Vše o elektřině

Valerij Legasov: Hrdina z Černobylu s tragickým osudem. Co ho dohnalo k sebevraždě?

Když ráno 28. 6. 1986 v moskevském Kurčatovově institutu atomové energie zazvonil telefon, život anorganického chemika Valerije Legasova se jednou provždy změnil. Povolali ho k vyšetření „nějaké nehody“ v Černobylu, která rozhodně nesmí zastavit jaderný program v Sovětském svazu. Za 2 roky nato se prvotřídní vědec oběsil, ale zanechal po sobě poznámky, které vypráví pravdivý příběh o katastrofě.

Valerij Legasov: Hrdina z Černobylu s tragickým osudem. Co ho dohnalo k sebevraždě?
Valerij Legasov: Hrdina z Černobylu s tragickým osudem. Co ho dohnalo k sebevraždě?

Úvodní fotografie: Valerij Legasov, Foto: IAEA Imagebank [CC BY-SA 2.0], via Wikimedia Commons

Do speciální vládní komise na řešení situace v Černobylu se Legasov dostal spíš souhrou náhod. Jaderná energie nebyla zrovna jeho parketa, věnoval se více fyzikální chemii a výbušninám. Jenže ostatní kolegové z Kurčatovova institutu se specializací na jadernou fyziku si v osudný den zrovna užívali dovolené.

Legasov volil mezi dráhou básníka a vědce

Valerij Alexejevič Legasov se narodil 1. září 1936 v městě Tula na západě dnešního Ruska. Ve škole patřil mezi vynikající studenty. Přestože koketoval s myšlenkou věnovat se psaní poezie, nakonec si zvolil vědeckou kariéru. Cítil, že tak bude společnosti více prospěšný než jako básník.

Jared Harris ztvárnil Valerije Legasova v populární minisérii Černobyl.

Postupně se vypracoval až na zástupce ředitele věhlasného Kurčatovova institutu. Ústav pod utajením vyvíjel i jaderné zbraně. Zdejší vědci sice odsouhlasili uvedení do provozu problematických jaderných reaktorů RMBK 1000, které stojí také v Černobylu, ale současně upozorňovali na jejich nestabilní chování při kriticky nízkém výkonu. Jenže důležité informace podléhaly utajení a k operátorům sovětských jaderných elektráren se nikdy nedostaly.

9 faktů o špičkovém seriálu Černobyl

počet hlasů: 57

Navrhoval zrušit oslavy 1. máje v Kyjevě

Po příjezdu do Černobylu si Legasov rychle uvědomil závažnosti celé situace a snažil se přesvědčit vedení komunistické strany, aby spustili urychlenou evakuaci blízkého města Pripjať s necelými 50 tisíci obyvatel. Místopředseda Rady ministrů Boris Sčerbina se nakonec rozhodl město evakuovat. O jeho příběhu se dočtěte v článku: Boris Ščerbina: Profil muže, který řešil katastrofu v Černobylu

Přesto chemika uvnitř sžíral pocit viny, jelikož věděl, že evakuace probíhá natrvalo a lidé se za 3 dny nevrátí do svých domovů, což se jim všichni včetně Legasova snažili namluvit. Vědec chtěl Moskvu dotlačil i k odvolání prvomájového průvodu v Kyjevě, ale neuspěl.

Respektovaný v zahraničí, doma odpadlík

Při odstraňování následků havárie pracovníci nezůstávali v okolí Černobylu kvůli zvýšené radiaci déle než 14 dní. Legasov tu ale trávil téměř bez přestávky mnohem delší dobu, ačkoli si dobře uvědomoval rizika nemoci z ozáření.

Valerij Legasov na konferenci Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni 1986

Valerij Legasov hovořil o příčinách havárie v Černobylu na mezinárodní konferenci IAEA ve Vídni v r. 1986 dokonce 5 hodin. Zdroj:IAEA Imagebank [CC BY-SA 2.0], via Wikimedia Commons

V srpnu 1986 pořádala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) konferenci  ve Vídni, kam pozvali sovětskou delegaci, aby vysvětlili příčiny hrůzného neštěstí. Legasov v čele delegace prezentoval výsledky 400stránkové zprávy, ve které hlavní vina za havárii padala na bedra chybujících pracovníků elektrárny. Nicméně zmínil také chyby v konstrukci reaktorů RMBK 1000 či laxní dodržování bezpečnostních pravidel. Světoví odborníci jeho podrobnou analýzu ocenili, ale doma ho přijali chladně.  

Víte, kdo stál v čele speciální komise pro vyšetření příčiny havárie v Černobylu? To mě zajímá!

Rozhovor Valerije Legasova pro americkou TV stanici NBC krátce vídeňské konferenci

V akademické obci se stal černou ovcí, protože podle komunistických špiček prozradil světu příliš mnoho. Kolegové se mu posmívali a při volbách do vědecké rady Kurčatovova institutu už na něj nezbylo místo. Kromě toho jako jediný z vyšetřovací komise neobdržel tehdy nejvyší státní vyznamenání Hrdina socialistické práce.

Vyšel mu až opakovaný pokus o sebevraždu

Odstrčeného vědce ani tolik netrápilo, že upadl v nemilost režimu. Stále ho sužoval pocit viny. Na vídeňské konferenci přece jen zamlčel některé detaily. Navíc se na jeho zdravotním stavu začaly podepisovat následky ozáření. V květnu 1987 se pokusil zabít předávkováním. Napoprvé ho ještě zachránili, ale 27. dubna 1988, den po 2. výročí katastrofy, ho našli oběšeného v jeho bytě.

Nejlepší i nejkontroverznější příběhy o Černobylu: Které filmy stojí za zhlédnutí?

počet hlasů: 26

Dožil se 51 let. Dopis na rozloučenou nezanechal, ale ve svých denících zachytil necenzurovaný příběh černobylské havárie. Právě smrt chemika přiměla sovětské jaderné inženýry upravit kontrolní tyče v reaktorech RMBK, aby nepředstavovaly zbytečné nebezpečí. Ocenění Hrdina Ruské federace Legasovi udělil tehdejší prezident Boris Jelcin až posmrtně v roce 1996. Vědec je pohřben v Moskvě na Novoděvičím hřbitově, kam se nyní ukládají ostatky významných ruských osobností.