Technologie

Strhující příběh barevné televize. Jak probíhala bitva obrazových standardů?

Tušili jste, že zavádění barevného vysílání v bývalém Československu bylo pěkně divoké? Objevte strhující příběh televize, od prvních pokusů o přenos obrazu až po bitvu mezi francouzským a anglickým obrazovým standardem.

Strhující příběh barevné televize. Jak probíhala bitva obrazových standardů?
Strhující příběh barevné televize. Jak probíhala bitva obrazových standardů?

Na začátku byly obyčejné selenové články

Poté, co si člověk poradil s přenosem zvuku na dálku, začala vznikat potřeba vysílat podobným způsobem také obraz. První pokusy byly opravdu jednoduché. Stavěly na tom, že některé látky, například selen, jsou schopny měnit vodivost, když se na ně posvítí. Tak vznikly první selenové články. Ty se skládaly do velkých tabulí, které vědci osvětlovali žárovičkami. Podle toho, jak světlo na matici selenových článků dopadlo, se na druhé straně tabule vytvářel obraz. Protože však bylo článků málo, šlo spíše o hrubé obrysy a stíny.

Další experimenty byly výrazně zdařilejší. Už v roce 1843 se skotský hodinář Alexander Bain nechal slyšet, že přenos obrazu je možný, pokud se rozloží na řádky a body. Ty se musí převést na elektrické impulzy a zpět. Je však nutné, aby rozkládání i opětovné složení probíhalo synchronizovaně.

9 obdivuhodných vynálezů Edisona, které změnily svět

počet hlasů: 2

Této teorie se chytil Paul Nipkow, který přišel s mechanickým zařízením umožňujícím přenos obrazu pomocí převodu řádkováním na světelný a elektrický průběh. Základem byl neprůhledný kotouč, plný drobných otvorů. Ty byly rozložené ve tvaru spirály. Zařízení se točilo, a tím pádem byl v každém okamžiku nad obrazem právě jeden z otvorů. Celý obraz se tak v průběhu otáčky kotouče sejmul fotocitlivým čidlem jako časový průběh jasu. Po přenesení elektrického signálu do přijímače, druhý Nipkowův kotouč, který se otáčí synchronně s vysílacím, vytvoří obraz odpovídající originálu.

Kdo je otcem televize?

Nápad Paula Nipkowa pak dotáhnul k dokonalosti skotský inženýr John Logie Baird, který vynalezl mechanický televizor a v roce 1925 předvedl první televizní přenos. Hned dva roky poté veřejnosti poprvé představil barevnou televizi. Přišel také s první plně elektronickou trubicí pro výrobu obrazovek barevných televizních přijímačů a 4. února 1938 poprvé vysílal barevný obraz.

Obliba mechanického vysílání však postupně klesala a pomalu ho začala nahrazovat forma elektronická. Baird však s výzkumy nepřestal a v roce 1944 představil elektronickou barevnou obrazovku. A právě tady začíná cesta k televizorům, jak je známe dnes.

První veřejně vysílaný televizní pořad v barvách

Po jeho odvysílání začala americká televize CBS zařazovat barevné pořady pravidelně. Bohužel šlo o mechanickou variantu vysílání, které nebylo slučitelné s požadavkem na vzájemnou kompatibilitu s černobílou televizí. Jednoduše řečeno, tyto pořady nebylo možno přijímat na černobílém televizoru bez znatelné ztráty kvality. V roce 1953 proto CBS s barevným vysíláním přestala. V té době však již byl připraven plně elektronický standard NTSC, který umožňoval kompatibilitu černobílého a barevného televizního signálu.

Otcem televizorů je John Logie Baird, který vynalezl mechanický televizor.

V Evropě se první barevné vysílání spustilo o pár let později. Vysílací standard NTSC se zde však neprosadil, hlavně kvůli výrazným technickým nedostatkům. Asi největším problémem bylo barevné zkreslení při změně podmínek v přenosovém kanálu. Francouzští inženýři proto v roce 1956 vynalezli systém SECAM. I ten však měl své mouchy. Zkresloval některé  barvy a nevyhnuly se mu ani problémy s elektronickým střihem. Nakonec se Britové a Němci rozhodli, že spojí síly a zkusí do třetice všeho dobrého vytvořit opravdu funkční systém. Tak vznikl systém PAL.

Přehled používaných obrazových standardů

 

NTSC

SECAM

PAL

Celý název

National Television System(s) Committee

Séquentiel couleur à mémoire

Phase alternating line

Rok vzniku

1953

1956

1967

Kde byl využíván

Od 1. ledna 1954 oficiálně zaveden v USA.

Zvolen při zavádění barevné televize v zemích východního bloku.

Používán většinou států západní Evropy s výjimkou Francie.

Tabulka: Informace uvádíme podle internetové encyklopedie Wikipedia.
 

V Česku byla situace kolem obrazových standardů divoká

Experimenty s barevnou televizí začaly v Československu zhruba v druhé polovině šedesátých let, kdy pražský Výzkumný ústav pro rozhlas a televizi dlouhodobě testoval a zkoušel jednotlivé systémy. Po konzultacích se zahraničními odborníky pak určil systém PAL jako jednodušší pro režijní zpracování a vhodnější pro naše podmínky. V té stejné době také vrcholily přípravy spuštění druhého televizního programu.

Kolik wattů i korun spotřebuje vaše lednice, televize či PC? Podívejte se na 5 situací

počet hlasů: 51

Do příprav barevného vysílání však nepřímo vstoupily události v srpnu 1968. Po normalizaci tak nezbylo nic jiného, než podrobit se sovětské diktatuře, která preferovala francouzský SECAM. Došlo tak ke zvláštní situaci, kdy celý televizní řetězec byl provozován v soustavě PAL a na vysílačích byl transkódován na SECAM IIIb. Ač se tato situace na první pohled jevila jako trochu prekérní a podivná, nakonec díky ní bylo možné na PAL hladce přejít po listopadové revoluci, konkrétně v devadesátých letech, kdy na systému začala poprvé vysílat TV Nova.

Pravidelné barevné vysílání se nakonec podařilo spustit v květnu 1973 na druhém programu. První program se barevné proměny dočkal až o celé dva roky později.

Věděli jste, že první barevné vysílání v Československu se konalo při příležitosti Mistrovství světa v lyžování v roce 1970? Bylo distribuováno do 33 států světa, ale českoslovenští diváci si ho prohlédnout nemohli. Barevné vysílání na jejich televizorech totiž ještě nefungovalo. Jedinou možnost, jak se s novinkou seznámit, nabízelo několik televizních přijímačů EMO a Videoton zapůjčených z Francie a Maďarska. Ty byly pro zájemce o nevšední podívanou umístěny na veřejných místech.