8 faktů a zajímavostí, které možná nevíte o jaderné elektrárně Temelín

Česká republika masivně exportuje elektřinu do okolních zemí. Může si to dovolit díky levné energii z nevyhovujících uhelných elektráren, za jejíž dopady na životní prostředí platíme svým zdravím. Na to, jak bude vypadat energetika v příštích dvaceti letech, jsme se ptali někdejšího programového ředitele Hnutí DUHA Vojtěcha Koteckého.

Ernest Rutherford se stal průkopníkem ve zkoumání radioaktivity. Přišel s konceptem poločasu rozpadu prvků, věnoval se radioaktivnímu záření a jako prvnímu se mu podařilo uskutečnit dávný sen alchymistů - přeměnit jeden prvek na jiný. Za svoje vědecké objevy získal řadu ocenění včetně Nobelovy ceny. Měl prý velký vliv na ostatní, svojí prací mimořádně inspiroval své studenty i celé okolí.

Enrico Fermi stál hned u několika prvenství jaderného věku. Pod jeho vedením byl spuštěn první jaderný reaktor s kontrolovanou štěpnou reakcí na světě. Říká se také, že na vývoji první jaderné bomby nesl podobně velký podíl jako Robert Oppenheimer. Americký fyzik italského původu Enrico Fermi zasvětil vědě celý život. Za výzkum radioaktivních prvků také získal Nobelovu cenu.

Werner Heisenberg se významně podílel na objevu kvantové mechaniky, díky čemuž získal také Nobelovu cenu za fyziku. Pomocí maticového výpočtu sestavil matematický model atomu, ale nejvíce jej proslavil tzv. Heisenbergův princip neurčitosti. Jeho životopis ale obsahuje i řadu nejasností, které se týkají převážně Heisenbergova vědeckého působení za dob nacistického Německa.

Robert Oppenheimer patřil k fyzikům, kteří se nejvýrazněji podíleli na vzniku atomové bomby. Ať již jako vědec dokázal cokoli dalšího, účast na proslulém projektu Manhattan tvoří v jeho životopisu zásadní přelom. Zajímavostí je, že po nepředstavitelné hrůze v Hirošimě a Nagasaki ze svého „úspěchu“ rychle vystřízlivěl a podobně jako řada dalších vědců té doby se snažil o regulaci jaderných zbraní.