Ekonomický boom sice dovolil průměrné čínské rodině koupit si čtyři vymoženosti: televizi, rádio, kolo a pračku, ale zároveň dusí většinu obyvatel měst smogem z uhelných elektráren. Čína se proto pustila spolu s ostatními státy do závodu o ovládnutí podmořských proudů a přílivových vln pro výrobu velkého množství elektřiny. Možná vybudují druhou Velkou čínskou zeď. Ale pod vodou.
Doteď to byla Evropská unie, která stála v popředí snah o spoutání podvodního světa za účelem získání ekologicky čisté elektřiny z moří a oceánů. Podle společnosti Siemens by jednou přílivové a podmořské elektrárny mohly zásobovat energií více než 250 milionů domácností po celém světě. Mnoho investorů ze Západu ale nyní upíná oči k 17 tisíc kilometrů dlouhému pobřeží Číny, které nabízí ideální podmínky pro start podobných projektů. Samotná čínská vláda investovala od roku 2010 částku 160 milionů dolarů do vývoje technologií pro podmořské elektrárny.
Číňané spolu s osmi nizozemskými firmami zkoumají možnost použít k výrobě elektřiny obrovskou podvodní zeď posetou řadami vodních turbín, které by poháněla energie přílivu a odlivu. Zeď by se táhla v kolmém směru od pobřeží více než 30 kilometrů do širého oceánu se zakončením hlavicí ve tvaru písmene T. Přílivová elektrárna by musela stát v místech, kde přílivové vlny plynou podélně s pobřežím, aby šlo využít rozdílných výšek vodní hladiny po obou stranách nádrže kolem zdi k zrychlení průtoku vody a roztáčení turbín. Čepele turbín jsou navrženy tak, aby nepřestavovaly nebezpečí pro ryby a další mořské živočichy.
Celý projekt je momentálně ve fázi předběžných příprav, kdy se má rozhodnout o tom, zdali je vůbec technicky i finančně uskutečnitelný. Samotná stavba podmořské Velké čínské zdi by zabrala nejméně dalších deset, proto bychom si museli ještě dlouho počkat na konkrétní výsledky. Podle současných plánů by měla taková přílivová elektrárna vyrobit stejné množství energie jako dva a půl jaderných reaktorů. Kdyby se projekt setkal s úspěchem, mohly by podobné podmořské zdi vyrůst i u korejského poloostrova nebo v Evropě, kde najdeme také jedna z mála pobřeží s rovnoběžnými přílivovými vlnami.
S rozvíjející se ekonomikou stoupá čínská spotřeba elektřiny. Dnes Číňané odeberou 15 % z celosvětového koláče elektrické energie a část své domácí poptávky musí zabezpečit z dovozu. V roce 2050 by měli odebrat dokonce více než 21 % světové elektřiny. Přestože energie vyrobená z moří a oceánů je stále nákladnější než z klasických zdrojů, Číňané věří, že při nalezení správného nápadu se jim jejich investice několikanásobně vrátí. Inspirovat by se mohli rovněž v Japonsku. Zdejší vědci hledají investory pro elektrárnu na Měsíci, která by měla sloužit jako nevyčerpatelný zdroj energie.
Víte, jaká je průměrná cena plynu v roce 2026? Co ovlivňuje cenu plynu? Podívejme se, jak nejlépe můžete za plyn ušetřit.
Chcete přesný postup, jak odstoupit od smlouvy s dodavatelem energií, jaké je třeba dodržet lhůty a na jakých formulářích žádost podat?
Tarif D56d slouží hlavně domácnostem s tepelným čerpadlem. Zajímá vás, jaké nároky musíte pro sazbu D56d splňovat a ceny u největších dodavatelů?
