Aktuality

Francie a jaderná energetika. Plánovaný ústup od jádra se nekoná?

Francie, tradiční velmoc v oblasti jaderné energetiky, dlouhodobě plánovala alespoň částečný odklon od jádra ve prospěch jiných, zejména obnovitelných zdrojů. Tento proces ale zdaleka nebude tak rychlý, jak bylo původně v plánu. Proč?

Francie a jaderná energetika. Plánovaný ústup od jádra se nekoná?
Francie a jaderná energetika. Plánovaný ústup od jádra se nekoná?

Z jádra se ve Francii vyrobí tři čtvrtiny elektřiny

Ve Francii se jaderná energetika podílí na celkové produkci elektřiny zhruba ze 75 procent. Řadu let to byl stav, který byl v rámci země více méně podporován napříč politickým spektrem až do doby, kdy se k moci dostal Francois Hollande. Právě 24. francouzský prezident prosadil legislativu, která plánovala snížení podílu jaderné energetiky ze 75 na 50 procent a to nejpozději do roku 2025.

Na politiku Hollanda původně navazoval také aktuální francouzský prezident Emmanuel Macron. Tato otázka byla jedním z hlavních témat v posledních prezidentských volbách. Macronova protikandidátka Marine Le Penová naopak patří mezi zastánkyně jádra a jeho současného podílu ve francouzské energetice. Po vítězství ve volbách byl Macron rozhodnutý pokračovat v nastaveném trendu svého předchůdce a plánoval jím stanovené závazky dodržet.

Dana Drábová: Příběh odvážné propagátorky jádra

počet hlasů: 26

Prioritou je boj proti emisím skleníkových plynů

V průběhu roku 2018 však Macron začal svoji původní politiku opouštět a odklon od jádra upozadil na úkor boje proti emisím. Podle něj se Francie nejprve musí vypořádat se skleníkovými plyny a teprve poté se soustředit na naplnění Hollandova plánu. Do popředí zájmu se tak dostaly především uhelné elektrárny – Francie plánuje do roku 2022 ukončit výrobu elektrické energie z uhlí. Ta má být nahrazena především obnovitelnými zdroji, které mají spolu s jádrem vytvořit francouzský energetický mix. Pro jádro podle Macrona hovoří rovněž přijatelné množství emisí, které produkuje.

Komíny jaderné elektrárny ve Francii.

Francouzský prezident tak reagoval také na energetickou politiku Německa, které plánuje ustoupit od uhelných i jaderných elektráren. Odstavení několika jaderných bloků však donutilo Němce opět spustit některé staré uhelné elektrárny, protože bez nich by nebyli schopni zajistit dostatečné množství energie. V konečném součtu tak Německo dočasně zhoršilo svoji uhlíkovou stopu, což je stav, kterému by se Macron rád vyhnul.

Otřesný stav cesty a málo elektřiny: Solární silnice ve Francii končí jako úplný propadák

počet hlasů: 6

Cíl se pouze posouvá

Znamená to tedy, že Macron opět vrátil francouzskou energetickou politiku do zajetých kolejí? Z dlouhodobého pohledu, minimálně podle budoucích plánů, spíše nikoliv. Hollandův původní plán nebyl zrušen, pouze byl posunut termín jeho splnění. Aktuální plán hovoří o roce 2035. V té době by se jádro mělo podílet na energetickém mixu už jen z poloviny. Zbytek by měly zajistit obnovitelné zdroje, které aktuálně stojí zhruba za pětinou produkce elektřiny.

Častým terčem kritiky je již samotná hranice 50 %, která byla stanovena. Například Sylvestr Huet z Le Monde upozorňuje na to, že toto číslo bylo vybráno pouze jako politický cíl, nikoliv na základě nějaké technické studie, která by jej shledávala optimálním s ohledem na okolnosti. Logicky tak padají otázky, proč to není více, je-li jádro nadále považováno za relativně bezpečné a ekologické, nebo v opačném případě méně.

Jaderná elektrárna ve Francii.

Výstavba nových reaktorů nejde podle plánu

Podle mnohých názorů hovoří pro odklon Francie od jádra také ekonomický faktor. Z celkových 58 funkčních jaderných reaktorů na francouzském území je 40 z nich starší než třicet let. Při standardní životnosti jaderných elektráren to znamená, že většina z nich má to nejlepší už za sebou a jejich provoz bude s postupem času představovat stále větší bezpečnostní riziko. Výstavba nových reaktorů, jež by nahradily ty dosluhující, je z ekonomického hlediska jen stěží představitelná. Nepříliš reálné se jeví také budování a včasné dokončení několika reaktorů zároveň.

Absolutním fiaskem je například výstavba nového jaderného bloku Flamanville 3 v Normandii. Ten měl být dokončen v roce 2012. Jaderný blok však nebyl spuštěn dodnes, aktuální termín hovoří až o roce 2022. Navíc v průběhu výstavby už vzrostl rozpočet na více než trojnásobek toho původně plánovaného. Pro Francii to představuje problém i z toho důvodu, že projekt realizuje firma EDF, v nichž je většinovým podílníkem právě stát. Firma se odvolává mimo jiné na nedostatek technického personálu, protože ve Francii se dvě dekády nové reaktory nestavěly.

5 zásadních problémů při jaderné fúzi

počet hlasů: 9

Podpora jádra u veřejnosti klesá

Problémy okolo výstavby Flamanville 3 se bezpochyby podílejí na vnímání jaderné energie mezi francouzskými občany. Podle nedávného průzkumu společnosti Odoxa hodnotí jadernou energetiku negativně více než polovina občanů, což je s přehledem nejvíce od 60. let minulého století. Vlivná francouzská ekologická hnutí navíc poukazují na bezpečnostní rizika jaderné energetiky, která u starších reaktorů narůstají. Navíc i tento druh získávání energie způsobuje řadu emisí – ať už při samotné těžbě uranu nebo při náročných výstavbách elektráren. V neposlední řadě upozorňují aktivisté na problémy s jaderným odpadem a jeho bezpečným ukládáním.

Jaderná elektrárna ve Francii.

Udržet nízké ceny elektřiny nebude jednoduché

Zmíněné argumenty tak hovoří spíše pro to, že se bude podíl jaderné energie na francouzském energetickém mixu v dlouhodobém horizontu skutečně zmenšovat. Nicméně nějaký zběsilý úprk od jádra se ve Francii očekávat nedá. Jak vyplývá ze zprávy Evropské komise, země má díky jaderné energii jedny z nejnižších cen elektřiny v západní Evropě, oproti Německu dokonce poloviční. Zároveň tento sektor poskytuje řadu pracovních míst. Proto budou Macron a jeho následovníci v zájmu udržení voličské podpory hledat rovnováhu, která zajistí jak srovnatelné ceny elektřiny, tak energetickou bezpečnost země. To vše s vědomím ekonomické náročnosti, kterou s sebou přináší výstavba nových jaderných bloků a s ohledem na životní prostředí. Francii nečeká nic jednoduchého.