Robot nemusí být přímo naprogramován k dosažení konkrétního výsledku, může se také pozvolna učit a daný postup sám „odkoukat“. Jak může takové snažení vypadat a k čemu je to dobré? Výzkumnice a umělkyně Stefanie Pender učí robota sklářskému řemeslu. Podívejte se na výtvory mistra skláře s pomocí robotické přesnosti.
Úvodní fotografie: stefaniepender.com, upraveno
Stefanie Pender se při své tvůrčí práci dlouhodobě věnuje zpracování skla. Zvládnutí sklářského řemesla však vyžadovalo mnoho let učení a získávání zkušeností přímo z praxe. Nyní začala zkoumat způsob přenosu člověkem nabytých manuálních dovedností do podoby použitelné pro robotickou automatizaci. Zjednodušeně řečeno, hledá odpověď na otázku, jak převést specifickou fyzickou zručnost do podoby použitelných dat.
Pro svůj výzkum využívá Pender technologii 3D tisku. Tiskárnu však musela přizpůsobit potřebám používaného materiálu. Skleněné vlákno prochází skrze trysku, zatímco jej hořák s dvojitým plamenem roztaví na teplotu přes 1090 stupňů Celsia. Roztavené sklo se potom aplikuje na pracovní plochu a vytvářený objekt. Ze spolupráce člověka a robota vznikají originální produkty geometrických tvarů.
Cílem tohoto netypického umělecko-vědeckého projektu je vyvinout technologické systémy pro podporu integrace naučených lidských dovedností do automatizovaného výrobního procesu. Zároveň se Pender snaží obohatit svůj obor a zjistit, jak mohou být robotické a digitální přístroje použity k vytvoření nových forem a technik ve sklářství.
Tento projekt se začal realizovat v rámci světově uznávaného workshopu Pier 9, který nabízí kreativním nadšencům a inovátorům příležitost projít si celým procesem vzniku věcí, od digitálního modelu až po hotový fyzický objekt. Účastníci se podílejí na hledání způsobů, jak dále rozvíjet možnosti 3D designu, výrobních technologií a posouvat hranice stávajících možností.
V úterý započal Amper, který je největším veletrhem zabývajícím se tématy elektrotechniky, energetiky, automatizace a dalších. A k vidění byly i některé technologie, které se brzy rozšíří také u nás.
František Křižík přezdíván jako „český Edison“, celosvětově proslulý svými vynálezy, se nesmazatelně vryl do dějin elektrotechniky. Jeho životopis je plný velkolepých úspěchů, ale zahrnuje i těžká období a životní prohry. Co se ale při vyslovení jména Křižík vybaví snad každému? Elektřina, oblouková lampa, Křižíkova fontána a někomu možná i elektrárny, tramvaje a železnice.
Chcete mít šestý smysl? Ne, nejde o to, že vidíte mrtvé lidi jako v hororu N. M. Shyamalana. Novodobí kyborgové vylepšují staré známé smysly jako zrak či sluch, ale také vytvářejí zcela nové. Můžete cítit, kde se nachází wi-fi, vibrace na Měsíci nebo komunikovat s drahou polovičkou pomocí cvakáním umělého zubu ve vašich ústech. Komunita kyborgů dokonce bojuje za svá práva. Tušíte, jaká to jsou?
