Italská metropole bojuje každé léto s horami zapáchajících odpadků na ulicích. Letos proto zkouší římská radnice nalákat obyvatele k recyklaci plastů originálním způsobem. Místo peněz mohou za jízdenku na metro, vlak či autobus „zaplatit“ použitými PET lahvemi. Ve kterých městech už podobný systém funguje a které evropské národy produkují nejvíce plastového odpadu?
Úvodní fotografie: Inovativní projekt římské MHD dostal jméno Ricicli + Viaggi, tedy Recykluj a cestuj! Zdroj fota: Pixabay
Od konce července stojí ve třech stanicích římského metra automaty, které místo mincí a eurobankovek hltají plastové lahve. O novince informoval online magazín Local.it. Nezáleží, jestli stroj na recyklaci nakrmíte petkou o velikosti 250 ml nebo 2 litry. Mobilní aplikace na dopravu po Římě připíše uživateli vždycky 5 eurocentů za 1 kus.
Za jednu jízdenku na MHD tady lidé zaplatí 1,50 eur, takže až pořádná sbírka 30 PET lahví dovolí projet se věčným městem jen za „recyklovanou“ měnu.
Víte, že žárovky z PET lahví pomáhají přinášet světlo do chudinských slumů?
Projekt Recykluj a cestuj! spustila radnice na zkoušku na rok. Pokud si ho obyvatelé Říma oblíbí, automaty chroustající plastové lahve se objeví i na dalších dopravních uzlech. Zatím na ně narazíme pouze na stanicích metra Cipro na lince A, Piramide na lince B a San Giovanni na céčku.
Římský provozovatel MHD, ATAC, nepřišel s nápadem na směnu plastů za jízdenky jako první. Obyvatelé Pekingu recyklují petky ve stanicích metra, aby získali levnější jízdné již od konce roku 2012. Nyní za plastové „peníze“ dostanou i volné minuty na volání. V australském Sydney stačí pro cestu místním autobusem sbírat petky nebo plechovky od roku 2014 a dnes za ně pořídí také vstupenky do kina. Za plasty nebo plechovky se svezete MHD od loňského září i v Istanbulu.
V druhém největším indonéském městě Surabaya můžete cestovat dokonce až dvě hodiny místním autobusem, pokud za ně zaplatíte 10 plastovými kelímky nebo 5 PET lahvemi. Uvidíme, za jak dlouho se podobná vychytávka ujme i v některém městě v České republice.
Podle Eurostatu a posledních dostupných dat z roku 2016 průměrný Ital za rok „vyrobí“ necelých 37 kilogramů plastového odpadu za rok. Průměr EU mírně přesahuje 30 kg plastů na osobu za rok. U nás se můžeme pochlubit pouze 22,4 kg na obyvatele. Na vrcholu žebříčku plastových bordelářů trůní Irové s náloží 58 kg plastů na osobu za rok. Nejlepší plastové skóre mají naopak v Rumunsku, Řecku a Bulharsku.
Jak funguje virtuální baterie a kolik za ni zaplatíte? Podívejte se na porovnání hlavních dodavatelů nabízejících virtuální baterii do fotovoltaiky.
Fotovoltaika je jedním z nejrozšířenějších zdrojů obnovitelné energie u nás. Může solární panel vyrábět elektřinu i zimě? A pokud ano, kolik jí vyprodukuje?
Každoročně v druhé polovině ledna je Ostrava místem konání specializované výstavy INFOTHERMA. Přijďte se podívat na nejmodernější produkty, aktuality a služby spojené s energiemi.