Ceny elektřiny 2017: Jak se vyhnout zmatkům a získat nejlepšího dodavatele?

Proces zveřejnění ceníků elektřiny pro rok 2017 s sebou kromě napětí přináší také zmatky a mírné obavy – odběratelé elektrického proudu váhají, jaký přístup mají vůči novým ceníků zaujmout. Situace se každý rok opakuje: zatímco jedni se neohroženě pustí do pátrání po tom, zda by se jim s přihlédnutím k novým cenám nevyplatilo dodavatele vyměnit, druzí, mají hlavu plnou otázek, a tak stále váhají.

Nové ceny elektřiny jsou každoročně jedním ze zásadních témat končícího podzimu. Letos budou domácnosti moudřejší již 29. listopadu, kdy Energetický regulační úřad (ERÚ) zveřejní své cenové rozhodnutí pro následující rok. Na oznámení výše regulované složky ceny elektrického proudu vzápětí zareagují někteří dodavatelé elektřiny, kteří zveřejní nové ceníky pro rok 2017. Počátkem prosince by tedy mělo být více méně jasno.

I když analytici, kteří se zabývají energetikou, spíše neočekávají, že by došlo k cenovému šoku, zdráhají se prozatím vynášet jednoznačné soudy. Může za to i fakt, že cena elektřiny na světových trzích rapidně vzrostla. Zatímco na jaře stála jedna megawatthodina 20 eur, nyní za ni obchodníci zaplatí kolem 35 eur.

Výkyvy na burze ale v případě této komodity neznamenají, že její cena rychle vyletí nahoru i pro koncové odběratele, neboť energetické společnosti elektřinu nakupují s velkým předstihem. Obecně lze ale konstatovat, že se zdražení na burze do celkové ceny dříve či později pravděpodobně promítne.

Cenu elektřiny, kterou odběratelé zaplatí, tlačí dolů také konkurenční boj mezi dodavateli a cenová politika, která aktuálně na trhu panuje. Dodavatelé nechtějí, aby je kvůli navýšení plateb opouštěli zákazníci, a tak se budou rapidnímu zdražení, které by je mohlo připravit o klienty, bránit, dokud to bude možné.

V čem tedy na poli cen elektřiny panují zmatky a nejasnosti? Co domácnosti odrazuje od změny dodavatele? A čeho se zákazníci energetických společností obávají? Obrátili jsme se na zkušené operátory naší zákaznické linky, kteří nejlépe vědí, co veřejnost v praxi skutečně pálí. A níže si můžete přečíst jejich poznatky:

Taktické vyčkávání na nové ceníky

V uplynulých dvou letech cena elektřiny spíše stagnovala, případně vlivem cenového rozhodnutí ERÚ klesala dolů. Mnoho spořebitelů proto očekává, že tento trend bude nadále pokračovat. Proto se lidé před zveřejněním cenového rozhodnutí do změny dodavatele příliš nehrnou, neboť se obávají, že když si zafixují cenu, nebudou moci využít výhodnější nabídky v následujícím roce. Sitace na trhu ovšem ukazuje, že v případě cen elektřiny není nic jisté.

Špatný timing může způsobit potíže

Mnoho lidí neví, kdy je nejvhodnější doba pro změnu dodavatele energií. Ideální čas pro změnu dodavatele je období přibližně 3 až 4 měsíce před zahájením topné sezóny, která trvá od října do března. Tato poučka platí zejména pro odběrná místa, která topí plynem, ale v případě elektřiny je situace podobná.

Jenže v horkém červnu či červenci lidé myslí spíše na letní dovolenou, a tak se o topení logicky příliš nezajímají. Mnoha spotřebitelům v přesném načasování změny dodavatele brání také smlouva uzavřená na dobu určitou (často na daný kalendářní rok), kvůli níž nemohou dodavatele bez postihů opustit kdykoliv během roku. S tímto typem smlouvy se navíc zpravidla pojí i její automatická prolongace, tedy prodloužení smluvního závazku na další období, pokud ho klient ve stanoveném čase nevypoví. 

Průběžné monitorování situace na trhu se přesto vyplácí. I když smlouvu stávajícímu dodavateli vypovíte, až vám to závazek bez sankcí umožní, i když to třeba není před zahájením topné sezóny, vždy je lepší získat výhodnější cenu později, než se k ní nedopracovat vůbec. A důvodem pro změnu dodavatele může být i samotný fakt, že nenabízí možnost smlouvy na dobu neurčitou, a tak svým klientům neposkytuje příliš velký manévrovací prostor pro případnou změnu.

Nízká cena je příjemná, ale důležité jsou i další faktory

Mnoho domácností vybírá nového dodavatele elektřiny především na základě nízké ceny poskytovaných služeb. Na tom samozřejmě není nic špatného, přechod k levnějšímu dodavateli může klientovi zajistit roční úsporu v řádu tisícovek korun.

Při rozhodování by se ale zákazník měl zaměřit i na další kritéria, která zohledňuje náš Index komplexnosti. Pokud zkrátka domácnost uvažuje o přechodu k dodavateli, který nabízí výrazně nižší ceny než konkurence, vyplatí se si před akcí danou společnost dobře „proklepnout“.

Kolik má dodavatel odběrných míst? Poskytuje svým klientům kvalitní servis? Má dobrou pověst? Jde o nováčka na trhu, nebo o společnost se stabilním zázemím? To, že dodavatel nabízí levné služby, nemusí nutně znamenat, že je špatný či nespolehlivý, nicméně obezřetnost se vyplácí. 

Příkladem může být nedávný krach společnosti Česká energie, která měla po vstupu na trh velké ambice a klienty lákala na nízké ceny, ale později se dostala do insolvence. Její pád tak přivedl do nezáviděníhodné situace 7 tisíc klientů.

Pozor na zbytečné položky

Mezi lidmi často koluje názor, že výměna dodavatele energií se nejvíce vyplatí především těm domácnostem, které vytápějí plynem. To není tak úplně pravda. Výrazné rozdíly, ať už jde o cenu, kvalitu zákaznického servisu či typ smlouvy, panují jak mezi dodavateli plynu, tak mezi společnostmi, které domácnostem poskytují elektrický proud. 

Změnou dodavatele elektřiny může klient jednak získat po všech směrech lepší podmínky odběru, ale také ze svého vyúčtování jednou provždy vymazat tajemnou položku „stálý měsíční plat“ . Výše této platby se pohybuje kolem 60 korun měsíčně, a tak, pokud se jí zákazník zbaví, ušetří několik stovek korun ročně, i kdyby nový dodavatel nabízel obdobné ceny jako ten předchozí.