Zemědělství prochází technologickou a energetickou revolucí
Zemědělství, které má čelit klimatickým změnám, musí být udržitelnější. Cestu, kterou se vydat, ukazuje Nizozemsko.
Tisíce zahraničních studentů a vědeckých pracovníků míří každým rokem do Wageningenské univerzity a zdejšího výzkumného centra, které je celosvětovým střediskem pokroku v zemědělství.
Řeší se zde jak současné problémy při zemědělství (sucho, nepřiznivé podmínky, kvalita půdy), tak i problémy, které teprve přijdou, především kvůli klimatickým změnám. Vstříc novým výzvám se snaží jít také nizozemská vláda, která tento rok uzákonila, že všechny nové skleníky musí být klimaticky neutrální.
Silná orientace na zemědělství není překvapivá. Nizozemsko je ekonomicky vyspělou zemí, která především díky svým skleníkům vyveze každým rokem zeleninu, ovoce, květiny za 65 miliard euro.
Fotka 1: Skleníky 21. století
Klienti chtějí ekologické zemědělství
Technologickou revolucí nyní prochází i primární sektor. Výsledkem má být udržitelnější zemědělství, které je energeticky efektivní a nepřispívá ke klimatickým změnám.
Skleníky tak vznikají často v odlehlých pouštních místech, například ve Spojených arabských emirátech. „V současnosti existuje poptávka od klientů, kteří chtějí budovat zelené skleníky, které jsou efektivní ve využívání energií a dokážou maximálně šetřit vodu a elektřinu,“ tvrdí Marc Middeldorp, inženýr ve společnosti Van Der Hoeven, která se specializuje na návrh energetických systémů ve sklenících.
S klesající cenou solárních panelů a rostoucí účinností jejich uplatnění stále roste. „Využíváme sluneční energii k výrobě všech energetických potřeb pro provoz skleníkové farmy: vytápění, chlazení a potřeby elektřiny,“ uvedl Adriano Desideri, spoluzakladatel společnosti Solho, která dodává farmám potřebné technologie. „Skleníky jsou tak schopné na malém prostoru produkovat maximum jídla,“ tvrdí Olivier Dubois výzkumný pracovník v Potravinové a zemědělské organizaci Spojených národů.
Vertikální farmy a internet věcí
Nejsou to ale jenom energeticky efektivní skleníky, které mohou změnit zemědělský sektor. Velká naděje se vkládá také do vertikálních hydroponických farem, což jsou fakticky haly, kde se rostliny pěstují v přísně kontrolovaných podmínkách. Haly se mohou tyčit do výšky i několik desítek metrů, což podle japonské společnosti Mirai znamená, že na stejném místě lze vypěstovat až stonásobně více potravin.
Fotka 2: Vertikální farma v Moskvě
Voda v systému neustále cirkuluje, spotřebuje se jí tak až o 90 % méně. Do tohoto farmaření se zapojuje také technologie IoT (internet věcí), kdy je každá rostlina prostřednictvím senzorů kontrolována a do roztoku se, na základě potřeb samotné rostliny, dodávají živiny. Rostliny jsou v kontrolovaném prostředí a nepotřebují proto pesticidy.
Není jisté, která z těchto dvou cest zvítězí. Jedno je ale jisté: budoucnost spočívající v ekologickém a energeticky efektivním zemědělství už začala.
