5 zásadních problémů při jaderné fúzi

Když ráno 28. 6. 1986 v moskevském Kurčatovově institutu atomové energie zazvonil telefon, život anorganického chemika Valerije Legasova se jednou provždy změnil. Povolali ho k vyšetření „nějaké nehody“ v Černobylu, která rozhodně nesmí zastavit jaderný program v Sovětském svazu. Za 2 roky nato se prvotřídní vědec oběsil, ale zanechal po sobě poznámky, které vypráví pravdivý příběh o katastrofě.

Požár ve strojovně proměnil plovoucí hrozbu studené války, sovětskou ponorku Komsomolec se dvěma torpédy nesoucími plutonium, ve vrak na dně Norského moře před více než 30 lety. Přesto vědci nyní zjistili, že z ní pořád uniká nadprůměrné množství radioaktivních látek. Podle týmu norských a ruských výzkumníků to ale neznamená žádné důvody k obavám. Proč se nemusíme bát malého podmořského Černobylu?

Jaderná energetika v Česku má nejspíše zajištěnou budoucnost. Státní ústav pro jadernou bezpečnost potvrdil pro server Elektřina.cz, že technický stav důležitých zařízení v elektrárně Dukovany není omezujícím faktorem pro další bezpečný provoz elektrárny.

Kontaminované vzdušné masy naducané nebezpečnými radioaktivními látkami se přes území tehdejšího Československa přehnaly dokonce třikrát. Poprvé se k nám radioaktivní mrak z Černobylu dostal v noci mezi 29. a 30. dubnem. Které části Evropy i naší republiky zasáhla radiace po výbuchu nejsilněji?

Pětidílná série, která mapuje události a lidské příběhy na pozadí největší jaderné havárie v dějinách lidstva, způsobila doslova divácký poprask. Patří k seriálům, na které zkrátka nezapomenete. Věděli jste, kde probíhalo natáčení? Které postavy jsou založené na skutečnosti? A co si o seriálu myslí šéfka úřadu pro jadernou bezpečnost?