Vše o elektřině

Vysoká cena za těžbu uhlí. Jaký je osud nejohroženějších českých památek?

Těžařské společnosti svádí i dnes dlouhé boje s obyvateli vesnic, památkáři a ochranáři přírody. V minulém režimu, kdy nebylo možné soukromě vlastnit majetek, ustoupila těžbě řada významných památek. I dnes je osud mnoha z nich v ohrožení, my vám představíme ty nejznámější ze severních Čech.

Vysoká cena za těžbu uhlí. Jaký je osud nejohroženějších českých památek?
Vysoká cena za těžbu uhlí. Jaký je osud nejohroženějších českých památek?

Severočeská pánev a těžba uhlí

Severní Čechy lemované Krušnými horami a Krkonoši jsou oblastí velmi bohatou na hnědé uhlí, právě proto jsou ve středu zájmu významných těžařských společností. Těmi jsou v těchto místech působící Severočeské doly, a.s., Severní energetická, a.s., Vršanská uhelná, a.s. a Sokolovská uhelná, a.s. 

Ve zmíněné oblasti v době komunismu podlehlo celkem 106 obcí a měst, jako byly například obce Most, Ahníky, Brančíky, Čachovice, Lužice a mnoho dalších, aby mohla být zahájena těžba. V rychlosti byla vybudována panelová sídliště a nové zástavby, kam byli vystěhováni místní občané. 20. století a zejména jeho druhá polovina, byly pro severní Čechy těžkou zkouškou. Zdevastováno bylo až 1 100 km² krajiny. 

Kdy Česko skončí se spalováním uhlí?

počet hlasů: 6

Negativní dopady na různá odvětví

Těžba totiž probíhá povrchově, která je terčem ekologů. Ministerstvo životního prostředí ve svých materiálech přitom tvrdí, že taková metoda je ekonomicky méně náročná, není příliš závadná pro zdraví horníků, ale pro okolní krajinu je devastující, jelikož se výrazně rozpíná. Hluk ruší okolní města i zvěř a zvedá se také prach, který může v okolí zhoršovat ovzduší. Negativa tak výrazně převyšují pozitiva těžby. 

Omezeno je také zemědělství, lesnictví, doprava a život v obytných oblastech kolem. 

O konkrétních dopadech hovoří také Ministerstvo životního prostředí ve svém zpravodaji.

Německo ukončí spalování uhlí v roce 2038. Jedná se o tvrdě vyjednaný kompromis s uhelnými regiony

počet hlasů: 5

Vláda v době 70. a 80. let minulého století byla výrazně překvapena ropným šokem, který vedl k názorů, že je třeba zajistit i vlastní soběstačnost ve zdrojích. Problematikou se hlouběji zabýval odborník Václav Průcha, který ve svém díle Hospodářské a sociální dějiny Československa zmiňuje i následující konkrétní fakta. 

Dle jeho slov vlivem ropného šoku v 70. letech bylo přistoupeno k intenzivnější těžbě, a díky tomu výroba elektřiny z uhlí mohla od roku 1969 do 1989 dvojnásobně vzrůst ze 43 017 na 89 200 milionů kWh.

Na roky s nejvyššími hodnotami vytěženého uhlí se můžete podívat v následujícím grafu. 

K nejvyšším hodnotám těžba vystoupala v 80. letech 20. století.

Zdroj: www. wikipedie.org

Starý Most

Původní město Most bylo skutečně přehlídkou uměleckých památek. Domy měly gotické klenby, renesanční a barokní fasády a nebylo jen komunistickou panelákovou zástavbou, jako je tomu z části ještě dnes. 

Snad nejznámější památkou, která přežila celkovou demolici starého města Most je kostel Nanebevzetí Panny Marie, jehož stavba započala roku 1517. Jelikož se pod ním nacházela bohatá ložiska hnědého uhlí, byl po kolejích přesunut o celých 841 metrů. Tato manipulace se dostala až do Guinessovy knihy rekordů. Na dobový záznam a popis technologií se můžete podívat ve videu níže. 

Libkovice u Mostu

Neradostný osud měl však kostel sv. Michaela a také celá obec, ve které se nacházela. Obec Libkovice u Mostu byla roku 1987 odsouzena k demolici. Obyvatelé se bouřili, ale i přes to v roce 1991 skutečně započaly demoliční práce. 

Několikrát byla vytvořena i blokáda, která měla těžařské společnosti Důl Hlubina zabránit v odstraňování domů. Buldozery ale byly neústupné a i přes změnu vlastníka těžařské společnosti bylo přistoupeno k demolici kostela v roce 2002. Organizace Greenpeace a Hnutí DUHA se společnými silami snažily demolici zabránit, ale v tomto případě byly neúspěšní. 

Horní Jiřetín 

Podobně byl chráněn také Horní Jiřetín. „Centrem odporu zde byl kostel a fara. Tentokrát naštěstí úspěšně přežily“ popisuje Aleš Miklík, tiskový mluvčí Hnutí DUHA.

V roce 1991 byly potvrzeny tzv. územní limity pro těžbu uhlí. Ministerstvo životního prostředí tímto krokem chtělo zajistit menší poškození zdejší krajiny. Od stanovení je však neustále vyvíjena snaha o prolomení těchto limitů a některé obce se tak strachují o svou budoucnost. Patří mezi ně například obec Horní Jiřetín, který se nachází u Litvínova. I zde od 17. století stojí barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který je významnou památkou především díky zásahům významného architekta J. B. Matheye. 

Nedaleko obce se nachází také zámek Jezeří. Ten sice není přímo ohrožen, ale je umístěn hned vedle dolů. Otřesy tak narušují podloží a zámek vlivem toho výrazně chátrá. 

S obyvateli horního Jiřetína se pokusila těžařská společnost vyjednávat o možné finanční kompenzaci. Obec ale důrazně odmítla a okolní města podepsala výzvu za zachování obcí.

S těžbou hnědého uhlí se do budoucna nepočítá

Podíl černého a hnědého uhlí na elektřině v současné době klesá a s podobným scénářem se počítá i do budoucna. Uhelná komise navrhuje tento zdroj odstranit do roku 2030, zatímco jednotlivé společnosti uvádí rok 2050.

Je tak možné, že se historické památky do budoucna vyhnu demolici kvůli získávání hnědého uhlí nebo jiných fosilních paliv. 

Zde se v grafu můžete přesvědčit o poklesu spotřeby hnědého a černého uhlí od  roku 1990 do roku 2016: 

Spotřeba hnědého a černého uhlí v Evropě i ČR nadále klesá.

Zdroj: ČSÚ