Cena silové elektřiny: Poznejte, jak se vyvíjela
Na komoditních burzách dochází v posledních týdnech kvůli světové pandemii koronaviru k pořádným turbulencím. Jinak tomu není ani u silové elektřiny. Zatímco poslední dva roky byla cena elektřiny vysoko, koronavirová krize ji tlačí dolů. Pokud bude následovat ještě krize hospodářská, mohl by se tento trend udržet. Co to znamená pro domácnosti?
V ČR se se silovou elektřinou obchoduje od roku 2007
Se silovou elektřinou se na Energetické burze Praha (PXE) obchoduje od roku 2007. V té době byl ještě obchod s elektřinou v Evropě velmi uzavřený, některé země nechtěly otevřít trh zahraniční konkurenci, ale postupně docházelo ke stále větší liberalizaci.
Pokud bychom se podívali na cenový vývoj za těchto 13 let, k největšímu výkyvu došlo v roce 2008. Právě kvůli uvolnění trhu s elektrickou energií se cena elektřiny vyšplhala v červenci 2008 na historické maximum a to 90 eur/MWh. Hospodářská krize však rázem růst utla a srazila cenu o polovinu dolů. Od druhé poloviny roku 2009 cena elektřiny na pražské burze opět mírně rostla. Po krizi byl tak patrný rozvoj hospodářství a nastartování ekonomiky, která tlačila spotřebu elektřiny, a tím pádem i cenu vzhůru. To se ale vzápětí zlomilo a cena elektřiny začala od roku 2011 dlouhodobě klesat. V roce 2014 se elektřina obchodovala za 35 eur/MWh, což je cenová hladina, která platila kolem roku 2004. Nízkou cenu způsobil nekontrolovatelný rozvoj obnovitelných zdrojů zejména v sousedním Německu, stejně jako propad cen emisních povolenek a levné uhlí.
Zdroj: www.kurzy.cz
Od roku 2016 jde cena elektřiny naopak stabilně nahoru. Co způsobilo růst cen elektřiny v těchto letech? Na vině je především nižší počet emisních povolenek a stanovené výkupní ceny pro energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů. Zejména pro elektřinu z fotovoltaických elektráren byla stanovena výkupní cena několikanásobně výš, než byla její reálná tržní cena.
Cena silové elektřiny letos poklesla z několikaletého maxima
Nejspíš i vaší domácnosti se dotklo zdražování elektřiny v průběhu posledních dvou let. Mimo jiné byl na vině výrazný nárůst cen silové elektřiny, kterou dodavatelé nakupují na burze. Za vysoké ceny elektřiny mohou především velmi drahé emisní povolenky. Jejich cena se v roce 2018 několikrát znásobila, a tak je logické, že se to promítlo do cen elektřiny v zemích, kde má vysoký podíl výroba elektřiny z uhelných elektráren. A to je případ i České republiky a sousedního Německa, se kterým jsme úzce energeticky provázaní.
Na konci roku 2018 se cena elektřiny vyšplhala až k 60 eurům za megawatthodinu (MWh). Během následujícího roku došlo k mírnému poklesu a téměř po celý rok cena elektřiny oscilovala kolem 50 eur/MWh. Až v samotném závěru roku šla cena elektřiny ještě o kousek níž a ustálila se kolem 45 eur/MWh, kde vydržela ještě v prvních měsících roku 2020.
Do vývoje na burze zasáhla koronavirová krize
Ať se podíváme na Pražskou energetickou burzu, nebo Evropskou energetickou burze – koronavirová krize značně zamávala s cenami elektřiny. Na vině nejsou jen obavy obchodníků nebo provázanost trhů například s ropou, kde došlo k obrovským propadům, ale i reálný vývoj v hospodářství. Firmy po celé Evropě vyrábí méně a spotřeba elektřiny jde dolů.
Mimochodem na spotřebě elektřiny lze dobře pozorovat nastupující hospodářskou krizi už ve chvíli, kdy ekonomické ukazatele ještě nejsme schopni vyčíslit, protože u nich dochází ke zpoždění ve statistikách. Pokles spotřeby elektřiny jsme však jasně mohli sledovat již od 12. týdne. Česká národní banka zpracovala údaje za Českou republiku – spotřebu elektřiny analytici očistili o vliv počasí a porovnali s loňským rokem. Ukazuje se, že pokles je stále hlubší. K prvnímu poklesu došlo právě od 12. týdne, kdy byly uzavřeny obchody. V 16. týdnu dosáhl pokles už -14,2 % oproti roku 2019. Stejný trend můžeme pozorovat i v sousedním Německu, i když propad není tak hluboký – v 16. týdnu byl rozdíl ve spotřebě elektřiny -12 % ve srovnání s rokem 2019.
Zdroj: ČNB
Cena silové elektřiny klesla k 38 euro/MWh
Svého minima dosáhla cena silové elektřiny ve druhé půlce března, kdy poklesla až k 38 euro/MWh. V první polovině dubna se vyhoupla zpět a celkem stabilně se pohybovala kolem 44 euro/MWh. Ale poslední dny jde cena silové elektřiny opět dolů a znovu atakuje hranici 40 euro/MWh.
Další vývoj je jen obtížné předvídat. Jestliže se ekonomika bude držet i v dalším čtvrtletí v útlumu, bude nízká spotřeba elektřiny tlačit ceny dolů. Stejně pozitivně by se do cen silové elektřiny mohly promítnout uspořené emisní povolenky. Na druhou stranu závisí i na vývoji cen surovin, ze kterých se elektřina vyrábí. Pokud nebude poptávka, budou se snažit producenti držet výrobu nízko, aby vyrovnali tlak na cenu.
Odrazí se klesající ceny elektřiny v cenících dodavatelů?
Přestože se cena silové elektřiny na burze snižuje, při pohledu na spotřebitelské ceny vidíme pravý opak. „Meziroční míra inflace v dubnu letošního roku vzrostla o 3,2 procenta, což bylo o 0,2 procentního bodu méně než v březnu. Ceny v oddíle bydlení rovněž vzrostly. Například ceny nájemného se zvýšily o 4,3 procenta, vodného o 5,3 procenta, stočného o 4,5 procenta a elektřiny dokonce o 8,6 procenta,” komentuje vývoj cen Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS.
Ceny elektřiny pro domácnosti tak zatím vykazují spíše růst. Dočkáme se tedy vůbec zlevnění? Problém je v tom, že velcí hráči nakupují elektřinu s velkým předstihem, a tak mají dodávky na letošní rok již pokryté. V nejbližší době by se tak mohli dočkat zlevnění elektřiny spíše spotřebitelé, kteří využívají menší dodavatele – ti obvykle nakupují elektřinu flexibilněji. Stejně tak se zlevnění projeví v účtech domácností využívajících tarify kopírující vývoj na burze.
Ale ani v druhé polovině roku není vyhráno. Lze očekávat, že se zlevňováním bude většina dodavatelů spíše vyčkávat. K akci by je mohli donutit zákazníci. Pokud některý z dodavatelů přistoupí ke zlevnění a spotřebitelé ho budou následovat – tedy změní dodavatele, bude to vytvářet tlak i na zbytek trhu.
