Vše o elektřině

Černobyl vs. Fukušima: Která jaderná katastrofa více otřásla světem?

Jen dvě jaderné havárie v historii označila Mezinárodní agentura pro atomovou energii nejzávažnějším stupněm 7. Při obou tragédicích uniklo velké množství radioaktivnívch látek, tisíce lidí musely opustit své domovy a nejbližší okolí elektráren se proměnilo v zamořenu zónu nikoho. Dají se události v Černobylu a Fukušimě srovnávat, nebo jedna jaderná katastrofa otřášla světem mnohem silněji?

Černobyl vs. Fukušima: Která jaderná katastrofa více otřásla světem?
Černobyl vs. Fukušima: Která jaderná katastrofa více otřásla světem?

Úvodní fotografie: Experti Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) přijeli v roce 2013 posoudit stav elektrárny Fukušima - Daiči pro vyřazení z provozu. Autor fotky: IAEA Imagebank [CC BY-SA 2.0], via Wikimedia Commons

Osudné události z ukrajinské a japonské jaderné elektrárny dělí necelých 25 let. Můžeme Fukušimu považovat za „druhý Černobyl“?

Srovnání jaderných katastrof

  Černobyl Fukušima
závažnost podle mezinárodní stupnice INES 7 7
den neštěstí 26. dubna 1986 11. března 2011
počet reaktorů v elektrárně 4 6
počet závažně poškozených reaktorů 1 4
spuštění elektrárny do provozu 1977 1971
příčina neštěstí kombinace lidských chyb a nestability reaktoru neobyčejně silné zemětřesení a následná vlna tsunami
rozsah neobyvatelné uzavřené zóny kolem elektrárny 30 km 20 km
počet evakuovaných lidí z okolí 335 tisíc (Ukrajina, Bělorusko i Rusko) 140 tisíc
území zamořené radioaktivním Césiem (Cs 137) 1 437 000 km ² (= 37 % území Evropy) 30 000 km ² (= 8 % území Japonska)
počet obětí následkem katastrofy 2 při výbuchu a 29 na akutní syndrom ozáření do 3 měsíců, 4000 později na rakovinu štítné žlázy a další nemoci způsobené radiací podle odhadů OSN 0 vlivem nehody, 1000 během evakuace
rozsah radioaktivity vypuštěné do okolí 5300 PBq 520 PBq

Zatímco katastrofu v bývalém Sovětském svazu rozpoutala série lidských chyb v kombinaci s technickými nedostatky zařízení, poblíž japonských ostrovů vyvolalo neobyčejně silné zemětřesení přívalovou vlnu tsunami, která zničila záložní zdroj elektřiny pro elektrárnu a odpojila tak chladící systém. Ve dvou přehřátých reaktorech pak vybuchl nahromaděný vodík. Třetí explozi měl na svědomí sklad vyhořelého paliva.

Z Černobylu uniklo 10x více radioaktivních izotopů

Špatně provedená bezpečnostní zkouška v černobylské elektrárně V. I. Lenina vypustila do okolí 5300 Petabequerellů (PBq) radioaktivních látek, zejména cesium 137 a iod 131 a stroncium 90. Jde o 200krát větší radioaktivní dávku než přinesla ničivá bomba v Hirošimě.

Hotel Polesí v zničeném městě Pripjať nedaleko černobylské elektrárny

Přestože v Japonsku došlo hned k porušení čtyř reaktorů, uniklo z nich dohromady jen 520 PBq, tedy méně než desetina černobylské „nálože“. Většina radioaktivního odpadu (80 %) skončila ve vodách Tichého oceánu, takže ničivý koktejl se naředil a ztratil trochu na síle. Vlny, které donesly kontaminovanou vodu k břehům Spojených států v roce 2014, už nepředstavovaly žádné nebezpečí pro zdraví obyvatel.

Akutní otrava radiací řádila jen v Černobylu

Výbuch 4. jaderného reaktoru v Černobylu si okamžitě vyžádal životy dvou techniků, kteří zde pracovali. Dalších 29 duší vyhaslo po otravě radiací v následujících 3 měsících. Patřili sem hlavně hasiči přivolaní k požáru na reaktoru, aniž by tušili, že se vystavují nebezpečnému radioaktivnímu záření.

Vzestup a pád atomového města snů: Projděte se s námi ulicemi opuštěné Pripjati

počet hlasů: 47

Během boje s katastrofou na Ukrajině 132 lidí dostalo dávku přesahující 1 000 miliSievertů (mSv). Při překročení této hranice lidské tělo zasáhne akutní radiační syndrom (ARS). Projevuje se nevolností, krvácením i průjmem, zvracením a zvyšuje riziko vzniku rakoviny.

Nic takového nepodstoupili technici a inženýři v jaderné elektrárně Fukušima-Daiči. Jen dva pracovníci s netěsnícími dýchacími přístroji se vystavili dávkám 590 mSv a 640 mSv. O 3 procentní body se u nich sice zvýšilo riziko rakoviny, ale jinak se nebudou potýkat s žádnými dlouhotrvajícími zdravotními následky. Radiace v Japonsku tedy nezpůsobila žádné úmrtí. Kolem tisíce lidí, převážně seniorů, ovšem zahynulo při hromadné evakuaci z oblasti.

pohled na zábavní park v Pripjať, evakuované po výbuchu v Černobylu

U Černobylu se experti značně liší v odhadech, kolik lidí skolila rakovina či jiné nemoci vyvolané ozářením v průběhu 20 let po katastrofě. OSN ve zprávě z roku 2005 uvádí 4 tisíce obětí, organizace Greenpeace vyčíslila výskyt smrtelné rakoviny až na 93 tisíc případů.

Škodlivé potraviny v Japonsku rychle stáhli z trhu, Ukrajince nikdo nevaroval

Komunistické špičky před veřejností tajily kritickou situaci v Černobylu, proto občané bez starostí několik dní po neštěstí konzumovali kontaminované mléko a potraviny. Navíc zdejší obyvatelé měli běžně výživu velmi chudou na jód, proto jejich štítné žlázy reagovaly na přítomnost radioaktivního jódu 131 mnohem citlivěji.

Nejlepší i nejkontroverznější příběhy o Černobylu: Které filmy stojí za zhlédnutí?

počet hlasů: 26

Naopak, po neštěstí ve Fukušimě se začaly lidem okamžitě rozdávat jódové tablety, které tělo nasytí „bezpečným“ jódem, aby nepřijímalo radioaktivní látku. Stát varoval Japonce před konzumací mléčných výrobků a jídla z zamořené oblasti a ihned tyto produkty začal stahovat z oběhu. Proto byly štítné žlázy zasažených Japonců vystaveny průměrné dávce záření 4,2 mSv u dětí a 3,5 u dospělých, zatímco v zamořené oblasti na Ukrajině dávka přesahovala i 200 mSv.

Zdroje: TheConversation, LiveScience,  Vojnosanitetski Pregled