Technologie

Plovoucí kravín v Rotterdamu sklízí první úspěchy. Vyrobí tady 600 litrů mléka za den

Když se procházíte po nábřeží přímořského města, zvukovou kulisu vytváří štěbetání racků a lodní sirény. V největším přístavu Evropy se do známých zvuků vmísí ještě bučení kravského stáda. V Rotterdamu již pár měsíců funguje plovoucí kravín, kde roboti zvířata nejen dojí, ale odklízejí i mrvu z chléva, aby se z něj nešířila nelibá vůně. Proč se Nizozemci vrhají do stavby „plovoucí architektury“?

Plovoucí kravín v Rotterdamu sklízí první úspěchy. Vyrobí tady 600 litrů mléka za den
Plovoucí kravín v Rotterdamu sklízí první úspěchy. Vyrobí tady 600 litrů mléka za den

Úvodní fotografie: V téměř soběstačném kravínem se spotřebuje méně vody, hnojiva i pesticidů než na klasické farmě. Zdroj: Ruben Dario Kleimeer/Goldsmith

Světová populace se z dnešních 7,7 miliard rozroste podle analytiků OSN o další 2 miliardy obyvatel do roku 2050. Pro více hladových krků bude potřeba více jídla, jenže nová zemědělská půda patří už nyní k nedostatkovému „zboží“.

Vodní svět: Podívejte se na odvážné plány plovoucího města, posilovny i cyklostezky

počet hlasů: 3

Nejsilněji tento problém pociťují národy, kde stoupající hladina moří pozvolna ukusuje další metry obyvatelného území a přináší hrozbu masového stěhování v budoucnu. Nizozemci sice zatím exodus do plovoucích měst neplánují, ale nějak se začít musí, třeba kravínem v přístavu.

Farma, kde si skot pochutnává na pivním vývaru

Plocha rotterdamském přístavu Merwehaven už se nehodila pro velké lodě. Nizozemský inženýr Peter van Wingerden ze společnosti Beladon Company, která se specializuje na inovativní stavby na vodě, přesvědčil město, aby mu tady dovolili postavit třípatrový high-tech kravín. K projektu přizval i architektonické studio Goldsmith.

V experimentální farmě se zabydlelo letos v květnu 32 krav. Stáje mají sice v nejvyšším patře, ale Wingerden přísahá, že mořskou nemocí netrpí. Kdykoli si zamanou, mohou po lávce přejít na pastvinu na blízké pevnině.

Osmdesát procent krmiva pro dobytek pochází z blízkého okolí. Z golfových hřišť sem putuje posekaná tráva na žvýkání, z nedalekého potravinářského závodu dostávají bramborové slupky a z pivovaru zase konzumovatelné zbytky z výroby. Laskominy pro krávy svážejí na plovoucí farmu pouze elektrické vozy. Zbývajících 20 % krmiva se musí dovážet.

Víte, co je to internet krav? Chci to zjistit!

Celá budova je koncipována jako soběstačná jednotka. Střecha zachytává dešťovou vodu, kterou ukládá v přízemí. 40 % elektřiny na provoz dodávají solární panely umístěné na pontonech.

Místní se báli, že kravín bude zapáchat

Zvířata dojí automatické robotické paže od firmy Lely. Aktivují se, když se kráva rozhodne jít nakrmit do dojící ohrady. Jiné stroje mají na starosti odklízení kravské mrvy, která se pak rozváží na hnojení rotterdamské zeleně. Močůvka odtéká speciálními žlaby v podlaze do kontejnerů ve spodním patře. Později se využívá pro hnojení golfových hřišť.

kráva se pase před plovoucím kravínem v Rotterdamu

Fotografie: Ruben Dario Kleimeer/Goldsmith

Mrva i močůvka zůstávají před převozem ve vzduchotěsných nádobách, takže kolem kravína se nevznáší charakteristická „vůně venkova“. Toto řešení uchlácholilo místní obyvatele, kteří nechtěli bydlet v sousedství zapáchající budovy.

Elektřina ze starého plesnivého chleba? V Nizozemí už se na ni těší

počet hlasů: 3

Obavy ze špatného zacházení se zvířaty se snažili tvůrci projektu vyvrátit už od počátku, a proto navrhli horní patro se stájemi jako otevřenou plochu, kam bez problému dohlédne oko zvědavého turisty z břehu. Ve spodních patrech se mléko rozlévá do lahví nebo se z něj vyrábí jogurty. Za láhev s 250 ml mléka zaplatíte 1 euro, za 750 ml dáte 1,50 eura.

Plovoucí farma se možná rozšíří o kurník

Při plném obsazení 40 kusy skotu by měl kravín s plochou 1200 m² vyprodukovat asi 800 litrů mléka denně. Zájem o podobné řešení už projevili investoři z Číny i ze Singapuru.

Pracujeme také na plovoucí jednotce pro slepice a plovoucím skleníku se zeleninou. Chtěli bychom tyto nápady realizovat v Nizozemí někdy během příštího roku.

- Peter van Wingerden, ředitel Beladon Company a autor myšlenky plovoucího kravína (vyjádření pro magazín Farmers Weekly)

Zdroje: Inverse, Dezeen