Obnovitelné zdroje ohrožují dodávky energií. Kapacitní mechanismy jsou nutností

Obnovitelné zdroje prodražují elektrickou energii. Jen v samotném Polsku zaplatí stát na kapacitních kontraktech více než 1 miliardu euro ročně.

Elektrárny, které jsou v pohotovostním režimu a pracují jen v situaci, kdy je nedostatečná výroba elektřiny kvůli obnovitelným zdrojům energie. To je smysl kapacitních mechanismů, které se začínají rozšiřovat v celé Evropské unii. Kapacita, která je potřeba, je zpravidla stavena centrálně – nejčastěji provozovatelem přenosové soustavy.

„Kapacitní mechanismy jsou sice poměrně radikálním, ale zdá se, že jediným prakticky možným nástrojem státu, jak dát dostatečný ekonomický podnět k udržení zdrojů v provozu nebo investiční výstavbě nových zdrojů, které by jinak ztratily konkurenceschopnost především v soutěži s dotovanými obnovitelnými zdroji. Je však otázkou, zda se nejedná pouze o nesystémové řešení deformace trhu a v principu o další formu jeho deformace,“ varuje Jiří Strnad ze společnosti SEPS.

Evropská komise nemá se schvalováním kapacitních mechanismů problém. Zatím je odklepla v případě Německa, Belgie, Itálie, Polska a Řecka a brzy budou realitou ve většině zemí EU. „Německo prokázalo, že rezervy jsou nezbytné k zajištění bezpečnosti dodávek během probíhající reformy německého trhu s elektřinou Energiewende a ke zvládnutí postupného ukončení výroby elektřiny z jaderných zdrojů,“ podotýká Strnad.

Itálie a Polsko pak nově zavádějí celotržní kapacitní mechanismy formou centrálního nákupu, které jsou nezbytné pro řešení strukturálních problémů trhu uspokojit poptávku. „Polsko prokázalo, že čelí selhání trhu s elektřinou, kdy uměle nízké ceny nemotivují výrobce elektřiny k udržení stávající kapacity na trhu nebo k investicím do nových kapacit,“ dodává Strnad.  

Že kapacitní mechanismy jsou výrazně nákladné pro státy, a tedy peníze daňových poplatníků, ukazuje podle Strnada především příklad Polska, které v loňském roce zahájilo centrální nákup výrobních kapacit pro pokrytí špičkové spotřeby a to ve výši 22 až 23 GW. První aukce, která proběhla v polovině listopadu ale skončila neúspěchem. Výsledkem totiž byla vysoká clearingovou cena v rozmezí 218,56 a 240,40 PLN/kW/rok (50,9 až 56,0 EUR/kW/rok. Celkové náklady pro zajištění výrobní kapacity na rok 2021 tak dosáhnou přibližně 1,26 miliard euro (32 miliard korun).

Další zajímavé informace se dozvíte na Česko - slovenském energetickém fóru, které se uskuteční dne 16 - 17.4 v Bratislavě. Budou se tam také řešit i tato témata: 

• Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody kapacitního mechanismu v Německu, v Polsku a ve Francii?
• Je zavedení kapacitního mechanismu (ať již v Německu, v Polsku či ve Francii) nutností a bude vůbec možný návrat k Energy Only Market (EOM)?
• Jaká je možnost účasti i přeshraničních poskytovatelů kapacity, zejména poskytovatelů z ČR v Německu a poskytovatelů z ČR i SR v Polsku?
• Nejsou výrobci z SR/ČR v konkurenční nevýhodě na jednotném evropském trhu s elektřinou oproti výrobcům, kteří dostávají kapacitní platby? Jestliže ano, jak se této diskriminaci vyhnout?
• Bylo by případným řešením v reakci na  zavedení celotržních kapacitních plateb (Polsko) zavedení kapacitních mechanismů v SR i ČR, aby nebyli znevýhodňováni domácí výrobci elektřiny?