Technologie

Fotovoltaické panely na principu perovskitů. Co může nová technologie nabídnout?

K recyklaci dnes běžně používaných křemíkových solárních panelů se využívá postup termické, mechanicko-chemické a FRELP recyklace. Bohužel všechny tyto metody mají pořád daleko k tomu, abychom mohli solární panely nazývat zcela udržitelnou variantou. Tato situace se ale má změnit, jelikož vědci přišli s možným řešením. Tím je vytváření solárních panelů z recyklovatelného perovskitu.

Fotovoltaické panely na principu perovskitů. Co může nová technologie nabídnout?
Fotovoltaické panely na principu perovskitů. Co může nová technologie nabídnout?

Co je to perovskit

Jde o materiál, který se na Zemi vyskytuje v podobě tvrdého minerálu. Perovskit sice v přírodě nenajdeme ve velkém množství, ale například v České republice byste na něj mohli narazit. Stejně tak v některých západních zemích Evropy, ale i na východě v Rusku.  

V roce 2009, kdy byla představena první technologie solárních článků s využitím perovskitu, se nedalo mluvit o převratné technologii, jelikož měla účinnost jen kolem 4%. O čtyři roky později se myšlenky chopili vědci z Oxfordské univerzity a podařilo se jim zvýšit účinnost na 15 %. Bohužel šlo stále o téměř poloviční hodnotu, které bylo třeba dosáhnout, aby se dalo mluvit o možnosti srovnání s křemíkovými panely.

Jak se z perovskitu vyrábí solární články

Oproti křemíku nabízí perovskit tu výhodu, že stačí jen jeho slabá vrstva. K nanášení se využívá metoda OSPD, kdy se vrstva nastříká, a následně se provede žíhání. Dále lze nanášet pomocí napařování zvaného VASP, dvojitého napařování, tzv. DSVD, či metody SDM.

Hlavní předností při nanášení perovskitu je jednoduché a levné řešení. Materiál má také vysoký absorpční koeficient, což znamená, že absorbuje celé viditelné sluneční spektrum. Solární články se tak mohou stát mnohem tenčími, levnějšími, účinnějšími, lehkými a hlavně ekologičtějšími. 

Zatímco k výrobě běžných křemíkových článků je třeba nákladné laboratorní prostředí, kde je nutné dosáhnout vysokých teplot a vakua, perovskit vyžaduje jen využití chemikálií a je tak mnohem nenáročnější. 

Zajímavost

„35 kg peroskvitu dokáže produkovat stejné množství energie jako 7 tun křemíku,“ uvádějí vědci z Ofxord PV.

Zdroj: https://www.oxfordpv.com/news/oxford-pv-hits-new-world-record-solar-cell

Nejnovější průzkumy a technologie

V roce 2018 předvedla Oxford Photovoltaics ukázkový solární článek, který kombinoval využití křemíku i perovskitu. Účinnost u tohoto zařízení se vyšplhala až ke 26,7 %. Ještě lepšího výsledku dosáhl projekt Apolo vytvořený v laboratoři CEA v roce 2019.

Vývojáři upozorňují hlavně na to, že dosud perovskitové články nebyly přijímány hlavně kvůli snížené životnosti. Ta byla podle nich způsobena použitím levných a nekvalitních materiálů. Tento projekt získal také dotaci z Evropské unie z programu Horizont 2020 a předpokládá se, že články dodávané na trh by měly mít účinnost minimálně 22%.  

Porovnání technologií fotovoltaických článků

Z křemíku (účinnost)

Z perovskitu (účinnost)

15-20%

20-29%

Zdroj: https://www.oxfordpv.com/news/oxford-pv-hits-new-world-record-solar-cell

Přednosti a nedostatky perovskitových článků

Světlo je tvořeno různými vlnovými délkami. Perovskitové články reagují na velmi široké rozmezí světla, a tím se stávají účinnějšími. Tím, že jsou tenčí, nabízejí také větší tvarovou flexibilitu, čímž se stávají lépe použitelnými v architektuře. Jsou také lehké a průhlednější, takže kromě konstrukce nemusí narušovat ani estetickou podobu budovy. Zároveň jsou cenově dostupnější, jelikož při výrobě nejsou tak náročné, jako křemíkové články. 

Termické solární panely. S čím vám pomohou v domácnosti?

Odpůrci technologie ale upozorňují především na to, že články mohou být toxické kvůli přítomnosti olova. 

Uvedení na trh

Už v roce 2020 uvedla na trh perovskitové solární články společnost Saule. Ke konci roku následovala čínská společnost Microquanta Semiconductor, a poté Oxford PV, který potvrdil, že prodej zahájí v polovině roku 2021. V této společnosti působí také profesor Henry Snaith, který obdržel cenu Becquerel za svou práci, která se podrobně zabývala funkcí a sestrojením perovskitových solárních článků. 

Zajímavost

Cena Becquerel je udělována osobnostem, které významně přispěly k výzkumu v oblasti vědy, technologie a převážně v odvětví solární energie. Henry Snait svou laboratoř přenesl přímo z Oxfordské univerzity a dal si za cíl vytvořit čistou, udržitelnou a nenákladnou variantu fotovoltaických panelů. 

Oxford PV podle své tiskové zprávy také předpokládá, že by do roku 2050 mohly jejich fotovoltaické články vytvářet až 50% světové elektřiny. S prodáváním článků široké veřejnosti ovšem počítají až v roce 2022. Jejich plány zahrnují také varianty pro obytné střechy. 

Rekordních výsledků dosáhli vědci z Oxford PV

„Jsme nadšeni z toho, že naše panely prezentují solární revoluci. Změna klimatu se dramaticky zhoršuje a je potřeba najít nové alternativní formy energie. Máme jasný plán, jak s touto technologií dosáhnout účinnosti až 30%,“ tvrdí technologický ředitel doktor Chris Case. 

Zmíněné články již schválila také Mezinárodní elektrotechnická komise. Zatím jde o technologii, kdy je vrstva perovskitu nanesena na křemičitý základ. Ovšem časem vývojáři počítají s tím, že by se křemičitá vrstva mohla odstranit úplně.