Aktuality

Greta Thunberg: Hrdinka nebo bezmocná loutka?

Mladá ekologická aktivistka Greta Thunberg rozděluje celý svět. Jedni jí fandí, jiní ji zatracují. Vydejte se s námi po jejích stopách a zjistěte, jak se jí podařilo získat si pozornost světových politiků i médií.

Greta Thunberg: Hrdinka nebo bezmocná loutka?
Greta Thunberg: Hrdinka nebo bezmocná loutka?

Greta Thunberg na sebe poprvé upoutala pozornost, když během srpna 2018 začala aktivně upozorňovat na problémy spojené s globálním oteplováním. Místo toho, aby vyrazila do školy jako její vrstevníci, vydala se před švédský parlament ve Stockholmu s cedulí, která hlásala „Skolstrejk för klimatet“ neboli „Školní stávka pro klima“. Jejím hlavním cílem bylo upozornit na to, že tak bohatá země, jako je Švédsko, by mohla pro zmírnění klimatických změn podniknout kroky mnohem radikálnější, než jsou ve skutečnosti naplánovány.

Tím Greta inspirovala i další studenty, kteří začali místo vyučování protestovat v ulicích pravidelně. Školní stávky pro klima se teď konají po celém světě a protože probíhají hlavně v pátek, můžete je znát také pod názvem Fridays for Future.

Poměrně v hojném počtu se jich účastní také čeští středoškoláci, kteří požadují aby se klimatická krize začala vnímat jako skutečná krize. „Jsme skupina českých středoškoláků a středoškolaček a na naší budoucnosti nám záleží více, než na našem vzdělání. Není nám jedno, že generace našich rodičů a prarodičů ničí naši zemi a naši budoucnost.“ prohlašují na svých stránkách a zároveň vyzývají ostatní studenty, aby se zapojili také.

Vlajka hnutí Fridays for Future.

Sama Greta své následovníky podporuje tím, že se některých demonstrací aktivně účastní, vystupuje na veřejnosti a snaží se burcovat další studenty prostřednictvím sociálních sítí. Zúčastnila se třeba demonstrace Rise for Climate (Povstaňte pro klima) před Evropským parlamentem v Bruselu. Mimo to natočila v rámci TEDx Stockholm přednášku „Školní stávka pro klima – zachraňme svět změnou pravidel“, vystoupila v rámci Konference OSN o změně klimatu 2018 v Katovicích a mluvila i na konferenci Evropského hospodářského a sociálního výboru.

Spolu s Gretou stávkuje mnoho dalších studentů.

Do Ameriky na plachetnici

Pozornost široké veřejnosti a médií však nejvíce upoutala svou cestou do Ameriky ve dnech 14. až 28. srpna 2019. Když totiž Greta měla v průběhu září za velkou louží několikrát vystoupit, mimo jiné třeba před výborem pro klimatickou krizi Sněmovny reprezentantů USA či na Youth Climate Summit v budově OSN v New Yorku, snažila se najít způsob, jak se americký kontinent dopravit jinak než letecky. Nakonec jí Team Malizia z Monaka nabídl zdarma dopravu závodní plachetnicí Malizia II, která má podle svých provozovatelů nulové emise CO2 a Greta se rozhodla tuto nabídku přijmout.

Celá cesta však vzbudila spoustu otázek. Veřejnost zajímalo, zda je plavba opravdu bezuhlíková, někteří upozorňovali na to, že mnohem více oxidu uhličitého by Greta ušetřila, kdyby jela běžnou linkovou lodí, jiným zase ležel v žaludku dieselový motor, kterým byla plachetnice vybavena. Začaly se ozývat hlasy, že celá plavba byla jen chytrým marketingovým tahem Grety, jejích rodičů a jejího týmu.

Podle těch však loď byla vyrobena z recyklovaných materiálů a pro získání energie během plavby byly využity jen solární energie a vodní turbíny. Dieselový motor je pak povinnou výbavou, která by dle předpisů rozhodně neměla chybět. Pro tuto cestu však prý byl na přání Grety zapečetěn. I přesto všechno však Gretina cesta určině nebyla promyšlena do posledního detailu. Do USA posléze totiž museli přiletět dva lidé, kteří plachetnici vyzvedli a odvezli zpět. Ve výsledku by tak Greta s otcem mohla rovnou do Ameriky rovnou letět.

Ještě větší detaby než Gretina cesta do Ameriky však rozpoutalo přímo její vystupování. Nejvíce šokovala na klimatickém summitu v New Yorku, kde zkritizovala státníky a prohlásila, že jí vzali dětství a sny. „Tohle je celé špatně. Neměla bych tu být. Měla bych být ve škole na druhé straně oceánu. Přesto ale od nás mladých žádáte naději. Jak se opovažujete?“ obořila se Greta na světové vůdce.

Emisní povolenky zdražují. Jak ovlivňují cenu elektřiny?

počet hlasů: 2

Jedni jí fandí, druzí hovoří o „zelené diktatuře“

Svou aktivitou však Greta neinspiruje jen studenty. Obdiv jí vyjadřují i známí politikové, setkala se s papežem a časopis Time jí v květnu věnoval titulní stranu a rozsáhlý text, ve kterém ji označil za jednoho z příští generace vůdců. Na druhou stranu se však najde i spousta odpůrců mladé školačky, kteří tvrdí, že Greta je jen loutkou, narážejí na její Aspergerův syndrom a její projevy označují za fanatické a šílené. Některé hlasy dokonce hovoří o „zelené diktatuře“. Čím tedy Greta dráždí své odpůrce nejvíce?

Greta a Aspergerův syndrom

Greta Thunberg se vůbec netají tím, že má Aspergerův syndrom. Její rodiče dokonce napsali knihu Scény od srdce, ve které se snažili svět podrobně seznámit s problémy, kterými školačka trpí, přičemž nezapomněli zmínit ani to, že se hroutí ze strachu z klimatických změn. Kvůli tomu však Greta musí neustále čelit vlnám kritiky, protože mnoho lidí má za to, že člověk s takovou diagnózou je duševně nemocný a neměl by se k takto podstatným otázkám vůbec vyjadřovat.

Co je to Aspergerův syndrom?

Aspergerův syndrom je určitý druh autismu, konkrétně velmi zjednodušeně řečeno sociální dyslexie. Jde o handicap ve schopnosti porozumět určitým sociálním situacím a pravidlům sociální komunikace. S tím se pojí problémy se skrýváním emocí a neschopnost s nimi nakládat. I to je jeden z důvodů, proč jsou Gretiny projevy tak emotivní. Když však přijde na to, zda je Greta opravdu nemocná, názory odborníků se velmi rozcházejí.

Ředitelka národního ústavu pro autismus, Kateřina Thorová, se například v rozhovoru pro magazín DNES vyjádřila, že zpochybňovat něčí duševní zdraví na základě diagnózy Aspergerova syndromu může jen někdo, kdo věci vůbec nerozumí.[1] Předseda Asociace dětské a dorostové psychiatrie ČR a soudní znalec Jaroslav Matýs naopak v rozhovoru pro info.cz prohlásil, že „Oni (autisté) nerozpoznají, co je dobro a co je zlo. Oni nechápou, co je spravedlnost“.[2] Tento výrok zase ostře zpochybňuje politický komentátor a mediální poradce Martin Schmarcz, který prohlásil, že Matýsovy názory „jdou v duchu těch nejhorších předsudků o autistech a jsou naprosto lživé a nesmyslné“.[3]

Ekologická aktivistka Greta Thunberg.

Greta a jaderná energetika

Další velké diskuze se pak vedou kolem Gretina názoru na jadernou energetiku. Začátkem roku 2019 totiž na svém facebookovém profilu zveřejnila myšlenku, že kampaň proti jaderným elektrárnám by měla skončit. Jde podle ní jen o ztrátu času a snížení emisí je to, na co bychom se měli zaměřit více. Dále se vyjádřila, že démonizace jaderné energie při hledání cesty vpřed vůbec ničemu neprospěje. Reakce německých zelených aktivistů na sebe nenechala dlouho čekat a Greta byla obviněna z jaderného lobbismu. Následně pak své vyjádření změnila a uvedla, že ona sama je proti jaderné energii, ale vědci z Klimatického panelu IPCC ji doporučují jako vhodnou součást cesty k nízkoemisní energetice, zvlášť v některých regionech.

5 zásadních problémů při jaderné fúzi

počet hlasů: 6

Je Greta jen loutkou v rukou svých rodičů?

I když to na první pohled vypadá, že rodiče Grety jí dávají v jejím jednání plnou podporu a jsou jí oporou, ve skutečnosti je dost možné, že nejednají úplně v Gretině zájmu. Ve své knize zveřejnili o dceři citlivé údaje, dali ji všanc a pomohli vytvořit PR strategii postavenou na jejím věku a výjimečnosti. Tím si vysloužili kritiku nejen mnoha běžných lidí, ale také odborníků. To však není to jediné, co veřejnosti vadí. Problémem jsou také extrémní názory jejích rodičů, hlavně tedy otce. Ten se například nechal slyšet, že elektromobily nejsou řešením klimatické změny a že lidé by v soukromých autech vůbec jezdit neměli. Zda se tímto pravidlem řídí i on sám, jakožto výkonný ředitel dvou velkých společností, které sídlí v nejluxusnější čtvrti Stockholmu, už ale nezmínil. Kritikům také vadí, že Gretě rodiče bez mrknutí oka schvalují záškoláctví, ke kterému ještě navíc vybízí i další školáky. Na dálku se však velmi těžko posuzuje, zda by Greta a její rodina opravdu potřebovala péči psychiatrů, jak se vyjádřil soudní znalec Jaroslav Matýs.

Greta není pozitivním příkladem pro mladé

Kritikům mladé aktivistky vadí také to, že nedává správný příklad. Mladé lidi podněcuje hlavně ke stávkám, pozitivní činy, které by studenti mohli kopírovat, už však chybí. Greta je tak často srovnávána s jinými aktivistkami, které se nebojí přiložit ruku k dílu, a samy se ve velmi mladém věku pouštějí do úklidu plastů a osvěty svých vrstevníků. Jednou z nich je třeba dvanáctiletá Lilly.

Reakce Čechů na Gretu jsou velmi rozpolcené. Její názory se však u nás často setkávají s nepochopením. Podle environmentálního psychologa Jana Krajhanzla to může být dáno tím, že velkou roli při formování veřejného mínění sehrává i prezident. Poslední dva čeští prezidenti však byli environmentálně dost skepticky naladěni, což se mohlo promítnout i do názorů české společnosti. Zároveň také zmínil, že Greta je pro mnoho lidí hromosvodem a zástupným problémem, který řeší raději, než aby se zamýšleli nad otázkou klimatických změn.[4] Kompletní rozhovor s Janem Krajhanzlem si můžete poslechnout v následujícím videu:

Reference:

[1] WILKOVÁ, Scarlett. Případ Greta. DNES magazín+TV. 2019-09-12.

[2] Šéf dětských psychiatrů: Greta prožívá strach a úzkost. Svět je pro ni černobílý, info.cz [online]. [cit. 2019-09-29]

[3] Schmarcz: Psychiatr Matýs útočil na Gretu přežitými bludy. Sám vyvolává strach a nenávist, info.cz [online]. [cit. 2019-09-29]

[4] Boj o klima? Vymýváme kelímky od jogurtů a pak letíme přes půl světa, říká psycholog, video.aktualne.cz [online]. [cit. 2019-09-29]