Kvůli nevyzpytatelné výrobě energie ve větrných a solárních elektrárnách se „čistá“ elektřina z obnovitelných zdrojů stále neobejde bez té „špinavé“ z uhlí nebo jádra. Tisíce mozků ze všech koutů světa si lámou hlavou nad tím, jak nadměrnou produkci elektřiny z větru a slunce skladovat, abychom mohli energii čerpat i během bezvětrných nebo deštivých dní. Řešení hledají i v podzemních jeskyních.
Čistou elektřinu na horší časy lze úspěšně skladovat ve vodních přečerpávacích elektrárnách. Soustava se skládá ze dvou vodních nádrží, horní a dolní. Když máme elektřiny dostatek, například v noci, voda se přečerpává z dolní nádrže do horní, aby v době energetické špičky mohla stéci dolů a cestou roztočit turbínu, která přemění pohybovou energii na elektrickou. Je to rychlé, levné a ekologické. Navíc tak snadno můžeme vykrývat denní výkyvy ve spotřebě.
Háček spočívá v tom, že přečerpávací vodní elektrárny zaberou obrovskou plochu a pro jejich stavbu musíme najít vhodný terén, třeba horské masívy a kopce. V rovinatých nížinách a v hustě obydlených oblastech nemá smysl přečerpávací vodní elektrárny stavět. U nás najdeme tři, elektrárnu Dlouhé stráně v Jeseníkách s výkonem 650 MW, elektrárnu Dalešice poblíž Dukovan (výkon 480 MW) a Štěchovice (výkon 45 MW) na Vltavské kaskádě. Bohužel v České republice jsou zřejmě již vyčerpány možnosti, kde velké přečerpávací elektrárny s výkonem nad 10 MW vybudovat.
Že jste nikdy neslyšeli o tlakovzdušných akumulačních elektrárnách? Není, čemu se divit, protože na světě zatím stojí pouze dvě, poblíž německých Brém a v Alabamě ve Spojených státech. Navíc jsou ukryty pod zemí. Fungují na podobném principu jako přečerpávací vodní elektrárny. Vodu ale nahradil stlačený vzduch, který se prohání ve velkých podzemních prostorách (opuštěné důlní tunely nebo jeskyně). Během období s malou poptávkou po elektřině, skladujeme vzduch stlačený kompresorem v podzemní jeskyni, která funguje jako zásobník energie. Když poptávka po elektřině stoupá, vzduch se vypustí do spalovací komory, kde se ohřeje, aby roztočil spalovací turbínu, která vyrobí elektrickou energii.
Elektřinu potřebnou ke stlačení vzduchu by mohla nahradit energie získaná přímo z větrných turbín, kdyby byla obě zařízení propojená. Během prudkých vichrů by si tedy elektrárna dělala zásoby stlačeného vzduchu, aby mohla vyrábět elektřinu i v čase bezvětří. Jestli bude tento nápad fungovat, se dozvíme až v roce 2015, kdy bude do provozu uveden Iowa Stored Energy Park (ISEP), který kombinuje větrnou elektrárnu s podzemním uložištěm stlačeného vzduchu.
Víte, jaká je průměrná cena plynu v roce 2026? Co ovlivňuje cenu plynu? Podívejme se, jak nejlépe můžete za plyn ušetřit.
Chcete přesný postup, jak odstoupit od smlouvy s dodavatelem energií, jaké je třeba dodržet lhůty a na jakých formulářích žádost podat?
Tarif D56d slouží hlavně domácnostem s tepelným čerpadlem. Zajímá vás, jaké nároky musíte pro sazbu D56d splňovat a ceny u největších dodavatelů?
