Co znamená blackout a kolikrát ho Praha už zažila?
Blackout je termín, který se používá pro výpadek elektřiny, který je velmi rozsáhlý. To znamená, že se týká velkého území, a to na dobu několika hodin až dnů. Takový výpadek elektřiny může nastat vlivem několika událostí, z nichž některé se nedají předvídat.
První takovou událostí jsou přírodní živly, zejména vlivem silného větru, s čímž souvisí pády stromů a dominový efekt dalších potíží, které mají za následek blackout. Stejně tak může být problematické husté sněžení a těžký mokrý sníh nebo námraza.
Další příčinou mohou být výrazné přetoky v případě většího množství vyrobené energie a její nízké spotřeby. To se může stát díky tomu, že je česká síť napojena na zahraniční soustavy, zejména z oblasti severního Německa, kde stojí velké větrné elektrárny. Extrémní množství elektřiny společně s nízkou spotřebou vyvolá výpadek sítě, který může být opravdu rozsáhlý.
Mimo to bývá na vině lidská chyba, technická porucha, ale také teroristický útok, který může zahrnovat i kyberútok.
Blackout už několikrát zažila i samotná Praha, i když většinou šlo o krátkodobý výpadek, který se vyřešil do několika desítek minut. Za posledních 10 let Praha zažila 6 takových výpadků, z nichž každý vždy ochromil jen některé části města.
Výpadky elektřiny (blackouty) v Praze
| Datum výpadku |
Co se stalo? |
Zasažené části Prahy |
| 4. 7. 2025 |
Rozsáhlý blackout v ČR, který zasáhl i Prahu. Nefunkčních bylo několik rozvoden a kolabovala doprava. zasaženo několik rozvoden, doprava kolabovala. Důvodem byla zřejmě závada na nadřazení přenosové soustavy a podle PRE výpadek na rozvodně ČEPS. |
Pravý břeh Vltavy, části Prahy 4, 9, 10 |
| 10. 10. 2025 |
Nešlo úplně o blackout, ale jen výpadek proudu na zhruba 15 minut. Porucha na rozvodně Střed. |
Nové Město, Nusle, Vinohrady |
| 20. 10. 2025 |
Centrum Prahy hlásil výpadek na 20 minut, porucha opět na rozvodně Střed. |
Centrum, Nové Město, Vinohrady |
| 2. 6. 2022 |
Masivní výpadek s původem technické poruchy na rozvodně ČEPS v Chodově. Dotkl se na 200 000 odběratelů na zhruba hodinu až dvě. |
Centrální části Prahy, Praha 4, 5, 10 |
| 12. 10. 2020 |
Výpadek severní části Prahy na asi 30 minut. |
Praha 6, Praha 7, Holešovice, Břevnov, Dejvice |
| 27. 2. 2017 |
Výpadek způsobený poruchou kabelu u jižní rozvodny a přetížením části linky. |
Praha 1, 2, 3, 4, 9, 10 |
Zdroje: Blesk, praha.in, ceskenoviny, zpravy.tiscali, e15, strednicechy.rozhlas. Aktuální k 29. 10. 2025.
Nejrizikovější místa Prahy
V Praze existuje několik oblastí, které mohou být z pohledu blackoutu velmi riziková. Je to dáno charakterem území a infrastrukturou, která se na něm nachází, ale také zkušenostmi z předchozích výpadků proudu. Jedna z nejpostiženějších lokalit při výpadku v červenci 2025 byla oblast rozvodny v Praze-Chodově. Rizikový je obecně pravý břeh Vltavy, kde dochází k výpadkům tramvajových linek a metra.
Z pohledu budov hrozí největší nebezpečí lidem ve výškových budovách a obchodních centrech, kde se nacházejí výtahy, garáže, může dojít k problémům s čerpáním vody a navíc jde často o prostor s nepřetržitým provozem. Problematické jsou pak tyto budovy na předměstích a okrajích měst.
Velmi riziková je podzemní doprava a přestupní stanice, kde dochází ke ztrátě systémů řízení dopravy a v jednu chvíli se tu nachází větší počet lidí.
Jak je na blackout připravena Praha a stát?
České záchranné a bezpečnostní složky patří k těm nejlepším na celém světě. Obyvatelé se tedy nemusí bát, že by je v případě nutnosti nikdo nezachránil, pokud to tedy podmínky dovolí. A samozřejmě, že tyto složky přesně vědí, co v případě rozsáhlého a dlouhodobého výpadku dělat a na co se primárně zaměřit.
Například Policie České republiky automaticky zvyšuje hlídkovou činnost přímo v částech, které jsou blackoutem zasaženy a pomáhá s řízením dopravy tam, kde je to nejrizikovější. Mimo to se zabývá i tím, zda nešlo o kybernetický a teroristický útok, aby mohla co nejrychleji proti útočníkovi zasáhnout a eliminovat ztráty na životech a další krizové události, které se na sebe nabalují.
Hasiči pak mohou pomáhat lidem, kteří uvízli ať už v dopravních prostředcích, jako je metro, tak v uzavřených prostorech (výtahy, chodby a místnosti s elektronickým zámkem na čip, apod.).
Všechny tyto složky jsou na podobné situace trénovány v rámci různých cvičení a zpracování krizových scénářů. Také samotné úřady a média mohou zajišťovat krizovou komunikaci.
Jednotlivé kroky vycházejí z legislativy a zahrnují například vyhlášení stavu nouze v energetice. U událostí, které ohrožují majetek, zdraví, životy nebo životní prostředí jsou vyhlašovány krizové stavy a přijímána krizová opatření (omezení pohybu a shromažďování, nařízená evakuace osob, nařízené pracovní povinnosti a výpomoc).
V nejhorším případě jsou stanovena opatření pro nouzové přežití obyvatel, kam může patřit nouzové zásobování potravinami a pitnou vodou, zprostředkování základních služeb, nouzové dodávky energií a zajištění humanitární pomoci.
Jasně danou metodiku mají i energetické společnosti, které se starají o přenosovou soustavu a rozvodny. Jejich úkolem je co nejrychleji zjistit příčinu výpadku elektřiny a obnovit její dodávky.
Jak dlouho Praha přežije bez elektřiny?
U výpadku v rozmezí několika hodin by hlavní město fungovalo s velkými omezeními ve veřejné dopravě, v obchodech a službách. Funkční by zůstala jen základní infrastruktura, která není závislá na elektřině.
Zásadnější potíže by nastaly u blackoutu v řádu desítek hodin, protože by byla mimo provoz například vodní čerpadla a mnoho budov by se stalo závislým na záložních generátorech, které by byly využity prioritně pro nemocnice. Také by mohl být problém se zásobami potravin.
Katastrofou by byl několikadenní blackout, u kterého už by hrozily i zdravotní komplikace chronicky nemocných obyvatel a obyvatel s akutními úrazy, zkolabovala by logistika, zvýšilo by se riziko paniky a kriminality.
Dlouhodobý výpadek by měl také citelný dopad na fungování celého státu. Je potřeba si uvědomit, že právě v Praze se nachází většina nejvýznamnějších úředních institucí a centrály významných společností a firem. Česko by se tak vystavilo celorepublikovému kolapsu a bezpečnostním rizikům ve státní, soukromé i veřejné sféře.
A protože je Česká republika také významnou tranzitní zemí a dopravní křižovatkou, očekávalo by se, že by zkolabovala doprava i v jiných krajích a okolních zemích. Nákladní doprava by se snažila Prahu objet a zrušeny by mohly být i mezinárodní letecké a vlakové spoje.
Kromě katastrofálního ekonomického dopadu by hrozilo všem obyvatelům vysoké nebezpečí v podobě újmy na majetku i zdraví.