Platí české domácnosti za elektrickou energii hodně nebo málo? Odpověď se dá najít při srovnání průměrných cen elektřiny v Česku a jiných evropských zemích. Pokud přihlédneme ke kupní síle obyvatelstva, tak nás proud stojí o 58 % více než na Islandu, o 43 % více než v Norsku a o 38 % více než ve Francii. Pořád ale zaplatíme méně než Slováci nebo Poláci.
Data o průměrných cenách elektřiny v Evropě zveřejňuje každoročně Eurostat (evropský statistický úřad). Pohled na ceny elektrické energie za rok 2013 u sousedů i ve vzdálenějších koutech Evropy nabízí zajímavá zjištění.
Když se nebudeme koukat na absolutní částku za spotřebovanou megawatthodinu v eurech, ale bude nás zajímat cena elektřiny podle kupní síly, zjistíme, že v České republice odebíráme nadprůměrně drahý proud. Konkrétně k nám teče 14. nejdražší elektrická energie ze 34 zkoumaných evropských zemí.
Kupní sílu obyvatel udává jednotka Standard kupní síly (PPS). To znamená, že čím je cena elektřiny v PPS vyšší, tím více zakoupeného zboží a služeb musí spotřebitelé v dané zemi obětovat, aby mohli zaplatit svůj účet za elektřinu.
Zdroj: Eurostat. Úprava tabulky: Elektřina.cz. Ceny elektřiny pro rok 2013 jsou uvedeny včetně různých daní a poplatků. Ceny odpovídají spotřebě středně velké evropské domácnosti mezi 2,5 MWh a 5 MWh. Cena obsahuje všechny položky (regulované i neregulované), které zaplatí spotřebitel na konečné ceně za elektřinu.
Na „spravedlivou“ cenu elektřiny pro evropské odběratelé se na starém kontinentě nehraje. Nejvíc totiž při srovnání stojí elektrická energie i některé spíše chudé státy. Mezi pět zemí s průměrně nejvyššími účty za odběr proudu patří Kypr, Německo ale také Portugalsko, Rumunsko a Turecko.
Ceny do astronomických výšin na Kypru vyhnala v roce 2011 nehoda tepelné elektrárny Vasalikos, která dodávala skoro polovinu celkové energetické spotřeby ostrova. Kypřané teď musí většinu surovin na výrobu elektřiny dovážet ze zahraničí a navíc importovaným surovinám dominují drahé ropné produkty. V Německu nesou hlavní vinu na vysokých cenách elektřiny státem nařízené ekologické daně.
Levnou elektřinu naopak odebírají domácnosti v severských zemích. Nejméně platí za proud na Islandu, v Norsku a ve Finsku. Seveřané využívají zdrojů při výrobě elektrické energie především vodních a geotermálních, proto si mohou dovolit účtovat svým odběratelům nízké ceny.
INFOGRAFIKA: Vývoj nákladů na elektřinu v ČR za posledních 12 let
Víte, jaká je průměrná cena plynu v roce 2026? Co ovlivňuje cenu plynu? Podívejme se, jak nejlépe můžete za plyn ušetřit.
Chcete přesný postup, jak odstoupit od smlouvy s dodavatelem energií, jaké je třeba dodržet lhůty a na jakých formulářích žádost podat?
Tarif D56d slouží hlavně domácnostem s tepelným čerpadlem. Zajímá vás, jaké nároky musíte pro sazbu D56d splňovat a ceny u největších dodavatelů?
