Jaderné bloky za každou cenu? Česku hrozí průšvih za stovky miliard

Už v roce 2010 se Německo zavázalo k energetické transformaci pod názvem Energiewende. Jaké jsou její cíle a jak se zatím Německu daří závazky plnit?

Mezi nejvýraznější postavy české jaderné fyziky patří bezpochyby Dana Drábová. Tato „atomová lady“, jak bývá někdy přezdívána, stojí již dvacet let v čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a patří mezi hlavní české zastánce jádra v energetice. Aktivní je také v komunální politice. Podívejte se na její příběh.

Jaderná fúze je zdrojem energie budoucnosti, který by mohl zpomalit globální oteplování. Jde o téměř nevyčerpatelný zdroj, který je bezpečný, protože neexistuje riziko výbuchu a nekontrolované reakce. Navíc je ekologický, udržitelný a na rozdíl od jaderných elektráren neprodukuje radioaktivní odpad. Proč tedy jadernou fúzi stále nemáme a jaké problémy musí vědci vyřešit pro její využitelnost?

Když ráno 28. 6. 1986 v moskevském Kurčatovově institutu atomové energie zazvonil telefon, život anorganického chemika Valerije Legasova se jednou provždy změnil. Povolali ho k vyšetření „nějaké nehody“ v Černobylu, která rozhodně nesmí zastavit jaderný program v Sovětském svazu. Za 2 roky nato se prvotřídní vědec oběsil, ale zanechal po sobě poznámky, které vypráví pravdivý příběh o katastrofě.

Požár ve strojovně proměnil plovoucí hrozbu studené války, sovětskou ponorku Komsomolec se dvěma torpédy nesoucími plutonium, ve vrak na dně Norského moře před více než 30 lety. Přesto vědci nyní zjistili, že z ní pořád uniká nadprůměrné množství radioaktivních látek. Podle týmu norských a ruských výzkumníků to ale neznamená žádné důvody k obavám. Proč se nemusíme bát malého podmořského Černobylu?