Cena elektřiny u nás a v Evropě: Češi platí ze všech nejvíc

Platíme za elektřinu v Česku skutečně tolik? Obrázek si snadno uděláme při porovnání s ostatními evropskými zeměmi. Už několik let ale platí, že elektřina nám z peněženky vytáhne opravdu hodně peněz. Kdo tedy má nejdražší elektřinu v Evropě? A jaká je cena elektřiny v Evropě pro rok 2025?

Ceny elektřiny v Evropě

Data o cenách elektřiny v Evropě zpracovává pravidelně Eurostat, který porovnává nejen absolutní ceny za spotřebovanou energii, ale také přepočet na kupní sílu v dané zemi. Aktuálně Eurostat nabízí porovnání cen elektřiny za druhou polovinu roku 2024, ve kterém se Česko řadí mezi jedny z nejdražších zemí Evropské unie. Prozatím čekáme na data z první poloviny roku 2025, ale ta by neměla být příliš odlišná.

Nejdříve se podíváme na ceny elektřiny v Evropě v běžných cenách – tedy jaké částky vidí domácnosti na svých fakturách – pro střední spotřebu 2500–5000 kWh ročně.

Z tohoto porovnání vychází jako země s nejdražší elektřinou jednoznačně Irsko. Za každou kilowatthodinu tady domácnost zaplatí 0,3707 €. Drahou elektřinu platí také obyvatelé Lucemburska (0,3019 €/kWh), následuje Německo (0,2797 €/kWh), Lichtenštejnsko (2698 €/kWh), Rakousko (0,2678 €/kWh) a Holandsko (0,2553 €/kWh).

Za vysokými cenami v těchto zemích stojí především daně, i když je některé státy odpouští. Například v Německu je dodatečně odpuštěna ekologická daň z obnovitelných zdrojů, ale i tak mají naši sousedé nejdražší elektřinu. Ještě větší část ceny elektřiny tvoří daně v Dánsku, kde je jejich podíl téměř 70 %. 

V České republice platíme 0,2511 € za kilowatthodinu i se všemi daněmi a poplatky, což je nad průměrem Evropské unie. Celkově jsme 6. nejdražším státem Evropy a dlouhodobě tak držíme vysoké příčky v cenách elektrické energie.

Pod námi se ještě nachází Belgie, Itálie, Francie a poté průměr EU (0,2151 €/kWh).

Srovnání ceny elektřiny v Evropě (tabulka – graf)

Zdroj: Eurostat, ceny pro 2. pololetí 2024 včetně daní a poplatků. Ceny elektřiny v Evropě jsou převedeny z tabulky do grafu a odpovídají spotřebě středně velké evropské domácnosti mezi 2,5 MWh a 5 MWh ročně. Cena obsahuje všechny položky (regulované i neregulované), které zaplatí spotřebitel na konečné ceně za elektřinu.

Proč platí Češi tak vysoké ceny energií?

Důvodem, proč v Česku platíme jednu z nejvyšších cen za energie, což stále podporuje inflaci, která doléhá nejen na domácnosti, ale také průmysl a služby, je regulovaná složka ceny.

Při srovnání samotných ceníků dodavatelů a jejich obchodních cen, které se řídí vývojem na trhu, na tom Česko není zase tak špatně. Od roku 2024 ale výrazně stoupla regulovaná část ceny, kterou určuje stát prostřednictvím Energetického regulačního úřadu.

Od začátku tohoto roku totiž došlo nejen ke zvýšení distribučních poplatků, ale také k obnovení poplatku za obnovitelné zdroje (POZE) a stanovení nového poplatku na chod Elektroenergetického datového centra pro sdílení elektřiny.

V současnosti může tato regulovaná část tvořit 45 až 50 % z celkové ceny, a to je opravdu hodně. ERÚ navíc v listopadu vydává novou výši poplatků pro rok 2025 a opět lze očekávat další zdražování.

Nejlevnější elektřinu v EU mají v Bulharsku a Maďarsku

Naopak nejlevnější elektrickou energii ze zemí Evropské unie si užívají obyvatelé Bulharska (0,1014 €/kWh) a Maďarska (0,081 €/kWh). To znamená, že v nejdražším Německu je cena elektřiny více než třikrát vyšší než v nejlevnějším Maďarsku.

Pokud bychom brali v úvahu i země mimo evropskou sedmadvacítku, ještě levnější elektřina je například v Albánii (0,095 €/kWh) nebo Srbu (0,079 €/kWh). 

I v těchto levných státech hrají důležitou roli daně, respektive jejich absence, kromě základních DPH. Také díky odpouštění například daně z obnovitelných zdrojů mají elektřinu levnější než v Česku například Poláci (0,1399 €/kWh) nebo Slováci (0,1220 €/kWh).

Při započítání kupní síly má ČR nejdražší elektřinu v Evropě

Jiných hodnot však srovnání cen elektřiny nabývá, když vezmeme v úvahu kupní sílu obyvatelstva.

Eurostat využívá jednotku Purchasing Power Standard (PPS). Je to společná měna, která stírá rozdíly v cenových hladinách a umožňuje tak srovnání mezi jednotlivými zeměmi. Používá se při mezinárodních srovnáních. Vypočítá se jako podíl ceny v národní měně a příslušné parity kupní síly. Čím je PPS vyšší, tím více ostatních zboží a služeb musí obyvatelé země obětovat, aby zaplatili elektřinu.

U střední spotřeby 2500–5000 kWh ročně platí v přepočtu na kupní sílu nejdražší elektřinu každým rokem na Kypru, v Česku, Rumunsku, Německu, Turecku a Polsku.