Blackout v Praze: Jak dlouho přežije metropole bez elektřiny?
Hlavní město Praha je strategickým a ekonomickým centrem celé České republiky. Také proto může být velmi náchylná na nečekané události, jako je blackout, který pak může ohrozit celý zbytek země. Co se stane, když v Praze dojde k výpadku elektřiny a jaká rizika jejím obyvatelům i zbytku republiky hrozí? Přinášíme i několik tipů, jak se při blackoutu zachovat.
Co znamená blackout a kolikrát ho Praha už zažila?
Blackout je termín, který se používá pro výpadek elektřiny, který je velmi rozsáhlý. To znamená, že se týká velkého území, a to na dobu několika hodin až dnů. Takový výpadek elektřiny může nastat vlivem několika událostí, z nichž některé se nedají předvídat.
První takovou událostí jsou přírodní živly, zejména vlivem silného větru, s čímž souvisí pády stromů a dominový efekt dalších potíží, které mají za následek blackout. Stejně tak může být problematické husté sněžení a těžký mokrý sníh nebo námraza.
Další příčinou mohou být výrazné přetoky v případě většího množství vyrobené energie a její nízké spotřeby. To se může stát díky tomu, že je česká síť napojena na zahraniční soustavy, zejména z oblasti severního Německa, kde stojí velké větrné elektrárny. Extrémní množství elektřiny společně s nízkou spotřebou vyvolá výpadek sítě, který může být opravdu rozsáhlý.
Mimo to bývá na vině lidská chyba, technická porucha, ale také teroristický útok, který může zahrnovat i kyberútok.
Blackout už několikrát zažila i samotná Praha, i když většinou šlo o krátkodobý výpadek, který se vyřešil do několika desítek minut. Za posledních 10 let Praha zažila 6 takových výpadků, z nichž každý vždy ochromil jen některé části města.
Výpadky elektřiny (blackouty) v Praze
| Datum výpadku | Co se stalo? | Zasažené části Prahy |
|---|---|---|
| 4. 7. 2025 | Rozsáhlý blackout v ČR, který zasáhl i Prahu. Nefunkčních bylo několik rozvoden a kolabovala doprava. zasaženo několik rozvoden, doprava kolabovala. Důvodem byla zřejmě závada na nadřazení přenosové soustavy a podle PRE výpadek na rozvodně ČEPS. | Pravý břeh Vltavy, části Prahy 4, 9, 10 |
| 10. 10. 2025 | Nešlo úplně o blackout, ale jen výpadek proudu na zhruba 15 minut. Porucha na rozvodně Střed. | Nové Město, Nusle, Vinohrady |
| 20. 10. 2025 | Centrum Prahy hlásil výpadek na 20 minut, porucha opět na rozvodně Střed. | Centrum, Nové Město, Vinohrady |
| 2. 6. 2022 | Masivní výpadek s původem technické poruchy na rozvodně ČEPS v Chodově. Dotkl se na 200 000 odběratelů na zhruba hodinu až dvě. | Centrální části Prahy, Praha 4, 5, 10 |
| 12. 10. 2020 | Výpadek severní části Prahy na asi 30 minut. | Praha 6, Praha 7, Holešovice, Břevnov, Dejvice |
| 27. 2. 2017 | Výpadek způsobený poruchou kabelu u jižní rozvodny a přetížením části linky. | Praha 1, 2, 3, 4, 9, 10 |
Zdroje: Blesk, praha.in, ceskenoviny, zpravy.tiscali, e15, strednicechy.rozhlas. Aktuální k 29. 10. 2025.
Nejrizikovější místa Prahy
V Praze existuje několik oblastí, které mohou být z pohledu blackoutu velmi riziková. Je to dáno charakterem území a infrastrukturou, která se na něm nachází, ale také zkušenostmi z předchozích výpadků proudu. Jedna z nejpostiženějších lokalit při výpadku v červenci 2025 byla oblast rozvodny v Praze-Chodově. Rizikový je obecně pravý břeh Vltavy, kde dochází k výpadkům tramvajových linek a metra.
Z pohledu budov hrozí největší nebezpečí lidem ve výškových budovách a obchodních centrech, kde se nacházejí výtahy, garáže, může dojít k problémům s čerpáním vody a navíc jde často o prostor s nepřetržitým provozem. Problematické jsou pak tyto budovy na předměstích a okrajích měst.
Velmi riziková je podzemní doprava a přestupní stanice, kde dochází ke ztrátě systémů řízení dopravy a v jednu chvíli se tu nachází větší počet lidí.
Jak je na blackout připravena Praha a stát?
České záchranné a bezpečnostní složky patří k těm nejlepším na celém světě. Obyvatelé se tedy nemusí bát, že by je v případě nutnosti nikdo nezachránil, pokud to tedy podmínky dovolí. A samozřejmě, že tyto složky přesně vědí, co v případě rozsáhlého a dlouhodobého výpadku dělat a na co se primárně zaměřit.
Například Policie České republiky automaticky zvyšuje hlídkovou činnost přímo v částech, které jsou blackoutem zasaženy a pomáhá s řízením dopravy tam, kde je to nejrizikovější. Mimo to se zabývá i tím, zda nešlo o kybernetický a teroristický útok, aby mohla co nejrychleji proti útočníkovi zasáhnout a eliminovat ztráty na životech a další krizové události, které se na sebe nabalují.
Hasiči pak mohou pomáhat lidem, kteří uvízli ať už v dopravních prostředcích, jako je metro, tak v uzavřených prostorech (výtahy, chodby a místnosti s elektronickým zámkem na čip, apod.).
Všechny tyto složky jsou na podobné situace trénovány v rámci různých cvičení a zpracování krizových scénářů. Také samotné úřady a média mohou zajišťovat krizovou komunikaci.
Jednotlivé kroky vycházejí z legislativy a zahrnují například vyhlášení stavu nouze v energetice. U událostí, které ohrožují majetek, zdraví, životy nebo životní prostředí jsou vyhlašovány krizové stavy a přijímána krizová opatření (omezení pohybu a shromažďování, nařízená evakuace osob, nařízené pracovní povinnosti a výpomoc).
V nejhorším případě jsou stanovena opatření pro nouzové přežití obyvatel, kam může patřit nouzové zásobování potravinami a pitnou vodou, zprostředkování základních služeb, nouzové dodávky energií a zajištění humanitární pomoci.
Jasně danou metodiku mají i energetické společnosti, které se starají o přenosovou soustavu a rozvodny. Jejich úkolem je co nejrychleji zjistit příčinu výpadku elektřiny a obnovit její dodávky.
Jak dlouho Praha přežije bez elektřiny?
U výpadku v rozmezí několika hodin by hlavní město fungovalo s velkými omezeními ve veřejné dopravě, v obchodech a službách. Funkční by zůstala jen základní infrastruktura, která není závislá na elektřině.
Zásadnější potíže by nastaly u blackoutu v řádu desítek hodin, protože by byla mimo provoz například vodní čerpadla a mnoho budov by se stalo závislým na záložních generátorech, které by byly využity prioritně pro nemocnice. Také by mohl být problém se zásobami potravin.
Katastrofou by byl několikadenní blackout, u kterého už by hrozily i zdravotní komplikace chronicky nemocných obyvatel a obyvatel s akutními úrazy, zkolabovala by logistika, zvýšilo by se riziko paniky a kriminality.
Dlouhodobý výpadek by měl také citelný dopad na fungování celého státu. Je potřeba si uvědomit, že právě v Praze se nachází většina nejvýznamnějších úředních institucí a centrály významných společností a firem. Česko by se tak vystavilo celorepublikovému kolapsu a bezpečnostním rizikům ve státní, soukromé i veřejné sféře.
A protože je Česká republika také významnou tranzitní zemí a dopravní křižovatkou, očekávalo by se, že by zkolabovala doprava i v jiných krajích a okolních zemích. Nákladní doprava by se snažila Prahu objet a zrušeny by mohly být i mezinárodní letecké a vlakové spoje.
Kromě katastrofálního ekonomického dopadu by hrozilo všem obyvatelům vysoké nebezpečí v podobě újmy na majetku i zdraví.
Neradi platíte vysoké účty za energie? Vyberte si levnějšího dodavatele elektřiny.
Co dělat v případě blackoutu?
Už i krátké výpadky elektřiny jsou nepříjemné a naznačují, jak by mohla vypadat situace při opravdovém blackoutu, který může trvat mnoho hodin až několik dní. Existují jednoduché zásadní poučky, jak se při blackoutu zachovat a jak se na něj připravit. Mnoho z věcí zvládne každý a velkou část z nich byste našli ve své domácnosti po ruce.
Pokud se dovedete na průběh několika desítek hodin bez elektřiny dopředu připravit, můžete ušetřit čas a energii záchranným složkám, které se tak mohou zaměřit na obyvatele, kteří pomoc skutečně potřebují.
Jak se v takové krizové situaci chovat a jak se na ni připravit, může pomoci nová příručka ministerstva vnitra ve spolupráci s HZS ČR, která se jmenuje 72 hodin: Jak se připravit na krizové situace a společně je zvládnout? K příručce existuje také webová stránka, kde najdete všechny podstatné informace. Název 72 hodin odkazuje na dobu, kterou by měl každý občan zvládnout přežít sám bez jakékoliv pomoci.
Co udělat před blackoutem?
- Zajistěte si v domácnosti náhradní zásoby pitné vody a trvanlivých potravin (ideálně pokud nevyžadují chlazení a vaření).
- Zajistěte si funkční baterky (případně svíčky) a možnost externího nabití mobilního telefonu (například přes powerbanku).
- Pro zimní období mějte dostatek přikrývek a teplého oblečení.
- Mějte u sebe nějakou hotovost pro případ, že by nefungovaly terminály a bankomaty.
- Majitelé bytových domů by měli v budově udržovat aktualizované informace o nouzových kontaktech.
Co udělat během blackoutu?
- Zůstaňte v klidu a snažte se zajistit přístup k informacím (i při blackoutu může fungovat mobilní a datová síť, ideální je mít rádio na baterky a naladit si stanici Český rozhlas, který umí přizpůsobit vysílání krizovým situacím, sledujte i webové stránky distributora, kterým je pro Prahu PREdistribuce).
- Vyvarujte se cestování výtahem a veřejnou dopravou (pokud už cestujete veřejným dopravním prostředkem, dbejte pokynů dopravce, vyhýbejte se panice).
- Šetřete baterie a mobilní data pro nutnou komunikaci.
- Dávejte pozor na otevřený oheň v uzavřených prostorách (svíčky bez dozoru, plynové vařiče) kvůli riziku požáru a úniku CO₂.
- Snažte se udržovat základní hygienu.
- U předpokladu dlouhodobého výpadku si rozvrhněte zásoby a neplýtvejte.
- Jakmile se postaráte o sebe a všechny osoby v domácnosti, snažte se pomoct dalším členům rodiny a sousedům (sdílení zásob a prostředků pro komunikaci, akutní komunikace na dálku s příbuznými).
- Zvažte, zda pro vás není lepší odjet mimo město, například za příbuznými (ovšem s vědomím rizika a omezené dopravy).
