Projekt Unequal Scenes: Dron zaznamenal tenkou hranici mezi bohatstvím a bídou
Zmínky o nůžkách, které se povážlivě rozevírají mezi bohatými a chudými, se v poslední době stávají novinářským klišé. Jihoafrický fotograf Johnny Miller pořídil s využitím dronu výmluvné fotografie Kapského města a okolí, které lépe než slova ilustrují, jak v praxi vypadají propastné sociální rozdíly. Ve skutečnosti nedělí slumy od luxusních rezidencí žádné propasti, ale mnohdy jen desítky metrů.
Zdroj úvodní forografie: www.unequalscenes.com
Pro drony, kvadrokoptéry a nejrůznější bezpilotní letouny je charakteristické mnohostranné využití. Levnější modely si lidé a nadšení modeláři pořizují čistě pro zábavu, případně aby mohli šmírovat sousedy, zatímco sofistikovanější a výkonnější nacházejí uplatnění například při monitorování krajiny v těžko přístupných lokalitách a terénech.
Drony se využívají také k vojenským účelům, ve válečných konfliktech se osvědčily jednak jako těžko zpozorovatelní slídilové, ale také jako zbraně, které dovedou s velkou přesností zasáhnout i živé terče. Stejně tak využívají chytré nástupce letadélek na dálkové ovládání i bezpečnostní experti, kteří s jejich pomocí mohou z ptačí perspektivy sledovat daný cíl.
Technologické společnosti, jako jsou třeba Google či Amazon, mají s drony do budoucna velké plány, protože se jim bezpilotní stroje jeví jako ideální, spolehliví a relativně levní kandidáti pro přepravu drobnějších nákladů a zásilek, kteří si hravě poradí s dopravní zácpou a podobnými zádrhely, na něž jsou motorová vozidla krátká.
Nenápadný pozorovatel sociálních propastí
Johnny Miller, fotograf z Jihoafrické republiky, využil dron poměrně banálním způsobem. Vytvořil s pomocí létajícího stroje letecké snímky a videosekvence zachycující Kapské město, které je s více než milionovou populací druhým největším sídlem JAR, a jeho okolí.
Ze vzniklých fotografií je patrné, že mezi obyvateli velkoměsta panují značné sociální nerovnosti, a proto dostal umělecko-sociální projekt, který Miller ze snímků vytvořil, název Unequal Scenes, tedy v překladu „Nerovné scény“ či „Nerovné záběry“. Dron tak v rukou fotografa upozornil na skutečnost, která z tradičního pozemského pohledu není až tolik patrná, ale o to více vystoupí na povrch z leteckých snímků.
Zatímco část obyvatel Kapského města žije v domech s rozsáhlými zahradami a bazény, několik desítek či stovek metrů od nich se lidé tísní v chatrčích s vlnitými plechy suplujícími střechy. A hned vedle rozsáhlého golfového hřiště s perfektně zastřiženým trávníkem panuje podobně neutěšená situace.
Anketa
JAR čelí strašákům z minulosti
Autor projektu se domnívá, že za výraznými rozdíly, které panují v jihoafrické společnosti, stojí dodnes palčivá politika apartheidu, jejímž cílem bylo záměrně udržovat skupiny obyvatel oddělené. Apartheid byl v JAR oficiálně uplatňován v letech 1948 - 1994 a v jeho důsledku docházelo ke státem řízené segregaci bělošského a černošského obyvatelstva země.
Součástí politiky apartheidu byla cílená segregace městských prostorů. Silnice, koryta řek, pásy neobydlených oblastí a další bariéry byly konstruovány a upravovány tak, aby udržely lidi oddělené. 22 let po pádu apartheidu mnoho z těchto překážek a nerovností, které v té době vznikly, stále existují. A tak se extrémně bohaté a privilegované komunity často vyskytují jen několik metrů od chatrčí a života v žalostných podmínkách.
- Johnny Miller, fotograf a autor projektu Unequal Scenes
Systém zajišťoval více práv pro bělochy, zatímco černošští obyvatelé neměli přístup do restaurací, kin, parků, pláží, škol, nemocnic a jiných zařízení a veřejně přístupných míst určených bělochům.
Kromě vzrůstajících sociálních nerovností apartheid, který je dnes považován za zločin a porušení lidských práv, vnesl do společnosti i značné napětí a vlny nepokojů i násilností. A negativním důsledkům rasistické politiky JAR čelí, jak dokazuje projekt Unequal Scenes, dodnes.
