Technologie

Prokop Diviš vynalezl bleskosvod. Mnozí ho považovali za podivína

Prokop Diviš je mimořádně pozoruhodná osobnost českých dějin. Všestranně talentovaný člověk s neobyčejně rozsáhlým vzděláním zanechal svůj otisk v mnoha oblastech lidského bádání. Jeho životopis je spojen především s vynálezem bleskosvodu, méně se již mluví o problémech, které měl při svém výzkumu s katolickou církví, které byl jako kněz podřízen. Čím si církev znepřátelil?

Prokop Diviš vynalezl bleskosvod. Mnozí ho považovali za podivína
Prokop Diviš vynalezl bleskosvod. Mnozí ho považovali za podivína

Odborný záběr Prokopa Diviše je z dnešního pohledu takřka neuvěřitelný. Diviš byl katolický kněz, člen Premonstrátského řádu, teolog, přírodovědec, léčitel, hudebník a vynálezce. Během svého života zastával několik církevních úřadů.

V oblasti přírodních věd jej zajímala především elektřina. Byl v písemném kontaktu s mnoha významnými vědci své doby. Proslul také svými pokusy s elektřinou, pro které byl zván i ke dvoru, kde je předváděl císařovně Marii Terezii.

Životopis Prokopa Diviše je spjat s jižní Moravou

Prokop Diviš, vlastním jménem Václav Divíšek, se narodil 26. března 1698 v Helvíkovicích u Žamberka v malé zemědělské usedlosti. Chlapcova nadání si brzy všiml jeho příbuzný, rektor jezuitské koleje ve Znojmě. Za bystrého chlapce se přimluvil a Václav Divíšek proto začal studovat latinské gymnázium ve Znojmě jako stipendista premonstrátů Louckého kláštera. Na jižní Moravě potom strávil celý zbytek života.

Anketa

Který známý vynálezce si také pohrával s blesky?

V klášteře později složil řeholní slib a přijal řádové jméno Prokop. Příjmení si změnil na Diviš.

Podoba Prokopa Diviše na reprodukci z roku 1878

V klášterní škole se dále věnoval filozofii a teologii. Roku 1726 byl vysvěcen na kněze, později se stal doktorem teologie a filozofie. Jeho církevní kariéra je dále spojena s farou v Příměticích u Znojma a s Louckým klášterem, kde také Prokop Diviš 21. prosince 1765 zemřel.

Bleskosvod Prokopa Diviše byl první na světě

Diviš si brzy uvědomil podobnost jevů, které vyvolával při svých pokusech s blesky a hřměním při bouřce. Začal se intenzivně věnovat otázce bezpečného odvádění elektrických výbojů z oblohy do země. Výsledkem byl Divišův „meteorologický stroj“. Nejednalo se však o hromosvod, jak jej známe dnes.

Cílem Divišova vynálezu bylo eliminovat samotný vznik výboje trvalým vyrovnáním napětí mezi nebem a zemí. Základem zařízení se stal vodorovně posazený kovový kříž upevněný na vysokém stožáru. Ramena kříže byla osazena kratšími tyčemi s kovovými krabicemi s železnými pilinami a ostrými kovovými hroty. O vodivé spojení se zemí se staraly tři řetězy.

5 teorií, jak vzniká záhadný kulový blesk: Podle jedné jde o díru v časoprostoru

Svůj vynález vztyčil v Příměticích v roce 1754. O pět let později se však mezi místními vesničany rozšířilo podezření, že sucho, které tenkrát panovalo v celé střední Evropě, má na svědomí právě bleskosvod, který jim nad vesnicí rozhání mraky. Vtrhli proto do zahrady přímětické fary, bleskosvod strhli a zničili. Později Diviš instaloval nový na střechu přímětického kostela.

Blesky

Zajímavostí je, že svůj „meteorologický stroj“ Diviš sestrojil dříve než světově uznávaný vynálezce bleskosvodu Benjamin Franklin. Američan své zařízení dokončil až v roce 1760. Oba však vycházeli z odlišné koncepce, Franklinův bleskosvod nakonec fungoval lépe.

Benjamin Franklin: Otec zakladatel USA vynalezl bleskosvod i močový katetr

Záhadný hudební nástroj Zlatý Diviš

Diviš byl výborný hudebník a sestrojil i vlastní elektrický strunný nástroj, který se bohužel do současnosti nedochoval. Měl 790 kovových strun, 3 klaviatury, trojí pedálový systém a jako zdroj elektřiny využíval leidenských lahví (předchůdce kondenzátoru). Elektřina měla sloužit k čištění zvuku strun.

Unikátní nástroj údajně dokázal napodobit mnoho jiných hudebních nástrojů i lidský hlas, mohl prý zastoupit celý orchestr. Nezvyklý hudební nástroj nazvali Denis d´Or, tedy Zlatý Diviš.

Elektřina a léčebné účely 

V rámci svých výzkumů používal Diviš statickou elektřinu pro léčení revmatismu, ochrnutí, svalových křečí a podobných problémů. Elektroléčbu poskytoval nemocným zdarma. O svých pokusech s elektroléčbou sepsal i mnoho studií.

Mimo to napsal i práci Magia naturalis seu Nova Electricae rudimenta per tractatum theoreticum deducta, experimentis firmata, jejíž převážná část vyšla v německém překladu. K dispozici je však i zkrácená verze v češtině, která vznikla k oslavě Divišových dvoustých narozenin.

Anketa

Jak reagovali lidé na zavádění elektřiny do měst v 19. století?

Prokop Diviš si udělal hodně nepřátel

Při svém bádání se ze strany katolické církve nesetkával s velkým pochopením. Blesky tehdy vnímali jako boží trest. O racionální vysvětlení mechanismu jejich vzniku neměla tedy církev vůbec zájem. Navíc mu vyčítali zanedbávání kněžských povinností.

Řádění blesků: Odrovnaly celý fotbalový tým, ale vybírají si hlavně rybáře

Diviš se také musel potýkat s žalobami, které na něj byly podány k vyšším církevním kruhům. Problémy si mezi kolegy z církve způsobil také svojí léčitelskou činností a některými názory, které odporovaly církevním dogmatům. S léčitelstvím ale narazil i u tehdejších lékařů a lékárníků.

Po stopách Prokopa Diviše

Rodný dům Prokopa Diviše v Helvíkovicích dodnes stojí a můžete jej navštívit jako součást Městského muzea v Žamberku již od roku 1965. Expozice zahrnuje světnici zařízenou tak, jak mohla vypadat v době Divišova narození. Další část mapuje celý život tohoto slavného vynálezce. Jsou zde k vidění i repliky přístrojů, které Diviš používal při svých pokusech, hlavice zemněného bleskosvodu, leidenské lahve aj.

Rodný dům Prokopa Diviše

Rodný dům Prokopa Diviše, Foto: Bohemianroots

Samostatný památník Prokopa Diviše ve funkcionalistickém stylu byl vybudován v Příměticích u Znojma. Najdete zde i repliku Divišova bleskosvodu. Vystavené exponáty dokumentují život a dílo tohoto proslulého vynálezce.

Rádi byste zkoumali elektrické jevy, ale připadá vám, že jste se narodili do doby, kdy už bylo všechno objeveno? Zkuste odhalit aspoň energetické žrouty ve vaší domácnosti. Chci najít žrouty

Další stálou výstavu věnovanou Prokopu Divišovi lze navštívit také v prostorách Louckého kláštera, kde je možné vidět i zařízení zvané „elektrum“, podobné nástroji, který Diviš používal při pokusech se statickou elektřinou. Jde o skleněnou kouli na hřídeli, při jejímž otáčení a tření o telecí kůži vznikala elektřina.

Profil osobnosti: Prokop Diviš
datum narození: 26. března 1698
národnost: česká
profese: kněz, doktor teologie a filozofie
čím se nejvíce proslavil: vynález bleskosvodu
další přínos: sestrojil vlastní elektrický strunný nástroj, v rámci svých výzkumů experimentoval také s elektroléčbou
původní jméno: Václav Divíšek
datum úmrtí: 21. prosince 1765

 

Rozumíte si s angličtinou? Zjistěte o tomto teologovi, přírodovědci, léčiteli a vynálezci víc!

  • Na stránce Famous Scientists si můžete prohlédnout profily mnoha známých vědců. Prokop Diviš zde samozřejmě nechybí.
  • Podrobnější informace o hudebním nástroji Denis d'or získáte na stránkách Oxford Music Online.
  • Za dob Československa se Diviš dokonce objevil i na poštovních známkách.