Vše o elektřině

Jaderné bloky za každou cenu? Česku hrozí průšvih za stovky miliard

Dostavba jaderných elektráren je téma, které je v české politice skloňováno řadu let. V tomto roce došlo konečně k posunu v plánování nového jaderného bloku v Dukovanech. Výstavby jaderných elektráren po celém světě však doprovází řada problémů. Hrozí Česku stejný průšvih?

Jaderné bloky za každou cenu? Česku hrozí průšvih za stovky miliard
Jaderné bloky za každou cenu? Česku hrozí průšvih za stovky miliard

Jádro tvoří třetinu výroby elektřiny v ČR

Jaderná energetika zajišťuje v České republice aktuálně zhruba třetinu výroby elektřiny. Podílejí se na tom obě jaderné elektrárny na našem území – jedna v Temelíně v jižních Čechách a druhá v Dukovanech na jihozápadní Moravě.

Podle optimalizovaného scénáře Státní energetické koncepce by měl podíl jádra na celkové produkci elektřiny v roce 2040 činit dokonce 49 %. Do budoucna se totiž počítá s odstavením zastaralých uhelných elektráren. Ty by měly být nahrazeny částečně obnovitelnými zdroji a především pak jadernou energií, která je českými představiteli, na rozdíl od některých evropských, považována za čistý zdroj.

Na dostavbě nových jaderných bloků se politici neshodnou

Jak zajistit, aby jádro za dvě desítky let vytvářelo polovinu elektřiny v zemi? Na tom se politici v ČR dlouhodobě neshodnou. V roce 2009 spustila firma ČEZ tendr na dostavbu dvou nových bloků v jaderné elektrárně Temelín. Toto výběrové řízení bylo v roce 2014 zastaveno s tím, že projekt by nebyl vzhledem ke změnám na energetickém trhu ekonomicky návratný a stát odmítl dát ČEZu jakékoliv záruky. Ještě koncem roku 2018 nepanovala politická shoda na tom, zda se dostaví jaderné bloky v Temelíně, nebo v Dukovanech, či snad po jednom bloku v obou elektrárnách.

8 faktů a zajímavostí, které možná nevíte o jaderné elektrárně Temelín

počet hlasů: 5

V plánování je nejdále dostavba jednoho bloku v Dukovanech

V průběhu letošního roku se vláda shodla na tom, že prioritou bude dostavění jaderného bloku v Dukovanech. Důležitou roli sehrál především fakt, že tato elektrárna je starší a její původní životnost byla plánovaná do roku 2035. Přestože je možné krátkodobé prodloužení tohoto limitu, odstavení původních bloků nedlouho po něm bude nevyhnutelné.

Stát se dlouho nemohl dohodnout s firmou ČEZ, za jakých podmínek by výstavba jaderných bloků probíhala. V červenci tohoto roku došlo konečně ke shodě, investory budou dceřiné firmy ČEZ – EDU II pro jadernou elektrárnu Dukovany a ETE II pro elektrárnu v Temelíně. Investice by měly být placeny skupinou ČEZ, nicméně za určitých podmínek bude firma moci dceřinou společnost, jež bude mít výstavbu na starost, předat státu. Zároveň bylo zdůrazněno, že prioritu má nyní výstavba v Dukovanech.

Elektrárna Dukovany

Reálný termín spuštění nového bloku je 2038–2040

Půjde-li všechno podle stanoveného plánu, pak by koncem roku 2020, případně o rok později, mělo být vypsáno výběrové řízení na dodavatele jaderného bloku, jenž by mělo trvat nanejvýš tři roky. Podle české jaderné expertky a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové tak finální rozhodnutí, zda blok skutečně začít stavět, padne kolem roku 2025.

Dana Drábová: Příběh odvážné propagátorky jádra

počet hlasů: 21

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček uvedl, že jeho ambicí je, aby byl dodavatel vybrán v roce 2022. Dodal ale, že vzhledem k množství ovlivňujících faktorů to nelze garantovat. Reálný termín spuštění nového jaderného bloku v Dukovanech vidí Drábová mezi lety 2038–2040. Havlíček cílí na rok 2035, kdy končí životnost původních bloků. Nutno však dodat, že plánovaný nový blok pokryje asi jen 60 % výkonu starých bloků, které se budou muset odstavit.

Investice za 200 miliard se nemusí povést

O výstavbu jaderných reaktorů na českém území se již zajímá šest zahraničních firem. Ruská státní společnost Rosatom, čínská China General Nuclear Power, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerická firma Westinghouse. Zástupci těchto firem již v Poslanecké sněmovně představili své projekty.

Právě samotná výstavba je podle mnohých obrovské ekonomické riziko. Plánovaný nový blok v Dukovanech je odhadován na přibližně 200 miliard korun. Navíc udržet termíny a rozpočet u jaderných zdrojů se v posledních letech nikde v Evropě nepodařilo. Naopak lze uvést několik projektů, které skončily absolutním fiaskem.

5 zásadních problémů při jaderné fúzi

počet hlasů: 6

Obrovské problémy ve Francii, Británii i Finsku

Na jihozápadě Velké Británie se dostavuje jaderná elektrárna Hinkley Point, jejíž nový blok měl dodávat elektřinu již v roce 2017. Aktuální termín hovoří o roce 2025, přičemž rozpočet byl už nyní navýšen o zhruba 15 %. Financování tohoto projektu bylo velmi kritizováno. Aby mohl být nový blok postaven, musela vláda garantovat výkupní cenu elektřiny 92,5 libry za MWh po dobu nejméně 35 let, přičemž aktuálně to představuje více než dvojnásobek ceny elektřiny ve Spojeném království.

Britská jaderná elektrárna Hinkley Point

Ve Francii probíhá dostavba jaderného bloku Flamanville 3, jež měl být dokončen v roce 2012. Spuštěn však nebyl dodnes, aktuálně se cílí až na rok 2022. V průběhu výstavby navíc vzrostl rozpočet na více než trojnásobek. Finskem hýbe dostavba jaderné elektrárny Olkiluoto, která měla být v provozu v roce 2009, ale stále není spuštěna. Rozpočet je, podobně jako ve Francii, už nyní trojnásobný oproti původnímu plánu.

Podobné případy jsou momentálně spíše pravidlem než výjimkou, je proto naivní předpokládat, že v České republice k nim nemůže dojít.

Na rizika téměř nikdo neupozorňuje

Jedním z mála, kdo na rizika spojená s dostavbou nových bloků dlouhodobě upozorňuje, je Michal Šnobr, akcionář ČEZu a externí poradce finanční skupiny J&T v oblasti energetiky. „Stavba jaderného bloku III+ generace o výkonu 1100 až 1620 MW aktuálně v EU nebo USA vyjde na 300 až 350 miliard korun. Nejde o žádné odhady, ale o reálné rozpočty právě probíhajících staveb. V prvním případě jde o cenu 27 mld. USD za 2 bloky, každý o výkonu 1115 MW ve Vogtle, Georgia v USA. V druhém případě dosavadní rozpočet Hinkley Point ve Velké Británii ve výši téměř 23 mld. liber za dva 1620 MW bloky,“ uvádí Šnobr.„Představa, že postavíme blok jaderné elektrárny za ceny, ze kterých při výpočtu návratnosti vychází ČEZ (ale ve svých materiálech i vláda, resp. Státní výbor pro nové jaderné zdroje v čele s předsedou vlády), to jest 120 mld. korun + 20 mld. korun za přípravu, je úplně zcestná. Jde o čistý podvod na české spotřebitele elektřiny stejně jako daňové poplatníky,“ dodává. 

Když se v roce 2003 dostavily bloky jaderné elektrárny Temelín, vyšel jeden blok na zhruba 50 mld. korun. Nyní to může být 6-7krát tolik a i tak celý projekt skýtá gigantická rizika. „Při 120 mld. korun ČEZ připouští, že rentabilní cena elektřiny projektu může vycházet na 70 euro/MWh. Pokud CAPEX (investiční náklady - pozn. red.) do jednoho bloku ale překročí 300 mld. korun, bude taková cena hned od začátku více než násobná. Dnes český spotřebitel elektřiny platí ve své konečné ceně silovou elektřinu necelých 40 EUR/MWh. Rozdíl je zřetelný. Má smysl podstupovat toto riziko, zásadním způsobem zatížit české spotřebitele, když jeden blok jaderné elektrárny Dukovany stejně strukturu české energetiky nevyřeší? Ne. Za tohoto stavu stavba bloku jaderné elektrárny III+ generace pro nás není řešení,“ zakončuje k dostavbě Šnobr.

Jaderná elektrárna Temelín

Vezmeme na sebe takové riziko?

Z ekonomického pohledu představuje výstavba jaderných bloků opravdu obrovské riziko. Pomineme-li ještě další hrozby, které jadernou energii doprovází, je třeba poukázat také na to, že k výstavbě má dojít v době, kdy Evropská unie od jádra spíše odstupuje. Například Německo se zavázalo zavřít všechny jaderné elektrárny již v roce 2022. To s sebou může přinést další zpoždění při výstavbě, či dokonce soudní spory. Český premiér Andrej Babiš přitom opakovaně prohlásil, že v rámci energetické bezpečnosti země bychom měli výstavbu prosadit i za cenu porušení evropského práva.