Jistě znáte pohádku o krysařovi, který z města Hameln vyvedl otravné hlodavce hraním na libozvučnou píšťalu. Podobný problém nyní sužuje i některá holandská města. Podle amsterdamského radního Jeroena van Berkela se oprsklí potkani neváhají vyškrábat klidně i do třetích pater domů.
Kdo drobí, škodí
Každý den skončí v nizozemských odpadkových koších skoro 450 tisíc bochníků chleba. Tedy asi 20 % všeho nakoupeného chleba z pekařství a supermarketů přijde vniveč, nebo se jím nasytí hladoví potkani a krysy.

V Rotterdamu nemá s hlodavci zatočit tajemný krysař ale firma BroodNodig (Potřebný chleba), která bojuje proti plýtvání pečivem. První jejich zbraní je sdílení receptů, kam se přidává „lahodný“ tvrdý chleba, aby se zabránilo vyhazování cenné potraviny. Druhou bojovou taktikou se stalo rozmístění speciálních sběrných kontejnerů na starý chléb po celém městě. Do konce léta bychom v Rotterdamu měli narazit na 60 sběrných míst.
Jeden bochník dodá energii na hodinu vaření
V současnosti se chlebový odpad zpracovává a přeměňuje na hnojivo, ale koncem letošního roku plánuje BroodNodig s podporou rotterdamské radnice posílat vysloužilé pečivo do bioplynových stanic.
Na rozemletých drobcích smíchaných s vodou budou hodovat mikroorganismy, čímž se uvolní metan. Spálením bioplynu, který tvoří hlavně metan, pak dochází k výrobě elektrické energie. Podle společnosti BroodNodig „kremace“ jednoho bochníku vydá dostatek energie na hoření sporáku po dobu 60 minut.

Zelená elektřina z chleba má i odpůrce
S projektem výstavby bioplynových stanic v Rotterdamu mají pomoci dvě firmy, Stadsgas a GroenCollect. Nyní podnikají ve sběru organického odpadu z restaurací a jídelen, který sváží elektrickými vozidly do bioplynových stanic.
Obě společnosti patří Philipu Troostovi. Nizozemský podnikatel si přeje do konce listopadu postavit dvě zařízení, kde se staré kůrky chleba přemění na elektřinu a energii bude poté prodávat přímo domácnostem.