Vše o elektřině

Dana Drábová: Příběh odvážné propagátorky jádra

Mezi nejvýraznější postavy české jaderné fyziky patří bezpochyby Dana Drábová. Tato „atomová lady“, jak bývá někdy přezdívána, stojí již dvacet let v čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a patří mezi hlavní české zastánce jádra v energetice. Aktivní je také v komunální politice. Podívejte se na její příběh.

Dana Drábová: Příběh odvážné propagátorky jádra

Dana Drábová na vzpomínkové akci 17. listopadu 2016 v Praze na Národní třídě. Zdroj: Wikipedia

Jádru se věnovala od studií

Dana Drábová se narodila 3. června 1961 v Praze. Po studiu na gymnáziu v Říčanech úspěšně absolvovala České vysoké učení technické v Praze. Na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské se věnovala oboru Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření, který úspěšně zakončila diplomovou prací na téma Měření neutronů a stanovení dávky od neutronů pomocí mikrodozimetrie. O téměř deset let později se ke studiím vrátila a v roce 2000 získala v oboru jaderná fyzika titul Ph.D., v té době již jako předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Po ukončení inženýrských studií v polovině 80. let nastoupila v Centru hygieny záření Institutu hygieny a epidemiologie, později přejmenovaného na Státní zdravotní ústav. V této instituci se zabývala ochranou před škodlivými účinky ionizujícího záření. Na začátku 90. let působila nejprve jako zástupkyně vedoucího Ústředí radiační monitorovací sítě České republiky, následně jako ředitelka odboru havarijní připravenosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Mezi lety 1996–1999 byla ředitelkou Státního ústavu radiační ochrany. Prvního listopadu 1999 pak stanula v čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, jehož předsedkyní je dodnes.

Od jaderné fyziky ke komunální politice

Česká jaderná fyzička je také politicky aktivní, zejména na komunální úrovni. V roce 1998 byla jako nezávislá zvolena do Zastupitelstva města Pyšely na Benešovsku, kde žije. V následujících volbách v letech 2002, 2006, 2010 a 2014 tento mandát obhájila – v posledních dvou případech již jako nestraník kandidující za hnutí STAN. V roce 2016 kandidovala za STAN v krajských volbách ve Středočeském kraji a byla zvolena krajskou zastupitelkou. Několik měsíců po zvolení Drábová na tento mandát rezignovala. Příčinou byl zejména tlaka Ministerstva vnitra, které považovalo tuto pozici za neslučitelnou s funkcí předsedkyně Úřadu pro jadernou bezpečnost.

Kariéru vybudovala díky Černobylu

Jak sama Drábová někdy s nadsázkou zmiňuje, za svůj kariérní vzestup vděčí z velké části jaderné havárii v Černobylu. Ve svých profesních začátcích se věnovala monitorování následků této jaderné havárie. Osobně byla v zakázané zóně, prováděla zde měření a setkávala se s lidmi, kteří v oblasti žili. Profesně do jisté míry těžila z následného zvýšení bezpečnostních opatření spojených s jadernou energetikou.

Není tedy divu, že jakmile spatřila světlo světa pětidílná minisérie z koprodukce společností HBO a Sky – Černobyl, Drábová se ocitla pod palbou zvídavých otázek. Novináře zajímalo nejen, jak se seriál expertce na jádro líbí, ale také zda se v něm najdou nepřesnosti a zavádějící informace. Drábová zvýšený zájem dopředu očekávala, a tak se na otázky velmi dobře připravila. Seriál dokonce díky české HBO viděla s předstihem.

Podle Drábové je nutné si uvědomit, že seriál Černobyl nemá být dokumentem, takže to, že zcela neodpovídá realitě, je vlastně logické. Na druhou stranu však podotýká, že mnoho zásadních událostí je popsáno opravdu přesně. Jako to nejdůležitější poselství celého dokumentu vnímá pohled do mysli tehdejších papalášů, kteří se z počátku snažili celou katastrofu zamést pod koberec.

Které konkrétní scény z filmu označila Drábová za nepřesné?

• Šlo například o popáleniny hasičů v prvním díle, které na diváka působily jako důsledek radiace. V praxi by však v první moment šlo „jen“ o spálení horkým grafitem, s tím, že reálné radiační popáleniny by se projevily až za několik hodin, někdy i dní.
• Drobné nesrovnalosti by se daly nalézt například také ve zdravotním stavu hasiče Vasilije Ignatěnka, který v seriálu přesně neodpovídá tomu, jak by doopravdy po ozáření mohl vypadat. Nepřesná je také scéna, kdy jeho ženu vyhánějí z kliniky, kde Ignatěnko leží, z důvodu, že by se mohla od manžela kontaminovat. Reálně však šlo spíše o ochranu ozářených pacientů s extrémně sníženou imunitou.
• Nadsazené bylo i nebezpečí, které bylo vykresleno v souvislosti s možným protavením poškozeného paliva do nádrží pod reaktorem. Zatímco v seriálu byla ohrožena dokonce i obyvatelnost Evropy, reálně by podle Drábové důsledky nebyly až natolik vážné.
• Drábová také upřesňuje, že speciálním týmům likvidátorů, kteří měli za úkol vyčistit okolí reaktoru od radioaktivního odpadu ve chvílích, kdy sovětské vedení zjistilo, že na dálku ovládané stroje v toxickém prostředí nefungují, se nikdy neříkalo bioroboti, tak jako v seriálu.

Jaderná energie je předmětem řady sporů

Do často bouřlivých debat ohledně jaderné energie se snaží vnést především racionalitu a zdravý rozum. Pokouší se vysvětlovat fenomén jádra tak, aby ho pochopili i lidé pohybující se mimo obor. Vášně, které se objevují kolem jaderných elektráren, komentuje s klidem, mnohdy až s nadsázkou. Na druhou stranu se tato tvrzení vždy snaží podpořit věcnou argumentací. Věděli jste například, že když budete celý rok sedět nedaleko chladicích věží jaderné elektrárny, získáte z okolí méně záření než z jediného rentgenového vyšetření? Nebo že zhruba každá třetí žárovka v této zemi svítí díky elektřině z Temelína či z Dukovan?

Během doby, po kterou Drábová předsedá Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost, byla spuštěna Jaderná elektrárna Temelín, největší jaderná elektrárna v České republice. Aktuálně se zabývá mimo jiné možným dostavěním jaderných bloků v Temelíně, o němž se diskutuje již několik let. Podobné úvahy se zmiňují rovněž v souvislosti s jadernou elektrárnou v Dukovanech, druhou elektrárnou tohoto typu na českém území. 

Jak se staví k obnovitelným zdrojům?

Přestože se Drábová většinu své kariéry zabývá jádrem a jadernou energetikou, nepatří mezi slepě uvažující dogmatiky, pro které by nepřipadaly v úvahu žádné jiné alternativy. V obecné rovině je podle ní důležité uvědomit si, že hlavní zdroje používané k uspokojení našich rostoucích energetických potřeb jsou více či méně nešetrné k životnímu prostředí. Řešení je tak podle české jaderné fyzičky v sestavení co nejmenšího zla. Se svým typickým nadhledem dodává, že najde-li se lepší varianta, než jaderná energie, měli bychom ji využít. 

V budoucnu by tuto variantu mohly představovat obnovitelné zdroje, aktuálně však podle Drábové není možné využívat jen zelenou energii. Problém spočívá především v tom, že momentálně se technologicky nedokážeme vyrovnat s přerušovaným chodem dodávek z těchto zdrojů. Zjednodušeně řečeno, neumíme skladovat energetické přebytky a využít je v době, kdy nesvítí slunce nebo nefouká vítr. Dokud nebude tento problém technologicky vyřešen tak, aby se to stále ekonomicky vyplácelo, nepovažuje Drábová plný přechod na obnovitelné zdroje za možný. Tím pádem se stále musíme, minimálně částečně, spoléhat na konvenční energetické zdroje. A bude-li mezi nimi nadále i jádro, pak Česká republika bude čerpat ze znalostí a zkušeností Dany Drábové.

Atomová lady se angažovala i v politice

V minulosti se Drábová navíc angažovala také jako komunální politička. V roce 1998 byla zvolena do Zastupitelstva města Pyšely na Benešovsku, kde mandát obhájila také v dalších letech. V roce 2010 byla zvolena neuvolněnou místostarostkou města, v listopadu 2014 funkci obhájila. V roce 2016 pak kandidovala také v krajských volbách, kdy byla zvolena krajskou zastupitelkou. Ministerstvo vnitra tehdy zažádalo o hlasování o zrušení mandátu, kvůli neslučitelnosti funkce s funkcí předsedkyně Úřadu pro jadernou bezpečnost. Zastupitelé se však rozhodli nehlasovat. V roce 2017 se však Drábová rozhodla rezignovat.

Drábová převzala ocenění i z rukou prezidenta

Dana Drábová obdržela v roce 2013 čestný doktorát od Technické univerzity v Liberci. Stejného ocenění se dočkala o tři roky později i od Vysoké školy báňské v Ostravě. V říjnu roku 2014 jí český prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy I. stupně.

Profil osobnosti	Dana Drábová
datum narození:	3. 6. 1961
národnost:	česká
profese:	jaderná fyzička
čím se nejvíce proslavila:	předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
další přínos:	komunální politička