se nejednalo o poslední katastrofu, ke které byl tento sovětský vládní představitel povolán.

Kontaminované vzdušné masy naducané nebezpečnými radioaktivními látkami se přes území tehdejšího Československa přehnaly dokonce třikrát. Poprvé se k nám radioaktivní mrak z Černobylu dostal v noci mezi 29. a 30. dubnem. Které části Evropy i naší republiky zasáhla radiace po výbuchu nejsilněji?

Jen dvě jaderné havárie v historii označila Mezinárodní agentura pro atomovou energii nejzávažnějším stupněm 7. Při obou tragédicích uniklo velké množství radioaktivnívch látek, tisíce lidí musely opustit své domovy a nejbližší okolí elektráren se proměnilo v zamořenu zónu nikoho. Dají se události v Černobylu a Fukušimě srovnávat, nebo jedna jaderná katastrofa otřášla světem mnohem silněji?