Elektřina bez hranic: Jak bude vypadat Energetická unie EU?
Evropská unie stojí na čtyřech svobodách, volném pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu. Nově by do sbírky měl přibýt i volný pohyb elektrické energie jako pátá svoboda. Členské země EU mají dokázat přesunout aspoň 10 % vyrobené elektřiny přes své hranice. Pro Českou republiku to je hračka, ostrovní státy jako Kypr, Malta či velká Británie ale budou skřípat zuby. Co dalšího v Bruselu vymysleli?
Evropská unie se stala největším dovozcem energie na světě. 53 % své energetické spotřeby získávají Evropané ze zahraničí, což nás každý rok stojí přibližně 400 miliard eur. Trh s energiemi EU se proto má v následujících pěti letech otřást v základech. Snižování závislosti na ruském plynu už zní trochu jako ohraná písnička, proto se podíváme, jaká revoluce se chystá na trhu s elektřinou.
Energetická pětiletka: více OZE a elektřina na cestách
„Energetické systémy jednotlivých členských zemí vznikaly izolovaně. Teď se ale musí propojit na celoevropské úrovni. Spojíme 28 evropských energetických trhů do jednoho,“ sdělil novinářům místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič a zároveň Slovák, který stojí u kormidla evropské energetiky.
Šefčovič počítá s postupným odklonem od fosilních paliv a dalším posilováním výroby energie z obnovitelných zdrojů, které se neobejdou bez propojení rozvodných sítí. „Dálnice na hranicích nekončí, elektrická vedení by také neměla,“ vyjádřil se další eurokomisař. Aby se megawatty a terawatty mohly prohánět z jednoho konce Evropy na druhý, budou muset členské země investovat do nové infrastruktury pro vedení vysokého napětí.
Polsko i přímořské státy potřebují mezinárodní dráty
Do roku 2020 by každý stát EU měl být schopen poslat za hranice 10 % své výrobní kapacity elektrické energie. V současnosti to nesplňuje 12 zemí, ale Česká republika mezi ně nepatří. Do ciziny mohou Češi poslat 17 % vyrobené elektřiny.
| Země pod 10% limitem propojení sítě se zahraničím | |
|---|---|
| stát | míra propojení |
| Irsko | 9% |
| Itálie | 7% |
| Rumunsko | 7% |
| Portugalsko | 7% |
| Velká Británie | 6% |
| Estonsko | 4% |
| Litva | 4% |
| Lotyšsko | 4% |
| Španělsko | 3% |
| Polsko | 2% |
| Malta | 0% |
| Kypr | 0% |
Zdroj: zpráva Evropské komise o stavu 10% cíle k propojení sítí
Další cíle Energetické unie EU
- Posílení pravomocí regulátora evropské energetiky
- Namontování chytrých elektroměrů do většiny evropských domácností
- Podpora elektromobility
- Výzkum a vývoj technologií pro skladování energie (kvůli nárazové výrobě z větrných a solárních elektráren)
- Snížení emisí skleníkových plynů o 40 % proti úrovni roku 1990
- 27% podíl obnovitelných zdrojů na energetickém mixu EU
Dřívější společné energetické politiky EU dostávaly spíše podobu doporučení. Některé státy je proto nebraly příliš vážně. EU chce přitvrdit a základní pilíře Energetické unie hodlá v budoucnu „tesat“ do evropské legislativy, kterou se budou muset členské státy řídit. Konečná podoba směrnice ale bude ještě věcí politické přetahované v evropských institucicích.
