Vše o elektřině

Hrozí nám výpadek dodávek elektřiny zvaný blackout?

Ve vašem domě nesvítí ani jedno světlo. Nehřeje topení, neteče voda, nefunguje telefon, lednička, televize – zkrátka nic, co je poháněno elektrickou energií. Nefungují semafory a auta nejezdí, protože v provozu nejsou ani čerpací stanice. Zní to jako začátek apokalyptického filmu? Tak nějak by vypadal blackout. Zjistěte, zda nám hrozí i v České republice.

Hrozí nám výpadek dodávek elektřiny zvaný blackout?
Hrozí nám výpadek dodávek elektřiny zvaný blackout?

Co je vlastně blackout a jak vzniká

Anglický termín blackout označuje rozsáhlý výpadek elektřiny. Ten může být způsoben například silnou vichřicí, námrazou nebo povodní. Rizikem jsou rovněž kybernetické nebo teroristické útoky a přetížení přenosové soustavy. Protože pro naši současnou civilizaci je elektřina v podstatě nepostradatelná, jsou následky blackoutu katastrofální. Mnohdy si ani neuvědomujeme, co všechno funguje díky elektrické energii. Její rozsáhlý a dlouhodobý výpadek by nás však s trochou nadsázky vrátil zpět do středověku.

Při masivním výpadku elektřiny může dojít k úplnému zastavení nebo značnému omezení dodávek plynu, vody a ropy. S výraznými problémy se bude potýkat zásobování i základní zdravotní péče. Nemocnice, velké podniky nebo důležité instituce mají samozřejmě pro obdobné případy záložní zdroje – například naftové generátory. Nicméně tato náhrada umožňuje často jen velmi omezený provoz. V České republice k blackoutu dosud nikdy nedošlo, ale zkušenosti ze zahraničí nás varují, že není dobré toto riziko podceňovat.

K výpadku elektřiny může dojít i vinou blesku

Největší výpadky elektřiny ve světě

Doposud největší blackout zažila Indie v roce 2012 – dva dny bylo bez proudu více než 600 milionů obyvatel. Tento výpadek zůstane na prvním místě co do počtu zasažených obyvatel, i když zohledníme fakt, že zhruba polovina z nich v té době vůbec neměla stálý přístup k elektřině.

Jako další příklad můžeme uvést výpadek v severovýchodní části USA v roce 2003, kdy se ocitlo bez elektřiny 55 milionů lidí na 60 hodin. Kromě nevyčíslitelných finančních ztrát dochází během blackoutu ke zvýšené kriminální činnosti a rabování.

O rozsáhlém blackoutu v Indii se dozvíte v následujícím videu: 

Blackouty se však nevyhýbají ani jiným krajinám. V minulosti způsobily problémy třeba v Bangladéši, Pákistánu, na Bali či v Turecku. Podívejte se na tabulku 3 největších:

Lokalita Datum Počet zasažených lidí
Indie 30. a 31. července 2012 620 miliónů
Indie 2. ledna 2001 230 miliónů
Bangladéš 1. listopadu 2014 150 miliónů

Tyto masivní výpadky proudu byly způsobeny především oslabením přenosové kapacity sítě v kombinaci se zvýšenou poptávkou po elektrické energii. Mimo selhání techniky jsou však velmi častým důvodem velkých blackoutů také přírodní vlivy, případně sám člověk – v Pakistánu například za blackoutem stáli tamní rebelové.

Jak se tedy z těchto výpadků můžeme poučit a jakými metodami jim můžeme zkusit zabránit? V minulosti, například po blackoutu v New Yorku v roce 1977, se sázelo hlavně na zdokonalení monitorovacích zařízení a úpravu chybných postupů. V dnešní době je krokem číslo jedna rozvoj přenosové soustavy. I když problémy se sítí se týkají hlavně rozvíjejících se ekonomik, které vyžadují velké množství elektrické energie, přestože kvalita přenosové sítě těmto požadavkům zatím nestačí, i u nás v Česku se na rozvoj přenosové soustavy ročně vynakládají nemalé peníze, konkrétně asi 4,5 miliardy korun. Navíc u nás existují i různá technická a organizační opatření, která mají za úkol případný výpadek zvládnout. Běžná je například výpomoc mezi jednotlivými státy.

Největší riziko blackoutu v Česku? Obnovitelné zdroje energie

Hrozí tedy výpadek dodávek elektřiny i v České republice? Podle mnohých expertů ano. Jako největší riziko zmiňují přetížení české energetické soustavy způsobené nadměrnými toky elektřiny přes naše území. To vzniká především kvůli množství elektřiny vyrobené větrnými elektrárnami na severu Německa.

Tam se tvoří velké nadbytky, které proudí do jiných částí Evropy – ze severu na jih v rámci Německa, do Rakouska, ale také na Balkán. Pro přenos je často využívána právě česká soustava, kterou kvůli tomu v exponovaných hodinách protéká až 3500 megawattů elektřiny, to znamená více než trojnásobek obvyklého množství. Přesně to jsou kritické momenty, kdy je naše přenosová soustava na hraně kolapsu.

Výroba elektřiny se decentralizuje, přenosová síť může být v ohrožení

počet hlasů: 2

Jak funguje přenosová soustava

Síť elektrické energie je specifická tím, že v ní musí být zajištěna rovnováha mezi okamžitou výrobou a spotřebou, protože elektřinu zatím nelze nijak dlouhodobě skladovat. Pokud není zachována rovnováha, hrozí kolaps přenosové soustavy.

Deficity ve výrobě elektřiny se řeší například zapojením záložních zdrojů nebo nákupem energie ze zahraničí. Přebytečná energie se naopak posílá přenosovou soustavou do míst, kde je jí aktuálně nedostatek. Problém však nastává u větrných a fotovoltaických elektráren, které nelze příliš regulovat.

Zjednodušeně řečeno: když fouká vítr nebo svítí slunce, elektrárna vyrábí – bez ohledu na to, zda je kde elektřinu spotřebovat. Proto často vznikají nadbytky, které je nutné propojeným systémem převést někam jinam. To je právě případ větrných elektráren na severu Německa, které využívají českou přenosovou soustavu pro dopravu přebytku. Podle expertů kvůli tomu hrozí kolaps naší sítě.

Jak se můžeme blackoutu v ČR bránit

ČEPS, společnost poskytující přenosové služby na našem území, má na starost zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektrické energie. Musí proto v této otázce přijímat bezpečnostní opatření. Mezi ta nejdůležitější patří modernizace a posílení české přenosové soustavy. Mnohamiliardové investice směřují především do výstavby nového vedení a obnovy rozvoden. Součástí opatření je také důkladné školení dispečerů a simulace krizových situací.

Řešení přetížení z Německa ještě potrvá

Přetížení v České republice by nejvíce pomohlo vystavení sítě spojující sever a jih Německa. Právě na severu se vyrobí největší množství energie a průmyslový jih země značný podíl spotřebuje. V současné době však významná část elektřiny teče přes naše území, případně přes Polsko. Na vině je nedostatečná síť našich západních sousedů.

Německo na problém také reaguje, nicméně výstavba nových vedení a jejich zprovoznění je zatím v nedohlednu. Plánovaný termín je při optimistickém odhadu v roce 2025. Do té doby se pravděpodobně situace zásadně nezmění.

V současnosti jsou přenosy elektřiny po Evropě zdarma. To je stav, který se ČEPS pokouší změnit a zavést tarif pro mezinárodní přenosy. V současné době totiž Německo používá českou přenosovou síť i pro své vnitrostátní energetické transfery.

Blackout a studie Ministerstva průmyslu 

K tématu blackoutů se věnovala případová studie Ministerstva průmyslu a obchodu. Podle ní je největší problém ten, že se výroba elektřiny v Německu přesouvá na sever Německa, zatímco se elektřina spotřebovává spíše ve spolkových zemích na jihu a středu Německa. Problém se objevil především 26. července, kdy ČEPS poprvé po dvaceti letech aplikoval regulační plán a vyhlásil stav nouze po celé ČR.

Odběr elektřiny byl omezen u velkých průmyslových podniků, domácnosti se to nijak nedotklo. Tento případ odhalil zranitelnost české elektrizační soustavy. Zatímco v minulosti většina výpadků byla lokálních a vznikla z důvodu vichřic, situace v červenci 2006 ukázala, že drobnější nehody mimo ČR můžou nejen destabilizovat přenosovou síť, ale také jí ohrozit.

Na snížení rizika blackoutu se také připravují distributoři. ČEZ kupříkladu certifikoval svou vodní přečerpávácí elektrárnu Dlouhé stráně na tzv. black start. V případě blackoutu, kdy vlivem dominového efektu jsou vyřazeny i elektrárny a přestávají vyrábět elektřinu, dojde k obnovení napětí na přenosové soustavě podáním napětí do Elektrárny Chvaletice.

Co hrozí lidem při blackoutu? V Praze si vyzkoušeli cvičný výpadek proudu

počet hlasů: 1

Připravte svoji domácnost na blackout

Přestože k masivnímu výpadku dodávek elektřiny na našem území zatím nedošlo, není od věci počítat s tím, že tato situace může nastat a alespoň trochu se na ni připravit. 

Zkrátka zde jako v dalších případech platí, že je lepší být připravený než překvapený. Poučný návod k blackoutu vydal také Portál krizového řízení Jihomoravského kraje. 

Při blackoutu je vhodné mít zásobu potravin