Robert Oppenheimer patřil k fyzikům, kteří se nejvýrazněji podíleli na vzniku atomové bomby. Ať již jako vědec dokázal cokoli dalšího, účast na proslulém projektu Manhattan tvoří v jeho životopisu zásadní přelom. Zajímavostí je, že po nepředstavitelné hrůze v Hirošimě a Nagasaki ze svého „úspěchu“ rychle vystřízlivěl a podobně jako řada dalších vědců té doby se snažil o regulaci jaderných zbraní.
Úvodní fotografie: Ilustrativní obrázek
Robert Oppenheimer byl rodilý Američan (*22. dubna 1904, New York). Jeho otec, úspěšný židovský obchodník, pocházel z Německa. Rodina byla velmi slušně zajištěna, nadaný Robert díky tomu mohl navštěvovat kvalitní školy a připravovat se na vědeckou dráhu. Vzhledem ke svým mimořádným studijním výsledkům dokončil Harvardskou univerzitu už ve svých 21 letech.
Poté pokračoval ve studiích na univerzitě v Cambridge a krátce na to se přesunul na univerzitu v německém Göttingenu. Nejvíce si oblíbil teoretickou fyziku, ale studoval také literaturu nebo filozofii. Ovládal několik jazyků včetně latiny a řečtiny. Starověké indické eposy, které jej velmi zaujaly, četl zásadně v originále v sanskrtu.
Během dvouletého studijního pobytu v Evropě dokázal publikovat devět vědeckých prací a obhájit disertaci. V této době se nejvíce proslavil svojí prací o kvantové teorii molekul, kterou napsal společně se svým učitelem Maxem Bornem.
Po ukončení studia v Evropě se Robert Oppenheimer v roce 1927 vrátil do Ameriky, kde pokračoval ve vědeckém bádání na poli teoretické fyziky. Věnoval se tématům spadajícím do molekulární a jaderné fyziky, zajímal se o kvantovou elektrodynamiku.
V roce 1941 se v rámci speciální komise podílel na diskusi o potenciálu využití jaderné energie pro válečné účely. O možnosti sestrojení jaderné zbraně sám uvažoval již dříve. Po několika úspěšných pokusech s uranem byl pověřen vedením celého výzkumného týmu.
Jak dnes vypadá okolí největší jaderné katastrofy, která se odehrála před více než 30 lety?
Ne všichni byli tehdy přesvědčeni o jeho kompetentnosti pro tak náročný úkol, v mnoha ohledech neměl dostatek zkušeností ani znalostí. Generál Leslie Groves, který byl prezidentem USA pověřen vývojem a konstrukcí jaderné bomby, si však Oppenheimera přesto vybral.
Svoji roli zřejmě sehrálo Oppenheimerovo vysoké sebevědomí a také jasná koncepce, se kterou se o tuto pozici ucházel. Celý projekt se rozhodl řešit interdisciplinárně, přizval odborníky nejen z oblasti fyziky a chemie.
Po dokončení příprav byl v roce 1942 zahájen proslulý projekt Manhattan, na jehož konci budou dvě japonská města spálena na popel.
Během svého působení v projektu zažil Oppenheimer krušné chvíle po nařčení ze špionáže kvůli kontaktům se členy komunistické strany. Veškerá obvinění však byla nakonec stažena a oddělení pro vývoj atomové bomby dál pokračovalo s Oppenheimerem v čele.
Po svržení jaderných bomb na Hirošimu a Nagasaki v srpnu 1945 si Oppenheimer společně s mnoha dalšími vědci naplno uvědomil obrovský ničivý potenciál těchto zbraní. Asi za dva měsíce poté se rozhodl z Los Alamos odejít. Přezdívku „otec atomové bomby“ si nesl jako smutnou nálepku do konce života.
Dále působil jako ředitel Institutu pokročilých studií v Princetonu, byl prezidentem Americké fyzikální společnosti a také se stal předsedou poradního výboru Atomové komise. Velmi usiloval o nastavení mezinárodně uznávaných kontrolních mechanismů pro používání jaderné energie. Varoval před závody ve zbrojení.
Díky těmto aktivitám si ale udělal také spoustu nepřátel zejména mimo vědecké kruhy. V roce 1954 byl označen jako viník stagnace USA ve vývoji vodíkové bomby. Ačkoli se za Oppenheimera postavili jeho kolegové, byl mu následně odepřen přístup k vojenským materiálům souvisejících s jaderným výzkumem a ztratil politický vliv.
Rehabilitace se dočkal až od prezidenta J. F. Kennedyho, který mu mimo jiné udělil Fermiho cenu. Až do konce života pak Robert Oppenheimer působil s různými přestávkami v Princetonu. Zemřel na rakovinu hrdla 18. února 1967 ve věku 62 let, protože již od mladého věku patřil mezi těžké kuřáky.
Jak funguje virtuální baterie a kolik za ni zaplatíte? Podívejte se na porovnání hlavních dodavatelů nabízejících virtuální baterii do fotovoltaiky.
Fotovoltaika je jedním z nejrozšířenějších zdrojů obnovitelné energie u nás. Může solární panel vyrábět elektřinu i zimě? A pokud ano, kolik jí vyprodukuje?
Každoročně v druhé polovině ledna je Ostrava místem konání specializované výstavy INFOTHERMA. Přijďte se podívat na nejmodernější produkty, aktuality a služby spojené s energiemi.