Vše o elektřině

Napětí v zásuvce u nás a ve světě: Proč Česko přešlo na 230 V?

V České republice aktuálně využíváme napětí 230 V, ale nebylo tomu tak vždy. Ještě před deseti lety existovaly v Praze domy se zastaralou energetickou sítí o napětí 120 voltů. Kdy se přešlo na vyšší napětí a proč?

Napětí v zásuvce u nás a ve světě: Proč Česko přešlo na 230 V?
Napětí v zásuvce u nás a ve světě: Proč Česko přešlo na 230 V?

V Evropě jsme se domluvili na 230 V

V zemích Evropy se jmenovitá napětí pohybovala kolem 120 V nebo 230 V. Ve 20. letech 20. století započalo sjednocování, ale k úplnému vyrovnání hladin napětí jsme se nedopracovali dodnes.

Historicky se využívala nižší hladina napětí 120 V, od které se na evropském kontinentu již úplně ustoupilo. V posledních desítkách let se sjednocuje na vyšší hladinu. Zatímco jsme ještě na začátku 90. let měli v České republice v zásuvkách 220 V, v současné době využíváme 230 V s frekvencí 50 Hz. Na druhou stranu ve Velké Británii a Francii původně odebírali 240 V, proto se rozhodlo pro kompromisní řešení na hladině 230 V s tolerancí +-10 %. Díky tomu nemuselo dojít k žádným úpravám na distribuční síti. Nové spotřebiče jsou vyráběny s normovaným napájením 230 V a jejich provoz je možný v obou soustavách.

Jak se liší jednofázové a třífázové rozvody?

počet hlasů: 4

V USA si ponechali 120 V

V mnoha zemích – například USA, Kanadě nebo Mexiku – se dodnes využívá nízké napětí 120 voltů s frekvencí 60 Hz. To vyplynulo z odlišného vývoje elektrických rozvodných sítích. V Americe se elektrická energie distribuuje jiným způsobem než v Evropě. U nás vede vysoké napětí k rozvodně, kde se převádí na 230 V a putuje dál, ale v USA má každá domácnost nebo skupinka domů svoji vlastní trafostanici. Nízké napětí 120 V se proto přenáší jen na krátkou vzdálenost.

Napětí v největších zemích světa a ČR

 

napětí

frekvence

Rusko

220 V

50 Hz

Kanada

120 V

60 Hz

USA

120 V

60 Hz

Čína

220 V

50 Hz

Brazílie

127 / 220 V

60 Hz

Austrálie

240 V

50 Hz

Indie

230 V

50 Hz

Argentina

220 V

50 Hz

Kazachstán

220 V

50 Hz

Alžírsko

230 V

50 Hz

ČR

230 V

50 Hz

 

Poslední mohykáni v ČR využívali 120 V ještě před deseti lety

Ačkoliv se od napětí 120 V v Evropě ustupovalo již několik desetiletí, města elektrifikovaná již v dávné minulosti stále trpěla nesjednocením na jednotnou hladinu napětí. Mezi tato města se řadí i Praha, kde se ještě před deseti lety našly desítky domů, jež využívaly staré elektroinstalace na 120 voltů.

Majitelé některých budov v městských částech Libeň, Holešovice, Vinohrady nebo Michle si ponechali původní elektrické rozvody, jejich údržba však byla technicky i finančně náročná. Do situace se proto vložilo město a přispělo na rekonstrukci rozvodů. Jinak musely být domy vybaveny převodovými transformátory, které přemění napětí 230 V na 120 V. Druhý transformátor si takové domácnosti museli pořídit ještě do zásuvek, protože moderní spotřebiče vyráběné pro Českou republiku jsou konstruované na napětí 230 V. Jelikož se jedná o převod slabšího napětí na silnější, nemohli majitelé domů používat více spotřebičů najednou.

Příkon spotřebičů roste a s tím se zvyšují nároky na množství elektřiny v domácnostech.

Proč je vyšší napětí lepší?

Proč se v Evropě přešlo na vyšší napětí? Příkon spotřebičů roste a s tím se zvyšují nároky na množství elektřiny v domácnostech. A z jednoduché fyzikální rovnice pro výpočet proudu zjistíme, že s rostoucím napětím se snižuje proudové zatížení vodičů.

I = P/U

Například spotřebič s příkonem 1 200 W odebírá při napětí 120 V proud 10 A. Zatímco při zvýšení napětí na 230 V se proud sníží asi na 5,2 A. Na přenesení stejného výkonu je při vyšším napětí potřeba menší proud, a tím pádem stačí i menší průměr vodiče. S menším proudem dochází nejen k menším ztrátám na vedení, ale projeví se to i úsporami při instalaci, protože není potřeba použít tak tlusté dráty na elektrické rozvody.

Nabízí se otázka, proč když je lepší a ekonomičtější využívat vyšší napětí, nesjednotila se hladina napětí na 230 V po celém světě? Důvod je poměrně jednoduchý – bylo by příliš nákladné měnit rozvody a všechny spotřebiče v domácnostech.

Jak zřídit elektrickou přípojku a kolik za ni zaplatíte?

počet hlasů: 14

Spotřebiče nemusí fungovat v obou systémech

Evropské spotřebiče konstruované na 230 V vám pravděpodobně nebudou v USA při připojení k nižšímu napětí fungovat, případně dosáhnou pouze nižšího výkonu. Rozsah napětí, na který je zařízení přizpůsobeno, najdete na výrobním štítku přístroje.

Naprosto v klidu můžete být u nabíječek, jež jsou navrženy pro velké rozsahy frekvence i napětí. S těmi se setkáte například u notebooků a bez problémů si poradí s napájením v systémech 230 V/50 Hz i 120 V/60 Hz. V podstatě veškerá drobná elektronika, jako je GPS, MP3 přehrávače nebo nabíječky telefonů jsou kompatibilní s oběma systémy.

MP3 přehrávače nebo nabíječky telefonů jsou kompatibilní s oběma systémy.

Měnič napětí vyřeší téměř všechny problémy

K problémům může dojít, nejen když si chcete v USA zapojit evropský přístroj, ale také když si ze zámoří přivezete domů spotřebiče nebo nářadí. V obou případech využijete měniče napětí.

Při převozu elektroniky z USA do Evropy vybírejte z měničů napětí z 230 V na 120 V, frekvence však zůstává stejná. To může mít negativní vliv na některé přístroje, jako jsou brusky nebo vrtačky, přičemž dochází k mírnému snížení jejich výkonu nebo zahřívání. Naopak při zapojení elektrických přístrojů z Evropy budete potřebovat měnič ze 120 V na 230 V.

Jak vybrat měnič napětí

Správný měnič napětí vyberete podle příkonu zařízení. Ten najdete na výrobním štítku rovnou ve wattech, případně ho dopočítáte z uvedeného napětí a proudu. Například je na štítku uvedeno 110 V, 12 A – po vynásobení získáte příkon 1 320 W. Vždy je vhodné zvolit měnič napětí s dostatečnou rezervou, alespoň 1,5–2krát vyšší než je příkon energeticky nejnáročnějšího spotřebiče.

Kdy se měnič nehodí?

Měnič napětí nevyužijete u levných spotřebičů, jako je žehlička nebo fén na vlasy, protože jeho cena převyšuje cenu přístroje.

Kdy měnič nestačí?

Jelikož měnič napětí převádí pouze napětí, ale frekvence zůstává stejná, může nastat problém u citlivějších moderních spotřebičů. Například pračky nebo sušičky si hlídají kvalitu vstupního napětí, a proto je nutné použít frekvenční měnič.