Zatímco státy Evropské unie budou soutěžit ve snižování energetické náročnosti svých ekonomik, rozvojové země budou závodit v tom, kdo vyrobí nejlevnější elektřinu, aby mohl rozšířit elektrickou síť mezi co nejvíce lidí. Fosilní paliva se možná ocitla na černé listině při výrobě energie v Evropě, ale rozvojové země nad levným uhlím ohrnovat nos nejspíš nebudou.
Zelený růst v Evropě, černý růst celého světa
Mírný pokles spotřeby elektřiny v Evropě spolu s podporou obnovitelných zdrojů vyvolá „zelený růst“ na starém kontinentě. Jenže zbytek světa přebarví energetickou mapu Zeměkoule načerno a jejich hlad po nové energii celkovou poptávku po elektřině posune nahoru.

Zdroj: Prezentace Stephana Sharmy zveřejněná na Energosummitu 18. 11. 2014, (překlad a redakční úprava: Elektřina.cz)
Evropský sen o zelené energii se setká s tvrdou realitou
Světový energetický mix současnosti okupují z 80 % fosilní paliva. Evropa se nemůže chlubit o moc lepším výsledkem, protože špinavé zdroje (uhlí, ropa, zemní plyn) tvoří 77 % všech paliv pro výrobu energie. Do dvaceti let by ale tento podíl měl v Evropě klesnout na 66 %. Skladba energetického mixu celého světa ale půjde přesně opačným směrem.
Podíl fosilních paliv na energetickém mixu ve světě a v Evropě

Zdroj: Prezentace Stephana Sharmy zveřejněná na Energosummitu 18. 11. 2014, (překlad a redakční úprava: Elektřina.cz)
Ceny elektřiny v Evropě jsou o 125 % vyšší než ve Spojených státech
Přestože na burze koupíte 1 MWh elektřiny přibližně za stejné ceny jak v Evropě, tak i za velkou louží, ceny, které platí koneční spotřebitelé z řad podniků, se diametrálně liší. Evropské firmy při odběru elektřiny zaplatí navíc vysokou daň a jiné poplatky, které amerických podnikatelům v takové výši neúčtují.
Podle Stephana Sharmy bude Evropa kvůli vysokým cenám energií pro průmysl postupně ztrácet svou pozici na globálním trhu, zejména v energeticky náročných odvětvích. Zatímco dnes evropští průmyslníci vyprodukují 36 % z celkového koláče zboží, které se vyrábí v energeticky náročných sektorech a poté vyváží za hranice, do roku 2035 tento podíl významně klesne. Vyklizené pozice po Evropanech zaplní export z Číny, Indie nebo zemí Blízkého východu.
Zdroj: Prezentace Stephana Sharmy zveřejněná na Energosummitu 18. 11. 2014, (překlad a redakční úprava: Elektřina.cz)